Obsluhoval jsem anglického krále

Kdesi v zapadlém koutě blízko hranic přebývá v opuštěné hájovně muž bohaté minulosti, který tu pracuje jako cestář. Tak se před námi ve vzpomínkách odvíjí příběh pikolíka, který zažil podivuhodný rozmach a sebevědomí české společnosti, okouzlení bohatstvím i karnevalem života v třicátých letech minulého století, stejně jako pád svého charakteru v období okupace za druhé světové války i pokoření v době nástupu komunismu. Jeho rozpomínání na svět žen a na svět bohatství a senzací, na svět zmatení a ponížení je plné fantazie a neuvěřitelných situací – aby nakonec, po tom co vše viděl, slyšel a poznal, našel jistotu ve svém srdci a samotě…

Kniha Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále patří k vrcholům jeho tvorby. V životních osudech malého českého číšníka se tu zrcadlí naděje, konflikty, dramata a prohry, kterými prošly české dějiny v minulém století. Na motivy tohoto díla Jiří Menzel napsal scénář a zrežíroval film o muži, který na konci svého života hledá obrazy času, který prožil. O muži, jenž toužil naplnit za každých okolností svůj život bohatstvím a krásou.

Zdroj: ČT

Číšník Jan Dítě toho v životě prožil mnoho a ocitl se nahoře i úplně dole. Začínal jako prodavač párků na nádraží, ale od chvíle, kdy poznal magickou moc peněz, toužil stát se milionářem. V hotelu U Zlatého města Praha poznal Jan zkušeného cesťáka a velkého labužníka Waldena, který mu dal řadu dobrých rad. Díky němu také nakrátko získá místo v luxusním hotelu Tichota, odkud odejde do pražského hotelu Paříž, bravurně ovládaného vrchním Skřivánkem, vzdělaným mužem, mluvícím mnoha jazyky a hrdým na to, že měl tu čest obsluhovat anglického krále. Od něj se Jan mnohému přiučí. Když nenápadně podrazí nohu oblíbenému číšníkovi hoteliéra Brandejse, postoupí na jeho místo a začne obsluhovat v salónku, kde se scházejí milionáři k opulentním hostinám. Vrcholem jeho kariéry je hostina, kterou uspořádá habešský císař, a za niž Jan získá řád místo pana Skřivánka. Z hotelu Paříž je vyhozen poté, co se v napjaté politické situaci po zabrání Sudet začne scházet s fanatickou Němkou Lízou. Ta ho jako partnera odmítá, protože není Němec, když si však Jan vzpomene na německé předky, vezme ho na milost a v době, kdy jsou čeští vlastenci popravováni po atentátu na Heydricha, se za něj provdá. Jan se vrací jako číšník do hotelu Tichota. Zatímco fanatická Líza odjíždí na frontu, Jan sbírá známky, které budou mít po válce velkou cenu, jak mu poradil pan Walden, který skončil v plynové komoře. Zahyne také Líza a Jan si po válce koupí za známky hotel Tichota. Skutečně se stane milionářem, ovšem jen nakrátko.

Zdroj: Nova

Adaptace slavné novely Bohumila Hrabala byla pro režiséra Jiřího Menzela už šestým hrabalovským filmem. Menzel na něm odvedl úctyhodný kus práce. Nejen proto, že o realizaci projektu usiloval dlouhých šestnáct let. Působivá historická freska mapuje život hlavního hrdiny Jana Dítěte v době politických zvratů od první republiky po éru komunismu. Převést obsáhlou literární předlohu rozprostírající se přes několik desetiletí nebylo jednoduché. Menzelovi se ale podařilo zachytit všechny důležité historické i osobní zvraty, které zamávaly životem hlavního hrdiny. Díky výrazným hercům ve vedlejších rolích utkvějí v paměti i drobnější epizodní historky. Největším trumfem je typická poetičnost Menzelova režijního stylu.
Febiofest 2010

Info o filmu: Kdesi v zapadlém koutě blízko hranic přebývá v opuštěné hájovně muž, který tu pracuje jako cestář. V jeho vzpomínkách se odvíjí příběh pikolíka, který zažil podivuhodný rozmach a sebevědomí české společnosti, okouzlení bohatstvím i životem v třicátých letech minulého století, stejně jako pád v období okupace i pokoření v době nástupu komunismu. Jeho vzpomínky jsou plné žen, fantazie a neuvěřitelných situací.
Zajímavost: Film získal 4 České lvy včetně Českého lva za nejlepší film.

