Tristana

Jeden z nejlepších filmů   režiséta Louise Buňuela,   který natočil jako první po   svém návratu do Španělska.   Vynikající Fernando Rey v   roli dona Lopeho, který   Tristanu úplně změní z   nevinné dívky v bezcitnou   ženu, která nakonec   souhlasí se sňatkem. Její   nenávist k němu je však tak   silná, že ho později bez   sebemenších výčitek   svědomí nechává zemřít.

Buňuel opět intelektuálně   vytříbený, plný   symbolických scén a motivů.   Pokud jsou v Tristaně   nějaké politické jinotaje   jak je u Buňuela zvykem (a   jsem si jistý, že jsou), tak   se tentokrát bez jejich   marného luštění obejdu,   protože film funguje i na   čistě obecné rovině jako   příběh o manipulaci,   závislosti a svobodě volby.   Catherine Deneuve je   odzbrojující ve své   proměně z naivní, nevinné   dívky v cynickou, zahořklou,   nenávistí prostoupenou a   duševně i fyzicky   znetvořenou osobnost zatímco   Fernando Rey jako její   protihráč ztvárňuje svojí   tradiční roli chlípného   pokrytce. Jako vždycky mi   toho hodně zůstalo skryto,   například závěrečný   zrychlený flashback, zřejmě   klíčový pro pochopení   hlavní myšlenky, mi do   skládačky nezapadl. Už jsem   si ale zvykl, že po   shlédnutí Buňuelových   filmů mi vždycky nějaká ta   bílá místa v porozumění   zůstávají a vlastně   právě to je na jeho tvorbě   přitažlivé.   Přetrvávající tajemství,   výzva pro příště.

Film považuji za   vynikající. Catherine   Deneuve ztělesňuje postavu   Tristany, která projde   proměnou z čisté a   půvabné dívky v bytost   zahořklou a nenávistnou.   Zkazil ji don Lope, kterého   výborně hraje Fernando Rey.