Renata [TV inscenace]

Pánové odrostlí škole si mohli v neděli odpoledne u televizní obrazovky připomenout ony chvíle, kdy posedlí i poblouzněni ve školních lavicích poprvé poznali ono zajíkavé zatajení dechu z dívčí chůze, kdy je obestřelo ono podivné fluidum, které dospělí nazývají první touhou. My všichni vzpomínáme dnes na ty chvíle zvláštního zmatku s úsměvem a snad i trochou stesku. Nebyla to tenkrát také právě ona trochu povýšená, trochu namyšlená a hodně hloupá holka Renata, co nám způsobila tak mnohá klukovská trápení? Anebo se jmenovala jinak? Nevadí. Ta, kterou jsme v neděli viděli na obrazovkách, se jmenovala Renata. A podle ní se nazývala celá inscenace, kterou připravilo Vysílání pro děti a mládež, ale na niž se jistě rádi podívali i mnozí z rodičů. Renatu natočila Věra Jordánová podle povídky Stanislava Rudolfa. Je to příběh prvního citového zaujetí čtrnáctiletého Honzy pro povrchní dívku, spolužačku, a zároveň příběh prvního velkého zklamání. Renata je nejhezčí děvče ze třídy, taková, s níž by se každý kluk rád pochlubil. Rozpuštěná blondýnka, nadýchlá už trochu módou, kluky přezíraje, trochu zamilovaná do svého učitele. Znovu jsme si uvědomili, že to vlastně všechno známe, protože tak to bývalo a jistě bývá. Ocenili jsme vzácnou schopnost Stanislava Rudolfa odpozorovat mnohé, co se podobá skutečnému životu. (Připomeňme jeho pořad „Ententýny“, novelu „Něžně háčkovaný čas“ i film „Metráček“.)

Není jistě snadný úkol zobrazit život dospívající mládeže v jeho opravdovosti, a proto jistě odpustíme autorům, že ve výsledku ne všechno vyšlo tak, jak si představovali. Důležité je, že se jim podařilo upozornit na citové problémy našich dětí, které jsme si každý z nás už prožili a na něž jsme ochotně zapomněli, i to, že bychom měli být pozornější ke všemu, s čím si nevědí rady. A proto je důležité ono výsledné krédo inscenace, které dokáže říci jazykem srozumitelným těmto dětem, že ne každá láska, ne každý vztah se musí povést. Je to jistě o to těžší, že první zamilování bývá u kluka jako byl Honza podobné břemenu, které je nad síly takového mládí. Renatu hrála Milena Steinmasslová, Honzu Přemysl Beránek.

[J.T.] Televize: Renata. Květy. 1972, roč. 22, č. 14, s. 40.