Vášeň

Luchino Visconti zanechal nesmazatelnou stopu jako režisér nejen na filmovém plátně, ale i na divadelní scéně, kde inscenoval celou řadu her. Jeho doménou byla opera a nejobdivovanějším skladatelem Giuseppe Verdi. Ostatně scénou z Verdiho opery Trubadúr jeho filmové drama Vášeň začíná. Ve velkolepě pojatém úvodu se právě v opeře poprvé střetnou hlavní protagonisté filmu, benátská šlechtična Livia Serpieriová a rakouský důstojník Franz Mahler. Hrdá vlastenka se přes počáteční zdrženlivost do vyhlášeného sukničkáře Franze bezhlavě zamiluje, ačkoliv je příslušníkem nenáviděné rakouské armády, která okupuje její Itálii usilující o samostatnost. Pro svou vysněnou lásku obětuje vše, manželství, postavení ve společnosti, dokonce zradí své vlastenecké ideály a přátele. Až příliš pozdě odhalí, že ji Franz pouze využil a lásku k ní jen předstíral. Ponížení a výsměch, které se jí od něj dostane, nezůstanou bez odplaty, zhrzená kněžna se pomstí a celý příběh spěje do tragického finále.
Námětem k Viscontiho prvnímu barevnému filmu je krátká stejnojmenná novela Camilla Boita. Oproti knižní předloze nechal Visconti hlavní ženskou hrdinku zestárnout, takže není mladičkou naivní dívkou, ale zkušenou ženou, která přesto zcela propadne zběsilé lásce.
Pompézní úvodní scéna filmu odehrávající se v opeře byla zvolena záměrně a udává tón celému filmu. Visconti prostřednictvím operní stylizace opouští vody neorealismu a zcela otevřeně se pokouší o romantizující milostné drama odehrávající se na pozadí bouřlivých historických událostí Itálie druhé poloviny 19. století. Obě hlavní postavy mají nádech romantických ztroskotanců, vypjatá stylizace však s sebou nese úskalí určité afektovanosti, jež oslabuje celkové vyznění filmu. Na druhou stranu tento snímek přináší do detailu propracované, úchvatné obrazové scenerie honosného světa aristokracie, které jsou typické pro Viscontiho vrcholná díla.

Jan Šulc
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

Camillo Boito napsal román Senso - Vášeň, který v roce 1954 natočil věhlasný italský režisér Luchino Visconti s italskými, německými a anglickými herci. Film sám mapuje období nadvlády nenáviděného Rakouska-Uherska v Itálii v roce 1866.
Vdaná italská šlechtična se setkává s rakouským důstojníkem Franzem Mahlerem, mladým mužem, který nemá daleko do gigola. Je sobecký, sebestředný, ziskuchtivý, ale hraběnka Serpieri (Alida Valli), je jím okouzlena, zvlášť když žije v manželství se starším mužem, a Franz jí předstírá vášnivou lásku. Tomuto muži obětuje nejen sama sebe, zradí pro něj i svou vlast, i manžela. Velmi pozdě zjistí, kam ji její bezbřehá temná vášeň zavedla. Franz se jí vysměje, a předvede jí svou mladou milenku. Cynicky jí řekne, že jí jen využil, aby mu dala hlavně peníze a ukryla ho před nástupem do boje s italskými vlastenci. Šílená bolestí a vztekem, jde na rakouské velitelství, a tam udá místo pobytu svého bývalého milence. Ten je zatčen, odveden, a v zápětí pro dezerci z armády zastřelen…..