Vesmírní kovbojové

Clint Eastwood, Tommy Lee Jones, James Garner a Donald Sutherland vystupují v hlavních rolích napínavého příběhu, který se kromě obyčejných pozemských „reálií“ a cvičného prostoru NASA odehrává i ve vesmíru. Všechno vlastně tak trochu začalo někdy před čtyřiceti lety, kdy se čtyři špičkoví letci Frank D. Corvin, Hawk Hawkins, Jerry O’Neill a Tank Sullivan měli stát první posádkou, která uvidí Zemi z vesmíru. Shodou náhod a díky „závisti“ nadřízeného Boba Gersona je ale předběhla opice, oni pak na čas „zapadli“ v zapomenutí. To se nečekaně změnilo.

Kolem Země krouží starý ruský „komunikační“ satelit Ikon, jenž se porouchal a hrozí nekontrolovatelným pádem do zemské atmosféry na obydlené území. Přitom zůstává zřejmé, že původně měl i jiné, přísně tajné poslání. A protože jde o stařičký typ technologie, může blížící se katastrofě zabránit snad jen tým pamětníků. Čtveřice bývalých pilotů – astronautů má necelých třicet dní na přípravu a na náročné fyzické testy. Teprve po jejich úspěšném absolvování mohou být vypuštěni na oběžnou dráhu s úkolem opravit satelit a zabránit nejhoršímu. Některé vlivné kruhy však chtějí jejich cestu překazit…

Pod dobrodružně laděnou sci-fi je podepsán Clint Eastwood, jemuž pouhé herectví dávno nestačí a pravidelně se vrací také k profesi režiséra (Bird, Nesmiřitelní, Dokonalý svět, Madisonské mosty). Geniálního konstruktéra a sukničkáře Jerryho hraje Donald Sutherland (Tucet špinavců, MASH, Občan X) a vynikajícího navigátora Tanka ztělesnil James Garner (Maverick). Clint Eastwood si sám zahrál vedoucího týmu Franka, jeho věčného rivala Hawka představuje Tommy Lee Jones (Oči Laury Marsové, JFK).

Zdroj: ČT

V 50. letech byl v projektu Daedalus cvičen tým elitních pilotů, kteří se měli stát prvními americkými astronauty. Nařízením vlády byl však projekt ukončen a do vesmíru vyslán šimpanz. O čtyřicet let později selže ruské komunikační družici Ikon navigace. Pokud by se zřítila, mělo by to vážné následky. Proto se Rusové obrátí s prosbou o pomoc na Američany, navigační systém byl okopírován z amerického Skylabu. Jeho konstruktérem byl Frank Corvin, jeden z členů bývalého týmu Deadalos. Jen on si poradí s jeho opravou. Frank zuří, když zjistí, že jedním z ředitelů NASA je nenáviděný Bob Gerson, bývalý šéf projektu Deadalos. Nakonec ale souhlasí s nápadem dát dohromady původní tým, který se vypraví do vesmíru a družici opraví. Postupně najde všechny bývalé kolegy a předloží jim svůj návrh a přesvědčí je, aby se k němu přidali. Zatímco musí podstoupit třicetidenní intenzivní astronautický výcvik, záludný Gerson se tajně chystá čtveřici důchodců vyšachovat ze hry. Ti však jeho plány hravě maří a nakonec odstartují, doprovázeni mladými astronauty. Vše jde hladce, dokud nezjistí, že družice je vyzbrojena několika odjištěnými jadernými hlavicemi. Když mladí astronauti v kritické situaci selžou, je na partě veteránů, aby během velmi krátké doby zabránili katastrofě.

Zdroj: Nova

Před čtyřiceti lety se měli čtyři špičkoví testovací piloti (Clint Eastwood, Tommy Lee Jones, James Garner a Donald Sutherland) stát první posádkou, která uvidí matičku Zemi z chladného vesmíru. Shodou okolností a díky nepřejícnosti podlého nadřízeného (James Cromwell) je ale předběhla opice a oni “málem” zapadli v zapomnění.

Snad osud, možná náhoda, ale hlavně Frank (Clint Eastwood) tomu ale chtěli jinak. Něco se totiž léty změnilo...
Dnes na orbitě krouží starý ruský „komunikační“ satelit, jenž se porouchal a hrozí nekontrolovatelným pádem do zemské atmosféry na obydlené území. Je více než jasné, že satelit měl původně i jiné, přísně tajné, poslání.

