Potomci lidí

Mexický režisér Alfonso Cuarón, který si vysloužil přízeň publika především pozoruhodnou mladickou road movie Mexická jízda a třetím filmovým Harry Potterem a vězněm z Azkabanu, přidal v roce 2006 do své filmografie další veleúspěšný zářez. A jeho snímek, v němž svěřil hlavní roli charismatickému Britovi Cliveu Owenovi, se stal jedním z největších překvapení sezóny, které se nakonec dočkalo hned tří nominací na Oscara. Jedná se o dystopický sci-fi thriller, jenž diváky přivádí do roku 2027, do časů, kdy se Země zmítá v chaosu a anarchii. Je totiž už devatenáct let, co se narodilo poslední lidské dítě. A Velká Británie je díky totalitárnímu vojenskému režimu jediným státem na světě, kde ještě nepadly všechny zábrany a kde se společnost udržela v alespoň nějakých mezích civilizovanosti. Ani zde však není nijak vyhráno, protože spása v podobě nových potomků i přes všechnu snahu vlády a vědců stále nepřichází. I Theo, bývalý londýnský aktivista a nyní jen zklamaný byrokrat, už všechny naděje vzdal. Právě on se ale má stát spásou lidstva. Po setkání se svou bývalou přítelkyní Julian, vůdkyní guerillových odbojářů v podání Julianne Mooreové, je totiž pověřen fatálním úkolem - doprovodit do bezpečí jednu z jejích spolubojovnic, ženu, která i přes všechno, co se děje kolem, zjevně otěhotněla. Nebezpečí ale číhá za každým rohem, jak ze strany vlády, tak od smeček zvlčených anarchistů, kteří už touží jen po absolutní destrukci všeho, co má ještě nějaký smysl. Šokující a syrová vize nedaleké budoucnosti vznikla na motivy sci-fi novely královny britské detektivní školy P. D. Jamesové a v jedné z vedlejších rolí se v ní coby poslední květinové dítě představí také legendární Michael Caine.

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Premiéra: 11.07.2009 CX

Mexický režisér Alfonso Cuarón se v mezinárodním měřítku prosadil Mexickou jízdou (2001, FP 7/2002) a svou schopnost pro tvorbu blockbusterů prokázal snímkem Harry Potter a vězeň z Azkabanu (FP 7/2004). Talent k vytvoření přesvědčivého fantazijního světa prokázal i ve volné adaptaci stejnojmenného dystopického románu (1992) P.D. Jamesové, známé autorky detektivních příběhů. – Vyprávění se odehrává v Británii roku 2027. Už osmnáct let se tu nerodí děti stejně jako v okolním světě, jenž je ještě více zdevastován lokálními válečnými konflikty, nemocemi a ekologickými a energetickými kolapsy. Země se změnila v totalitní stát, postavila mimo zákon ilegální imigranty a bojuje s teroristickou organizací Ryb, zasazující se o jejich práva. Základní situací tak Cuarónův snímek připomíná komiksovou podívanou V jako Vendeta (FP 5/2006). Oproti samoúčelné adoraci anarchistického gesta však nabízí příběh záměrně „neakčního“ hrdiny, londýnského úředníka Thea Farona, který se snaží postarat se o mladičkou černošku Kee, jež úzkostlivě tají své těhotenství v obavě z politického zneužití. V patách ilegální imigrantce jsou nejen policisté, ale i militantní frakce Ryb. Muže přivedla ke Kee mírumilovná vůdkyně Ryb Julian, jež byla jeho partnerkou a matkou jejich zemřelého syna. Faron má svěřenkyni, jež posléze porodí dceru, předat organizaci Lidský projekt, údajně účinně pracující na přežití lidstva. - Cuarón postupuje proti hollywoodským klišé: představitel mužných hrdinů Clive Owen exceluje v roli zdeprimovaného, alkoholem prosáklého, osamělého outsidera, okradeného o svou biologickou roli muže a otce. Podobně jako protagonista Spielbergovy Války světů (8/2005) je Theo věčně bezbranný a na útěku (navíc bez bot). Jinými „nehollywoodskými“ prvky jsou brzká likvidace postavy, představované známou herečkou (což upomíná na Hitchcockovo Psycho), nebo tragikomická honička, během níž hrdina v ponožkách roztlačuje téměř nepojízdné auto. - Příběh má tradiční formu putování: Theo prochází nejrůznějšími prostředími a setkává se s mnoha lidmi. Tvůrci realizovali velmi temnou vizi zanikajícího světa, jež bezprostředně vychází ze současných globálních problémů. V péči o detaily a atmosféru snese film srovnání např. i se Scottovým Blade Runnerem, k velkoměstskému prostředí však přidává i představu změněného anglického venkova či maloměsta, využívaného vládou jako obří uprchlický tábor. – Ke kvalitám snímku přispívá i pozoruhodná práce kameramana Emmanuela Lubezkého. Sofistikovaně navozený dojem autenticity fiktivního světa souzní s angažovaným laděním díla, jež však postupně ustupuje naivně spirituálnímu vyznění. - Ve znamenitém hereckém obsazení zaujme vedle Owena především Michael Caine v roli zestárlého hipíka Jaspera.
-ap-, Filmový přehled 2006/12

