Z českých mlýnů

"Z českých mlýnů" - film z domácí produkce tenkrát ničím nepřekvapil. Byly již lepší české filmy a byly také horší. Anekdotický příběh o zlém fořtovi a krásné mlynářově dceři, která mu má být obětovaná za desetiletý kontrakt na panské mletí, končí zde příliš násilně a má povážlivé trhliny v logice. Režii, přesto, že všude byli jmenování jako režiséři Krňanský a Seidl a přesto, že se ve filmu vystřídali ještě jiní režiséři, není to nikde dohromady vidět a film trpí roztříštěností, hlavně v hereckých výkonech. Například Jindřich Plachta, jistě osvědčený komik, nevěděl v tomto filmu kudy kam a buď byl bezvýrazný, nebo, což bylo častější, silně přehrával.

Bylo zvláštní, že tento film, který měl daleko více slabých stránek než silných, se přece jen dal vidět až do konce a že i při své nenáročnosti nabídl docela příjemnou zábavu. To snad byl následek toho, že tehdy k nám importované filmy, měly z velké části daleko slabší úroveň než průměrný český film.

Duše českého krajánka chce vstoupit do nebe, ale v Knize života není o krajáncích ani zmínka. A tak musí svatý Petr použít svůj nebeský dalekohled. Do Mařatkova mlýna přijdou tři krajánci - Dlouhý, Široký a Bystrozraký - a mlynář je hned zaměstná. Fořt Srna si chce vzít mlynářovu dceru Aničku a výměnou za svolení nabídne Mařatkovi, že mu zajistí velké zakázky na mletí ze zámku. Aničce se však líbí pohledný Karel. Blíží se Aniččiny zásnuby se Srnou a mlynář stále více lituje, že dal fořtovi své slovo. Přijme proto Bystrozrakého nabídku na Aniččinu záchranu. Krajánci vymyslí na fořta léčku. Při zásnubách se ptají "osudu", zda se Anička se Srnou mají vzít. V té chvíli začnou neviditelným přičiněním krajánků padat talíře ze zdi a fořt s ostudou uteče. Dlouhý dostane za odměnu od mlynáře svolení ke svatbě s hospodyní Baruškou, která se mu zalíbila. Anička si může konečně vzít milovaného Karla. Svatý Petr je spokojen s tím, co viděl, a pustí krajánkovu duši do nebe.

ZDROJ: Národní filmový archív; Český hraný film I.