Součástí naváděcího systému této družice je starý americký systém, kdysi navrhovaný Frankem. A protože jde o starou technologii, může katastrofě zabránit jen tým pamětníků. Čtveřice bývalých kosmonautů je vyzvána, aby za méně než třicet dní, absolvovala přípravu a náročné fyzické testy a byla vypuštěna na oběžnou dráhu s úkolem opravit satelit a zabránit nejhoršímu.

Je však v zájmu některých vlivných kruhů celou misi zhatit...
...začíná úžasné, fascinující dobrodružství na oběžné dráze kolem Země!

Jako bychom to slyšeli na vlastní uši: „Co takhle sebrat
pár staříků, strčit je do rakety a poslat je zachránit svět?"
Prosíme velký potlesk pro Důchodce ve vesmíru.. Když se jedna z úplně prvních družic porouchá a v důsledku toho si to namíří přímo k Zemi, musí se astronaut ve výslužbě Clint Eastwood naposledy vydat na oběžnou dráhu a zachránit svět. Clint má ale jednu podmínku:jeho kámoši (Tommy Lee Jones, James Garner a Donald Sutherland), kteří kdysi dávno v pionýrských dobách kosmonautiky propásli svoji šanci podívat se do vesmíru, musí za každou cenu letět s ním.
Obsazení vypadá poměrně slibně a to je pro Eastwooda jenom dobře - po propadáku True Crime by totiž nějaký úspěch potřeboval jako sůl. Existuje důvodné podezření, že tahle relativně vtipně působící variace na Armageddon by při troše štěstí mohla být tím pravým kokosovým. Filmu by mohla pozici navíc trochu ulehčit skutečnost, že má mít premiéru až na podzim, kdy už pominou časy nemilosrdné letní konkurence.

Autor/Zdroj: /Total Film


Kdo by řekl do drsňáka Clinta Eastwooda, že má takový smysl pro humor. „Komický" je totiž jediný možný úhel pohledu na jeho nový film Vesmírní kovbojové, která distributor inzeruje jako akční sci-fi i když jde o příjemnou komedii á la Dej si pohov, kámoši o rozhádaných dědcích kamarádech, kteří na to pořád ještě mají.
Pokud to Clint Eastwood myslel vážně, jde o zatraceně nepovedený film. Scénář ostentativně kašle na logiku a neštítí se hromadit nejba- nálnější zápletky. Jediná spása spočívá v tom, že stokrát viděné je nahlíženo originální optikou „hrdinů" důchodového věku. Takže nehledejte logiku tam, kde není, a vychutnejte si téměř bachovské variace známých filmových situací. Namátkou: stará parta se dává znovu dohromady, love story mezi vdovcem a starou pannou, ruský generál mlží. Nesmí chybět smrtelné ohrožení milionů nevinných Američanů. Osud lidstva je zas jednou v nejpovolanějších rukou, i když
je zázrak, že se ty ruce stařecky netřesou. Dokonale jistá je i ruka Eastwooda režiséra, který zvládl gradaci a rytmus komediálních scén stejně jako „akční sekvence" na oběžné dráze. Rakety jsou jako živé a technicky nepříliš zřejmé počínání astronautů je osvětleno nenásilně didaktickým dialogem.
Nejkomičtějším prvkem celého filmu je Eastwoodův narcismus. Dlouhé záběry na jeho pergamenovou tvář s nehnutým, zřejmě chlapským výrazem jsou snímány ze všech úhlů. Jediné, co mu trochu uteklo, jsou momenty, kdy se dostává do křížku s proradným nadříze ným a se žulovým výrazem drtí mezi zuby suché hlášky. V těch chvílích to není sympatický drsňák, ale prudivý dědek s permanentně blbou náladou. Donald Sutherland a James Garner jako přihrávači rivalského soupeření mezi Eastwoodem a Jonesem na svém notně omezeném hřišti brilantně excelují. Výtečný je i Jones, který na ostří vkusu vyhrocený scénář neutáhne pouze v rádoby emotivních scénách, jako jsou první polibek letitého vdovce s novou známostí (doktorka z NASA) nebo záchrana USA před smrtí z vesmíru.
Vesmírní kovbojové nabízejí astro nautické vzrušení a pnjemnou pohodu umírněné komedie, která spolehlivě pobaví, ale zůstane ve vás jen asi tak dlouho, jak dlouho zůstává měsíc v úplňku.
TOMÁŠ HOFFMANN Premiere 2000/11/47