Dlouho očekávanou adaptaci stěžejního díla Bohumila Hrabala i české literatury dvacátého století Obsluhoval jsem anglického krále nakonec realizoval jako svůj šestý hrabalovský přepis Jiří Menzel. Podle vlastních slov usiloval o zachování autorovy poetiky bez filmařské exhibice a o sdělnost i pro méně náročné diváky. Příběh malého muže Jana Dítěte se odvíjí od třicátých do šedesátých let minulého století a je zaplněn množstvím epizod. Menzel podle vlastního scénáře střídá různá časová pásma prostřednictvím vzpomínek zestárlého hrdiny, který po propuštění z vězení žije jako cestář kdesi v pohraničí. Dítě, jemuž se nakrátko splnil sen být milionářem, si vybavuje především tři svá číšnická působiště: maloměstský hotel, luxusní hotelovou rezidenci a restaurant v pražském hotelu Paříž. Vzpomíná na manželku, sudeťačku Lízu, kvůli níž se stal kolaborantem. Vybavuje si i další ženy svého života a připomíná si bohaté zákazníky, kteří se znalecky oddávali požitkům jak z jídla, tak z erotiky. Do hedonistické roviny s lehkým humorem, odvozeným třeba z němé grotesky či z dobových komedií, zasahují bouřlivé politické události prostřednictvím autentických rozhlasových nahrávek či filmových žurnálů. Tvůrci propojují lehké s vážným pomocí jednoduchých metafor (např. Jan za heydrichiády odevzdává při vyšetření plodnosti své sperma, zatímco jeho vrstevníci jsou popravováni). Film je postaven především na obraze a pestrém hudebním doprovodu. Minimum dialogů provází vypravěčův monolog. – Protagonistu ve stáří představuje Oldřich Kaiser, v mládí bulharský herec Ivan Barnev, Lízu hraje Němka Julia Jentschová a na plátně se objeví i maďarský režisér István Szabó. – Líbivá, poněkud chladná a konzervativní adaptace zachycuje povrch Hrabalovy prózy, jen málokdy se však dostává hlouběji, čímž bohužel zůstává pozadu za uměleckou i společensko-politickou kvalitou předlohy, vypovídající mj. i o českém charakteru. – Okolnosti zpracování této látky mají své místo v dějinách české kinematografie, neboť byly provázeny řadou afér, osobních útoků i podivných producentských praktik. Značnou vinu na tom měl sám spisovatel, který podepisoval papíry různým stranám. Film chtěl na počátku devadesátých let natáčet Karel Kachyňa, ten se později nepohodl s J. Menzelem, který byl posléze ochotný natáčet podle vlastního scénáře. Látku odmítl Miloš Forman, později na ní dokonce dvakrát pracoval Jan Svěrák a také autorská dvojice Petr Jarchovský a Jan Hřebejk. Nakonec tedy snímek natočil podle vlastního scénáře J. Menzel.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2007/2

Tématem Hrabalova slavného románu je životní dráha číšníka, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů první půle dvacátého století. Mnohokrát v životě pocítí, že jím druzí opovrhují pro malý vzrůst, pro sympatie k Němcům, pro jeho češství, proto, že má původ odloženého dítěte, i pro osobitou životní filozofii. Nikdy však nezatrpkne, neoplácí nenávistí, nemstí se. Touží po bohatství a uznání ve své profesi, touží po milující ženě - ale dostává se mi jich jen krátce. Není uznán ani jako árijec, ani jako milionář...