Planeta Země, rok 2027. Už devatenáct let se nenarodilo jediné dítě. Svět podléhá beznaději a anarchii a po čím dál zoufalejších pokusech o nalezení a odstranění příčiny neplodnosti lidstva už jen čeká na zázrak. Do nedaleké budoucnosti nás ve své temné a šokující vizi uvádí režisér Alfonso Cuarón (Mexická jízda, Harry Potter a vězeň z Azkabanu), který se inspiroval slavnou stejnojmennou sci–fi novelou královny detektivek P. D. James.
Díky totalitnímu zřízení dokáže jediná Velká Británie odolávat všeobjímajícímu chaosu. Platí za to sice strašnou cenu – občanská práva jsou velmi okleštěna a občasné pokusy o odpor brutálně potlačovány, ale Theovi (Clive Owen), londýnskému byrokratovi, který už jen pasivně čeká na svůj konec, je to úplně jedno. Ovšem jen do chvíle, než se s pytlem na hlavě ocitne v kufru dodávky a posléze stane tváří v tvář své bývalé lásce Julian (Julianne Moore), která stojí v čele jedné z mnoha odbojových skupin a má pro Thea speciální úkol – zajistit pro jednu z jejích spolubojovnic tranzitní víza a dostat ji bezpečně ze země. Během cesty, jejímž cílem je azyl pod záštitou organizace Human Project, Theo zjišťuje, že jeho chráněnka Kate není obyčejná uprchlice. Naopak – je to člověk, kvůli kterému by byla spousta lidí ochotná vraždit. Je totiž v osmém měsíci těhotenství a představuje kýžený zázrak, na který lidstvo už devatenáct let čeká. Na útěku před anarchisty, kteří by ji rádi zlikvidovali kvůli zachování stávajícího bezvýchodného stavu, a reprezentanty režimu, již by ji rádi zneužili ke svým politickým cílům, se Theo a Kate stávají velmi nejistou, nicméně jedinou nadějí naší civilizace.
Režiséra Cuaróna nadchla představa, že by se prostřednictvím filmu zasazeného do blízké budoucnosti mohl vyjadřovat k dnešku. „To, jak se chováme dnes, výrazně ovlivní podobu naší planety za dvacet let. Vlastně to není sci – fi, ale současný thriller zasazený do roku 2027,“ říká Cuarón. Svět za pár let je sice snímán temnými, syrovými barvami, ale podle režiséra jde spíš o nastolení správné atmosféry než o jeho názor na naši budoucnost. „Ten film je o tom, že mít naději se vyplatí i v bezvýchodné situaci,“ dodává.