Autor/Zdroj: Hoffman Tomáš/Premiere


Příběh: Před dvaačtyřiceti lety se parta letců z týmu Daidalos málem dostala jako první do vesmíru. Pak je ovšem nahradily opice. Dnes už jen hořce vzpomínají na to, že se mohli stát národními hrdiny formátu Neila Armstronga nebo Johna Glenna. Osud jim však přihrál novou šanci: porouchal se starý ruský satelit a jediným člověkem, který rozumí prehistorickému zařízení v něm, je Frank Corvin, někdejší člen Daidala A ten říká: buď nás tam nahoru pošlete všechny, nebo na vás kašlu.

Může starý dědek letět do kosmu? Jasně že ano. Johnu Glennovi bylo šestasedmdesát, když tam byl podruhé. Mohou do kosmu letět hned čtyři dědkové najednou? Dnes asi ne, ale za pár let určitě. A mohou letět do vesmíru čtyři dědkové jen proto, že jeden z nich rozumí jakémusi pravěkému přístroji a chce ostatním splnit jejich dávný sen? Nesmysl, že? Taky si myslím, ale věřte, že u sledování Vesmírných kovbojů vám to bude úplně jedno, a to zejména díky tomu, co předvádějí herci. Kosmonautem chtěl být v dětství snad každý kluk, ale podaří se to jen málokomu. Clintu Eastwoodovi, Tommymu Lee Jonesovi, Donaldu Sutherlandovi a Jamesi Garnerovi (Velký útěk, nominace na Oscara za Murphyho dobrodružství) se to sice povedlo až ve velmi zralém věku a jen před kamerou, ale využili toho k pobavení svému i diváků.
Přitom toho nedělají tak moc, v podstatě jen žertují o svém věku a vyvádějí klukoviny (naprosto kouzelná je scéna, kdy Eastwood s Jonesem soutěží ve zrychlující se centrifuze, kdo dřív omdlí ). V zlehčování všeho je naprostým králem Tommy Lee Jones, který ukazuje, že se umí stejně skvěle vypořádat jak se šmejdem z vesmíru, tak s ruským šmejdem ve vesmíru. Zdatně mu sekunduje bělovlasý, ale stále za ženami intenzívně se ohlížející Donald Sutherland. Eastwoodův Frank Corvin
z celé čtveřice asi nejvíc „žere” to, že je z něj konečně kosmonaut, ale i on čas od času povolí a ukazuje svůj smysl pro humor. Jen postava Jamese Garnera je tak nevýrazná, jako by byla jen do počtu.
Z režijního hlediska nenajdete na Vesmírných kovbojích nic extra zajímavého. Je na nich prostě vidět, že Clint Eastwood si chtěl na stará kolena zase vyzkoušet něco nového a natočil příběh typu Armageddon bez jakýchkoli vyšších umělecký ambicí, což se mu však dá jen těžko vytýkat. Naopak výhrady lze mít ke scénáři. Poněkud nereálný začátek už byl zmíněn, ale to se dá bez větších problémů přehlédnout - i když pokud by si scenáristé odpustili schéma „vysloužilci v důchodu se vrací do své poslední akce", šlo by jistě tyhle čtyři geronty dostat do kosmu věrohodněji. Hlavním zádrhelem je druhá polovina filmu, kdy se z příbě- hu vytrácí humor a nadhled, začíná být až příliš vážný a navíc vám serví- ruje jedno ošoupané klišé za druhým.
Přes tyto nedostatky jsou Vesmírní kovbojové vcelku zábavným filmem postaveným na zajímavém nápadu. Jsou také důkazem toho, že Clint Eastwood rozhodně ještě nepatří do starého železa a že i snímek prostý mladých sexuálních idolů, v němž se věkový průměr představitelů pěti hlavních rolí blíží pětašedesáti rokům, může být výrazně divácky úspěšný a atraktivní.
Lubomír Zrnečko Totalfilm 2000/9/106

