Sbohem Dragon Inn

Celý „děj“ se odehrává   v kině v němž se promítá   film Dragon inn (1966). Když   pominu slova, která jsou   součástí promítaného   filmu, tak první dialog   proběhl po 45 minutách, asi   pět vět. Za, asi 20 minut,   se to rozjelo znovu, další   dvě věty. Rozhodně nejde   říci, že základem filmu je   konverzace. Snímek by se dal   charakterizovat jako snímek   dlouho trvajících záběrů.   Několika minutový záběr na   zaměstnankyni kina jdoucí po   chodbě. Střih. Několika   minutový nehybný záběr na   diváky hledící na plátno.   Střih. Několika minutový   záběr na zaměstnankyni kina   jdoucí do schodů. Střih.   Atd. Zpočátku zajímavé,   ale zhruba pětiminutový   nehybný záběr na prázdné   hlediště byl moc i na mě,   jakožto příznivce   statických záběrů.   Záběry sice pěkné, ale   místy až nudně dlouhé.   Přesto všechno se lze bavit   o atmosféře, nostalgické   vzpomínce a poctě klasickým   kinosálům, které jsou na   ústupu nejenom u nás. I to   očekávání a napětí, co   se z toho celého vyvine film   obsahuje. Sice se nic   nevyvinulo (dějově), ale v   tomto případě to nevadí