Tristana

Buňuel opět intelektuálně vytříbený, plný   symbolických scén a motivů. Pokud jsou v   Tristaně nějaké politické jinotaje jak je u   Buňuela zvykem (a jsem si jistý, že jsou), tak   se tentokrát bez jejich marného luštění   obejdu, protože film funguje i na čistě obecné   rovině jako příběh o manipulaci, závislosti a   svobodě volby. Catherine Deneuve je   odzbrojující ve své proměně z naivní,   nevinné dívky v cynickou, zahořklou,   nenávistí prostoupenou a duševně i fyzicky   znetvořenou osobnost zatímco Fernando Rey jako   její protihráč ztvárňuje svojí tradiční   roli chlípného pokrytce. Jako vždycky mi toho   hodně zůstalo skryto, například závěrečný   zrychlený flashback, zřejmě klíčový pro   pochopení hlavní myšlenky, mi do skládačky   nezapadl. Už jsem si ale zvykl, že po   shlédnutí Buňuelových filmů mi vždycky   nějaká ta bílá místa v porozumění   zůstávají a vlastně právě to je na jeho   tvorbě přitažlivé. Přetrvávající   tajemství, výzva pro příště.

Jeden z nejlepších filmů režiséta Louise   Buňuela, který natočil jako první po svém   návratu do Španělska. Vynikající Fernando Rey   v roli dona Lopeho, který Tristanu úplně   změní z nevinné dívky v bezcitnou ženu,   která nakonec souhlasí se sňatkem. Její   nenávist k němu je však tak silná, že ho   později bez sebemenších výčitek svědomí   nechává zemřít.

Film považuji za vynikající. Catherine Deneuve   ztělesňuje postavu Tristany, která projde   proměnou z čisté a půvabné dívky v bytost   zahořklou a nenávistnou. Zkazil ji don Lope,   kterého výborně hraje Fernando Rey.