Xanadu

Hudební fantasy s   diskotékovou tématikou,   které se bohužel podařilo   něco co málokomu. Zatímco   při prvním uvedení do kin   se setkal se smíšenými   ohlasy, soundtrack k filmu s   písněmi od ELO a Olivie   Newton-John se stal naprostou   bombou v hitparádách i na   diskotékách. A tak zatímco   děj byl popisován jako   „hloupý“ a   „nesmyslný“, a to i   kupodivu vlivem nevýrazných   hereckých výkonů,   soundtrack byl považován za   nejsilnější stránku filmu,   ve kterém se povětšinou   chválily chytlavé a   energické melodie. Doba však   pokročila a v rámci   nostalgie získal film u   fanoušků v popkultuře 80.   let kultovní status. Spousta   speciálních efektů, navíc   animované sekvence, hudební   dovádění na kolečkových   bruslích a mnoho dalšího.   Pokud se tedy pomine poněkud   hloupý příběh, lze si   alespoň užít takříkajíc   estrádní zábavu.   Každopádně i tak se film   celkově stal spíše   pozapomenutým a je na   diskuzi, je-li tak dobře či   nikoliv. Každopádně, jak   už bylo zmíněno výše,   fanoušci jasno mají.

Olivia
Jeden z recenzentů přede   mnou ohodnotil Xanadu deseti   body s tím, že je dává za   ústřední píseň...
Takové komentáře   přímo nesnáším a jsou   vhodné tak akorát k   vymazání. Jenže tenhle má   vlastně pravdu.
Producent filmu angažoval   Olivii Newton John do hlavní   role, protože tušil že jeho   dílko pozvedne. A nemýlil   se. Divák se na křehkou   blondýnku těší v každé   scéně a když na konci filmu   v roztančené scéně   "vlétne" na pódium   a spustí: "A place where   nobody dared to go..."   rozzáří muzikál, jako   letní slunce oblohu.
Na opačném konci mé   přízně se choulí   představitel hlavní role   Michael Beck, který vypadá   spíše, jako kluk od vedle a   k charizmatické Olivii se   vůbec nehodí. Do poloviny   filmu jsem čekal, jestli   nepřijde někdo jiný, ale   nestalo se. Oproti Johnu   Travoltovi, který v Pomádě   k Newton-John
parádně pasoval, tedy   změna k horšímu. Není   náhoda, že Michael Beck   později ve své kariéře už   jen "vymetl" pár   podřadných televizních   filmů...
A teď zase   pro změnu pochvala. Třetí   do party Gene Kelly se v   Xanadu vrátil na stará   kolena (68) k žánru, ve   kterém exceloval za mlada a   opět nezklamal. Po pravdě   kolik jste v životě viděli   sedmdesátníků jezdit na   kolečkových bruslích...
Závěrem o filmu. Film je   o ničem. Ale to je drtivá   většina muzikálů.   Například Pomáda je úplně   přiblblá.
Míru   úspěchu, či neúspěchu u   muzikálu určuje kvalita   hudby. Xanadu není   "natřískaný"   hity, jako třeba Pomáda, ale   pár milých songů a jeden   megahit se v něm najde.
U mě tedy za šest   puntíků. Bez Olivie by byly   čtyři...

Svým způsobem zvláštní   film, který Vás buď   okouzlí anebo ho zatratíte.   Je mi zkrátka jasný, že   tenhle tak trochu z řady   vybočující hudební film   asi neosloví úplně   každého, ale zkuste mu dát   šanci. Pokud se dokážete   naladit na vlnu tohoto snímku   odmění se Vám dobrým   zážitkem, pokud ne, nemusí   ho dokoukat do konce, já Vás   nenutím.

Když jsem tenhle muzikál   viděl poprvé což už je asi   tak dvacet let, tak jsem   okamžitě sháněl   soundtrack. Kapela ELO je   kouzelná ahlavní   představitelky taky:-)

Film je vcelku zajímavým   pokusem o propojení dvou   hudebních žánrů ze dvou   různých dob. Děj není   nijak komplikovaný, jde   spíš o hudbu. Těm kdo jsou   vyznavači pouze jednoho z   těchto hudebních žánrů   budou určitě scény   věnované tomu druhému   vadit. Celkově je to ale   zajímavý snímek s vysokou   kvalitou jednotlivých scén i   když jako celek je trochu   rozháraný. V každém   případě stojí za to vidět   jak múza Kira (Olivia   Newton-John) dává dohromady   mladého výtvarníka Sonnyho   (Michael Beck) a stárnoucího   muzikanta Dannyho (Gene Kelly)   aby otevřeli hudební síň   XANADU.

Nehodnotím film, který se   mě nelíbil, hodnotím   ústřední píseň, která je   jedna z nejlepších   filmových. Olivia je prostě   suprová zpěvačka.