Pasťák

Velmi špatně. Když pominu   nedodělanost postav, musím   tedy zkritizovat alespoň to,   že se tam nehodily. Král by   mohl dělat učiteli otce a   tak podobně. Snímek nemá   ucelený děj, je to spíše   snůška mini příběhů,   což by nevadilo, kdyby byly   podány lépe. Nějak jsem to   prostě těm hercům   nevěřil.

Pokiaľ by ste v tomto filme   hľadali dáku kladnú   postavu, máte smolu. Všetci   sú tu menšie alebo väčšie   svine. Mladí aj starí,   grázli aj vychovávatelia.   Vrcholom sú scény z   polepšovne, zlovestná temná   atmosféra starého   ošarpaného baráku, plného   zazerajúcich psychopatov   (Krampol!) a náležite   nervná hudba k tomu. Scénu   Vyskočilovej navštevy   suterénnej klubovne   delikventskej smotánky   milujem a púšťam si ju   opakovane. Finále zadupe   akékoľvek prechodné   sympatie a nedajbože nádeje   ku komukoľvek.

Zaujímavé je, že   režisér Bočan v rovnakej   dobe nakrútil s už   osvedčenou časťou   osadenstva Pasťáku   (Vyskočil, Krampol, Sloup,   Jánský) vo veľmi podobnej   temnej atmosfére iný   mládežnícky príbeh -   televíznoseriálovú podobu   rýchlošípskej klasiky   Záhada hlavolamu.

Surový a drsný snímek s   prostředí výchovného   ústavu pro mládež, až se   toho ÚV KSČ zaleklo a   zakázalo ho ještě dříve,   než byl vůbec dokončen.   Naštěstí se filmový   materiál zachoval, a tak se   po roce 89' mohl v klidu   dodělat. Ono v komunismu   přeci nemohlo být politicky   přípustné, aby si chovanci   mohli dělat co chtěli, když   byli na převýchově. To by   potom takový ústav neměl   žádnou cenu. A taky není   možné, aby tam byla šikana   a aby byl přes vánoce   přítomen pouze jeden   vychovatel, jak je ukázáno v   tomto příběhu, který díky   tomu pochopitelně skončí   tragicky. Ivan Vyskočil, coby   mladý a proti své vůli   určený vychovatel je   přesvědčivý. Jeho   vyplašenost a v jedné   scéně depresivní pláč je   velice uvěřitelný. Jiří   Krampol jako mazák a hlavní   kápo zrovna tak. Už jeho   uhrančivý pohled dává   jasně najevo, že si na něj   musí každý dát náležitý   pozor. Černobílí obraz   ještě zvyšuje onu ryzost. V   barvě by to tak určitě   nevyniklo. Těžko říci, jak   by snímek vypadal, kdyby byl   plně dokončen už ve své   době. Ono po více jak   dvaceti letech byl přeci jen   na takový film jiný pohled.   Každopádně stojí za   zhlédnutí. Takzvaná 'Nová   vlna' v šedesátých letech   dokázala s filmem, do té   doby na český film,   nevídané divy.

Než se snímek dostal na   plátna kin, muselo uplynout   více než dvacet let. Po tuto   dobu nebyl film ani ukončen.   Proč to tak dlouho od první   klapky z roku 1968 až do roku   1990 trvalo? Mocným se   nelíbil obsah filmu. Je   brutální, je zlý, je   nesocialistický. Poukazuje na   jedno typické zařízení,   kterých se vyskytovaly v   naší společnosti desítky.   Příběh mladého muže,   začínajícího učitele,   hrdinu i nás zavede do   jednoho nápravného ústavu   pro mladistvé. Mladý učitel   totiž obdržel na toto místo   kredit. Setkává se zde s   tvrdými pravidly, tedy nejen   těmi, které požadují   dozorci, ale i s těmi, které   platí mezi chovanci   samotnými. Neodpovídá to   vizi socialistické   společnosti. Učitelova   kariéra však nemá dlouhého   trvání. Film je černobílý   a doporučoval bych je těm,   kdo mají rádi filmovou   tvorbu šedesátých let.

Velice kvalitní kritika   dřívější doby, a to nejen   z pasťáku, degradace   myšlení ,realizace, vlastní   volby je zde vidět v každém   směru, mladý učitel   znelíbený ve společnosti   jež je uklizen do   nápravného zařízení...   Sám vlastně v pasťáku   uvežněn s nenapravitelnými   adolescenty utěšován slovy   stejné oběti společnosti   "Kdo se dneska dostane do   Prahy"...

A jinak Krampol a spol.   BOMBA - Tady velíme my, seš   v pasťáku, žer....

Asi nejdrsnější český   film co jsem viděl.Rozhodně   doporučuji všem milovníkům   socialismu, aby se podívali   jaká byla realita.Opravdu se   nedivím, že film byl   zakázaný, absolutně nic   pozitivního, opěvujícího   tehdejší zřízení, se v   něm totiž neobjevilo, at už   to byli zdevastované prostory   pastáku, povaha nejen   chovanců ústavu, ale i   zřízenců nebo učitelského   sboru (Kovařík), hodně   drsný konec a hlavně   celková atmosféra   bezvýchodné situace   jednotlivých figur. Trochu   nedotažené se mě zdálo   herecké obsazení některých   chovanců (Sloup, Krampol),   kteří byli evidentně   starší než vychovatel .