Zakázaná planeta

Nízkorozpočtový snímek,   který ovlivnil pozdější   filmovou sci-fi tvorbu, jako   je třeba první snímek   série ´Star Trek´ (1979).   Struktura děje je   jednoznačná. Vojenská   posádka, letící v   kosmickém tělese ve tvaru   létajícího talíře na   vzdálenou planetu, se setká   s podivnostmi v rámci svých   dobrodružných etud a dozví   se něco o ztracených   civilizacích. Snímek   barevný, v cinemascopu a co   do kvality po technické   stránce skutečně   impozantní. Dá se to srovnat   s českým snímkem ´Jan   Hus´ (1954), neboť v obou   případech se jedná o   studiové natáčení v   prostředí obyčejných   papundeklových kulis, což   takřka ani není poznat. Na   padesátá léta je také   podiv, že tvůrci do   příběhu nenaroubovali   studenou válku, jak bylo   jinak v amerických   padesátých letech obvyklé.   Děj byl částečně sepsán   na základě motivu   Shakespearovi hry ´Bouře´,   který se odehrává na   ostrově. Tady máme podobné   prostředí, jen je ostrov   zaměněn za planetu.   Zajímavé také je, že   postava vědce Dr. Morbiuse   nápadně připomíná   verneovského kapitána Nema.   Stačí porovnat scény, ve   kterých Dr. Morbius, stejně   jako kapitán Nemo ve své   ponorce Nautilus, prezentuje   technické vymoženosti,   proviant, atd. V obou   případech se jedná o   myšlenku nenasytné touhy po   technologiích a znalostech   mající určitý   moralizační aspekt. Touha   lidstva po technických   vymoženostech jen způsobila   zničení vlastní existence.   Proto je také v příběhu   rozprava o ztracených   civilizacích, což je   inspirováno pozemskou   civilizací Mayů či   Aztéků. Jak zazní na konci   filmu: “Konec konců, nikdo   nejsme Bůh.” Fanoušek   sci-fi žánru jistě   zaznamená i použití   robotického zákona Isaaca   Asimova. A co si budeme   povídat, daná myšlenka už   přímo zasahuje do slavné   pozdější éry filmové   série o Terminátorovi. Po   filmové stránce se tedy   jedná o velkou filmovou   událost, co se týče   myšlenky a vzkazu lidstvu,   neztrácející nic ze svého   obsahu ani v dnešní době. I   na, výše zmíněný, nízký   rozpočet je vše vytvořeno   pečlivě v rámci   dosažitelných možností   své doby. Svým způsobem to   má i komiksový nádech, což   je v rámci filmové sci-fi   klasiky mimořádně   povzbudivé. Nějaká výtka   by se samozřejmě našla,   nakonec, ještě aby ne, ale   svým varující aspektem vše   nepatřičné naprosto   překonává. Po divácké   stránce tohle vynechat by byl   filmový hřích.

Ještě donedávna jsem se   žánru sci-fi ve filmu i v   literatuře spíše vyhýbala.   Několik kvalitních knih a   tento film mě však   přesvědčily o tom, že   může jít i o velmi   inteligentní podívanou se   silnou myšlenkou.   Částečně komediální   ladění ji vhodně doplňuje.   S odstupem času možná   působí mírně komicky i   něco, co tak původně   zamýšleno nebylo, ale film   neztratil nic ze své   aktuálnosti i určité   hloubky ani po tak dlouhé   době. Klobouk dolů!
Zajímavý komentář:   Veronika42.

Jó, tento film je opravdu   klasika, tak jako třeba   Barbarella a nebo Flash   Gordon. Když se na to dnes   mrkne někdo mladší tak se   asi bude smát filmovým   efektům, ale 51 let je přece   dlouhá doba… a myslím si,   že děj, postavy a myšlenka   filmu určitě zaujmou a film   určitě potěší nejen   fanoušky sci-fi.

Rok 1956 a takovýhle skvost.   Výborný příběh, dobré   zpracování, dobré   obsazení. Na svou dobu   vynikající efekty a skvělá   hudba autorů Bebe a Louis   Baronových. Příběh je   napínavý, ale nechybí mu   ani vtip. V mnohém jde o   pionýrský počin – jedná   se o první sci-fi   odehrávající se daleko mimo   naší galaxii, robot Robbie   je poprvé představen jako   inteligentí entita, osobnost   s určitou dávkou vtipu.
K filmu jsem se dopracoval   poměrně pozdě, ale jsem   rád, že jsem ho objevil a   celkem pravidelně se k němu   vracím. Anne Francisová je   kouzelná, Walter Pidgeon   démonický a mladý Leslie   Nielsen je fešák a   překvapil mne. Zajímavostí   je, že Robbie the Robot se   dělá i jako sběratelský   model.

Podstatné bylo řečeno, jen   bych chtěl vzdát hold   tvůrcům prvního reálného   sci-fi. Vezmu-li rok vzniku   1956, byla to opravdu   revoluce. "Postava"   robota Robbyho je úžasná,   konečně něco jiného než   plechovka a dvě nohy. A   herci? radost se podívat. Ann   Francis byla v době vzniku   považována za   nejkrásnější stvoření v   Hollywoodu a mladičký Leslie   Nielsen taky docela fešák.   Dalším průkopnickým   počinem byla elektronická   hudba, do té doby v   kinematografii věc   neslýchaná a celé to stálo   ani ne dva miliony. Původně   jsem dal sedm a lituju, že ne   víc. Současní Armagedoni,   Avataři, Terminátoři a   nevím co ještě, se krčí   někde v koutku.