Útěky domů

Bezesporu zdaleka   nejvážnější film a role   ve filmografii Tomáše   Holého. Opravdové   psychologické drama se vším   všudy. Na obvyklé vtípky a   gagy nebyl vůbec žádný   prostor a přesto Tom   (chystajíc se už svou   hereckou kariéru uzavřít)   zvládl svůj part se ctí.   Režisér Jaromil Jireš,   který se podílel i na   scénáři zvládl za pomoci   výborné kamery J. Šofra   vytvořit tu správnou   atmosféru a film tak   vyznívá hodně pravdivě a   přesvědčivě. Zásluhu na   tom mají i výkony většiny   dospělých herců. Z mého   pohledu výrazně   nadprůměrný film.

Jak jsme si zvykli na herecký   potenciál Tomáše Holýho,   tak obsadit takovýho živla   do filmu, byla velká chyba.   Bylo těch chyb u Tomáše   více v kariéře, kdy   režisér chtěl za každou   cenu vydělat na popularitě   Tomáše a obsadil ho, kde   hrát neměl..

Tomáš Holý v netradiční roli...
...a filmovém žánru, jež   mu ale coby rošťáckému   diblíkovi příliš nesedl.   Myšlenka filmu je velmi   dobrá - chlapec pátrá na   vlastní pěst po svých   pravých rodičích, Tomáš   Holý hraje ve filmu   psychologickém, ale bohužel   míst velmi   nezáživném...Jsou zde   místa, kde se mnoho nemluví,   celý děj působí takovým   zmateným dojmem. Zklamáním   může být pro diváka i   fakt, že Honzík (Tomáš) se   při posledním krůčku pro   odhalení své identity   rozhodne pátrání   přerušit. Archívní složku   se jmény svých rodičů   neotevře. Ano, dá tím   najevo úctu a lásku k lidem,   kteří ho milují jako   vlastního a jeho svědomí,   že jim nesmí ublížit,   nakonec zvítězí a on se   vrací k těm, kteří jsou   jeho pravými rodiči, i když   nikoliv biologickými. I když   v tomto filmu jde o   mezilidské vztahy a o lásku   dítěte k rodičům, přesto   to není to úplně pravé   ořechové. Chybí onen spád   a dynamika a asi hraje roli i   skutečnost, že pro Tomáše   Holého tento typ role prostě   nebyl to pravé ořechové.   Hodnotím lehce   nadprůměrně, příznivci   filmů nechť mi mou kritiku   odpustí:-))

Tomáše Holého všichni   známe jako rozeného baviče,   který nezkazí žádnou   legraci. Tady ale dokazuje,   že je schopný zahrát dobře   i vážnou roli. Opět   ukazuje, že z každého jen   trochu slušného scénáře   udělá film, který pohladí   a na který se diváci   těší.

Příběh kluka který   náhodou vyslechne hádku   rodičů a dozví se, že byl   adoptován. Sám na vlastní   pěst začne pátrat po   biologických rodičích.