Autor/Zdroj: Zrnečko Lubomír/Total Film

Tehdy, v osmapadesátém, se už téměř dotýkali hvězd. Na proudových „X dvojkách" lámali rychlostní a výškové rekordy a popírali fyzikální zákony i elementární pud sebezáchovy. Někdy se jim v třeskutých turbulencích na hranici stratosféry utrhlo nějaké to křídlo, a to se pak svorně řítili dlouhé kilometry volným pádem, a jen co odepnuli padáky nedaleko doutnajících trosek, nedočkavě se rozhlíželi, kdy jim už přistaví další stroj. V době své největší slávy dokázal tenhle testovací tým leteckých es „Daidalos" (operující ve složení Frank Corvin, William „Hawk" Hawkins, Jerry 0'Neill a Tan Sullivan) odepsat za čtyři měsíce až deset špičkových letounů. A navzdory téhle vražedně destruktivní produktivitě dokázali všichni přežít! Kdo jiný než tihle nesmrtelní by tedy měl tvořit první tým amerických kosmonautů? Jenomže pak jakýsi zpruzený platfusák z NASA jménem Bob Gerson rozhodl jinak a místo nich vstoupila do kosmického programu - opice! Když vám do vašeho zásadního životního snu brutálně přiskotačí šimpanz, rychle procitnete, a jdete raději od válu. A tak (na čas) šli...
Uplynulo téměř půl století a doba se razantně změnila. Po ranvejích rolují raketoplány, v simulátorech dovádějí kosmonauti a po oběžné dráze krouží spousta „smetí", s kterým jsou čas od času potíže. Ted' kupříkladu se jeden takový padesátitunový drobek, stařičký ruský (údajně) komunikační satelit Ikon, vymkl kontrole a chystá se během padesáti dnů zřítit na Zemi. Čert ví, jak se uprostřed studené války ocitl na jeho palubě americký navigační systém (který je třeba opravit) ale i poslední poskok z NASA ví, že jediný, kdo to dokáže, je jeho konstruktér (opicí z kosmického programu kdysi vytěsněný), důchodce dr. Frank Corvin. Věděli, že to s ním nebude jednoduché, ale překonal jejich očekávání. Tahle muzeální oprava totiž vyžaduje kvalitní ruční práci ze staré školy a Frank se rozhodl, že na tuhle fušku do kosmu vyrazí jedině se svými bývalými kumpány. Jestliže je ovšem najde, jestli vůbec ještě žijí a pakliže společně ukecají NASA, aby jim svěřila nový raketoplán. A tak budou muset při bleskovém výcviku hodně zatnout zubní protézy, aby přesvědčili šéfa letových operací, že na to ještě mají. Chvíle rozhodnutí se blíží, čas běží - a kosmický dinosaurus Ikon se nezadržitelně propadá, každý den o osm tisíc metrů blíž katastrofě, o které ví jen několik zasvěcených.

