Xanadu

Hudební fantasy s diskotékovou tématikou,   které se bohužel podařilo něco co málokomu.   Zatímco při prvním uvedení do kin se setkal se   smíšenými ohlasy, soundtrack k filmu s   písněmi od ELO a Olivie Newton-John se stal   naprostou bombou v hitparádách i na   diskotékách. A tak zatímco děj byl popisován   jako „hloupý“ a „nesmyslný“, a to i   kupodivu vlivem nevýrazných hereckých výkonů,   soundtrack byl považován za nejsilnější   stránku filmu, ve kterém se povětšinou   chválily chytlavé a energické melodie. Doba   však pokročila a v rámci nostalgie získal film   u fanoušků v popkultuře 80. let kultovní   status. Spousta speciálních efektů, navíc   animované sekvence, hudební dovádění na   kolečkových bruslích a mnoho dalšího. Pokud   se tedy pomine poněkud hloupý příběh, lze si   alespoň užít takříkajíc estrádní zábavu.   Každopádně i tak se film celkově stal spíše   pozapomenutým a je na diskuzi, je-li tak dobře   či nikoliv. Každopádně, jak už bylo zmíněno   výše, fanoušci jasno mají.

Olivia
Jeden z recenzentů přede mnou ohodnotil Xanadu   deseti body s tím, že je dává za ústřední   píseň...
Takové komentáře přímo   nesnáším a jsou vhodné tak akorát k   vymazání. Jenže tenhle má vlastně   pravdu.
Producent filmu angažoval Olivii Newton   John do hlavní role, protože tušil že jeho   dílko pozvedne. A nemýlil se. Divák se na   křehkou blondýnku těší v každé scéně a   když na konci filmu v roztančené scéně   "vlétne" na pódium a spustí: "A   place where nobody dared to go..." rozzáří   muzikál, jako letní slunce oblohu.
Na   opačném konci mé přízně se choulí   představitel hlavní role Michael Beck, který   vypadá spíše, jako kluk od vedle a k   charizmatické Olivii se vůbec nehodí. Do   poloviny filmu jsem čekal, jestli nepřijde   někdo jiný, ale nestalo se. Oproti Johnu   Travoltovi, který v Pomádě k Newton-John  
parádně pasoval, tedy změna k horšímu.   Není náhoda, že Michael Beck později ve své   kariéře už jen "vymetl" pár   podřadných televizních filmů...
A teď zase   pro změnu pochvala. Třetí do party Gene Kelly   se v Xanadu vrátil na stará kolena (68) k   žánru, ve kterém exceloval za mlada a opět   nezklamal. Po pravdě kolik jste v životě   viděli sedmdesátníků jezdit na kolečkových   bruslích...
Závěrem o filmu. Film je o ničem.   Ale to je drtivá většina muzikálů.   Například Pomáda je úplně přiblblá.
Míru   úspěchu, či neúspěchu u muzikálu určuje   kvalita hudby. Xanadu není   "natřískaný" hity, jako třeba   Pomáda, ale pár milých songů a jeden megahit   se v něm najde.
U mě tedy za šest puntíků.   Bez Olivie by byly čtyři...

Nehodnotím film, který se mě nelíbil,   hodnotím ústřední píseň, která je jedna z   nejlepších filmových. Olivia je prostě   suprová zpěvačka.

Film je vcelku zajímavým pokusem o propojení   dvou hudebních žánrů ze dvou různých dob.   Děj není nijak komplikovaný, jde spíš o   hudbu. Těm kdo jsou vyznavači pouze jednoho z   těchto hudebních žánrů budou určitě scény   věnované tomu druhému vadit. Celkově je to   ale zajímavý snímek s vysokou kvalitou   jednotlivých scén i když jako celek je trochu   rozháraný. V každém případě stojí za to   vidět jak múza Kira (Olivia Newton-John) dává   dohromady mladého výtvarníka Sonnyho (Michael   Beck) a stárnoucího muzikanta Dannyho (Gene   Kelly) aby otevřeli hudební síň XANADU.

Když jsem tenhle muzikál viděl poprvé což už   je asi tak dvacet let, tak jsem okamžitě   sháněl soundtrack. Kapela ELO je kouzelná   ahlavní představitelky taky:-)

Svým způsobem zvláštní film, který Vás buď   okouzlí anebo ho zatratíte. Je mi zkrátka   jasný, že tenhle tak trochu z řady   vybočující hudební film asi neosloví úplně   každého, ale zkuste mu dát šanci. Pokud se   dokážete naladit na vlnu tohoto snímku odmění   se Vám dobrým zážitkem, pokud ne, nemusí ho   dokoukat do konce, já Vás nenutím.