Senioři znovu na koni
Co dokázal John Glenn v sedmasedmdesáti, dokážeme taky, řekl si Clint Eastwood (70), znovu se vyšvihl do režijního sedla a povolal do zbraně osvědčené kovboje Jamese Garnera (72), Donalda Sutherlanda (66) a „mladíka" Tommyho Lee Donese (53), který jim jediný poněkud kazí slušný věkový průměr. A oni zvedli hozenou rukavici a natočili s ním Vesmírné kovboje, kteří poněkud vybočují z klasického žánru, nezamáčknou vás do sedadel přívalem digitálních efektů (i když tu Industrial Light & Magic odvedla svoji obvyklou kvalitu) a popírají některé zafixované hollywoodské standardy. Jako by si Eastwood (možná poněkud účelově a sebestředně) řekl - a dost již bylo těch stereotypně mladých, nechutně perspektivních a permanentně očumovaných hollywoodských hrdinů. Stručně řečeno a podtrženo je před vámi odvážná myšlenka, slibný námět, scénář, který z něj mohl vytěžit (o něco, až o hodně) víc - a realizace, odehrávající se ve dvou rozdílných poločasech. První hodinka je laděná do komediální (až laskavě parodické) polohy, kde po úvodním černobílém flashbacku nastupuje vyzkoušené schéma ve stylu: jak se dává dohromady parta pro zvláštní misi. A tak Frank s šarmem i vtipem postupně představuje bývalé divochy, současné „prduchy" a budoucí kosmonauty: reverenda Sullivana, designéra horských drah 0'Neilla a provinčního nájemného pilota Hawkinse. Po téhle svižné expozici už vcelku právem očekávate vygradovanou akci, podloženou nápady, jež vyplývají z vděčně rozehrané situace, kdy jsou tito obstarožní exoti zařazeni do soudobého kosmonautického výcviku. Ani oni, ani vy si ovšem příliš legrace neužijete a spolu s nimi vcelku vlažně dospějete k odpočítávání před startem, který vás společně katapultuje do druhé poloviny filmu. Ve chvíli, kdy se Vesmírní kovbojové přehoupnou do kosmu, totiž přestává být jejich chování úsměvné (až komické) a stává se hrdinské (až patetické), komediální tóny se mění v dramatickou sci-fi a celek pak začíná připomínat slibnou parodii na Armageddon, ze které tvůrci na poslední chvíli cukli, neboť se do ní přimotal kosmický mutant Williama Munnyho z Nesmiřitelných, kombinovaný s hrdinským odkazem Apolla 13 (jenž přece nelze pobryndat nemístným vtipkováním). Tenhle střih s vámi možná trochu zamává, prověří vaši flexibilitu, ale zároveň nastolí otázku, jak to vlastně tvůrci téhle „kovbojky" mysleli? A tak zůstane vaším zřejmě největším zážitkem ústřední herecké kvarteto, s kterým si to budete s chutí užívat, a to minimálně do chvíle, než bude paralyzováno v uniformních skafandrech. Clint Eastwood, který měl ve Firefoxovi již před dvaceti lety co do činění s ruskou leteckou technikou, tady opět režíruje hlavně sebe samého, ale jeho kovbojská kosmická „skvadra" patří od jeho oscarového westernu přece jen k tomu lepšímu, co registrujeme v jeho režijní filmografii. Ostatně na pomoc si přizval i svoji osvědčenou a několikrát vyzkoušenou realizační partu~ kameramana Jacka N. Greena, střihače Joela Coxe a hudebního skladatele Lennieho Niehause. V sedle se tenhle vitální stařík s mírně narcistickými sklony drží pořád dobře a v podkresu do vás hučí univerzální moudro, které si už přeberte sami: Seniorem může být člověk v každém věku. Jenomže být starý ještě neznamená šourat se odevzdaně do krematoria,ale třeba se rozletět (byť poprvé a naposled) ke hvězdám! Co vy na to?
Michal Šobr Cinema 2000/11/103

Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema


Clint Eastwood se jako herec i jako režisér už dávno smířil s přibývajícím věkem, což se ostatně odráží i v jeho novém díle, sci-fi Vesmírní kovbojové. V šestiminutovém černobílém prologu z roku 1958 se představuje tým špičkových výškových letců Daedalus. Jeho čtyři členové se měli stát prvními americkými astronauty. Avšak výzkum kosmu byl předán civilní instituci NASA a tým byl rozpuštěn. Po čtyřiceti letech si však v NASA na Daedalus vzpomenou. Američané mají Rusům pomoci zachránit stacionární družici Ikon, prudce padající k Zemi. Když vyjde najevo, že její řídící systém byl okopírován podle amerického, jehož konstruktérem byl vedoucí týmu Frank D. Corvin, nezbývá šéfům nic jiného, než souhlasit s tím, že se staří pánové vydají v raketoplánu do vesmíru a Ikon opraví. Frankovi se podaří sehnat bývalé kolegy: elitního pilota a svého věčného rivala Hawka, geniálního konstruktéra a sukničkáře Jerryho i vynikajícího, leč nenápadného navigátora Tanka. - Značná část filmu je věnována popisu charakterů „vesmírných kovbojů" a jejich přípravě na Zemi. Tady se uplatní i Eastwoodův suchý humor a skvělá souhra herců, pracujících s evidentní chutí. Zajímavý je i pohled do zákulisí NASA. Když však astronauti opustí zemskou atmosféru, láme se film do tuctové hollywoodské sci-fi. Vyjde najevo, že Sověti kdysi tajně vyzbrojili Ikon atomovými hlavicemi, ohrožující ted' americká města, Hawk, umírající na rakovinu, obětuje svůj život a po četných nebezpečných akcích, v nichž se projeví sehranost a soudržnost týmu, odpálí hlavice do vesmíru. Jeho tělo dopadne na Měsíc. - Tvůrci filmu jistě hledali poučení u svých předchůdců, kteří natočili Apollo 13 nebo Armageddon. Bohužel se nedokázali oprostit od nánosu amerického vlastenectví a sklonu k oslavování hrdinů. - Snímek vznikl v těsné spolupráci s NASA a některé scény se točily na autentických místech.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2000/11/31

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled