Něco je ve vzduchu

Nemá to břink, nemá to   šťávu, je to pomalé,   nudné a klidně bych napsal,   že i trapné. Mám rád sci -   fi, i když tematický okruh   cest v čase mně nebaví. A   tady se zkazilo, co se zkazit   dalo. Prostě nuda až na   půdu. Paní Hadrbolcová mi   lezla spíše na nervy, snad   ještě více než   šeplající Mistrík.   Děkuji, nechci ani zdarma.   051120117812/7826++++++Souhlas   s mým pět let starším   komentářem. Potřetí   opravdu netřeba.

Tak tento film bych mohl   řadit k těm takřka   geniálním. Jen mu k ní   chybí několik podstatných   kroků. Jedná se o komedii se   sci-fi prvky. Další film z   řady, ve kterém se cestuje   časem. Zde je alespoň snaha   o logiku. Jak cestovat tam a   zase zpátky a neměnit   dějiny či budoucnost.   Tvůrci ve filmu   nedostatečně využili   komediální stránku   příběhu, ve kterém si   mohli vorlíčkovsky   zařádit. Mladá dívka   Alice, vnučka jednoho fyzika,   dcera druhého fyzika a jejím   přítelem je třetí fyzik,   se snaží přijít na kloub   tomu proč před 33 lety, roku   1946, zmizel v Telči její   dědeček. Tehdy byl prý   viděn ve společnosti   mladíka s černými brýlemi.  
U jednoho dědečkova   přítele si jednoho dne   vyzvedne knihu plnou vzorců a   nedokončených výpočtů.   Jejímu příteli Petrovi se   za pomocí počítače   podaří vytvořit vynález,   kterým můžou cestovat   časem. A tak se o   prázdninách roku 1979   vydávají na cestu do   minulosti ...
Zde je   možná na škodu, že film   nevznikl dnes, ale před   téměř třiceti lety. I   když. I tak si tvůrci   dokázali z doby roku 1946   udělat legraci. O sedlácích   se hovoří jako o kulacích,   továrníkům se předvídá   budoucnost a dojde i ke   stírání svazácké   mládeže.
Už   dopředu divák prokoukne   pointu, proč dědeček Alice   zmizel.
Ať už se   příběh odehrává v době   1946, či v roce 1896 a nebo v   současnosti, jak už jsem   napsal, šlo z toho   vytřískat spoustu   geniálního humoru,   nedorozumění a dvojsmyslů.   Takové fóry zůstaly jen u   pokusu.
Pozor   následující věta informuje   o konci příběhu. proto,   pokud se konec příběhu   nechcete dovědět dříve,   než film uvidíte tak tuto   větu nečtěte. Až napíšu   teď. Rozumíte? Tak jo.   Píši teď ... Ten film má   otevřený konec. Snad tvůrci   nevěděli, jak to celé   rozřešit, a tak raději   pustili závěrečné titulky.

Bláznivé cestování v čase   jsme si v českém filmu   výborně užili už ve   snímku ´Zítra vstanu a   opařím se čajem´ (1977),   ke kterému se diváce dodnes   stále vrací. Tři roky poté   se k námětu filmaři   vrátili a tentokrát   příběh pojali v   poklidnější atmosféře. To   ale film, kromě pošmourného   scénáře, pohřbilo a stal   se pozapomenutým. A přitom   příběh není nijak   špatný, jen nebyl využit   daný potenciál. Jde o cestě   Alice se svým chlapcem do   minulosti najít svého   ztraceného dědečka, který   byl vědcem. Na správný   český film je tu spousta   hlášek, vtípků a   humorných situací, ale   přímo o komedii se nejedná.   Omšelost a šeď nad celým   pojetím vyzrálo, takže je   to celé pokryto   neochvějností útočící na   divácký vkus. Vyniká tu   snad jen Petr Nárožný ve   své humorné scénce.   Scénáři chybí rozumná   plynulost ve vývoji děje,   takže některé dějové   skoky postrádají smysl.   Působí to, jako by z toho   něco bylo vystřiženo. Na   druhou stranu ale lze tvůrce   pochválit za to, že se   vyhnuli tzv. časovému   paradoxu. Alespoň v tomto   jsou události ve své   smyslnosti pevné už v   kramflecích. Jestli diváky   zasáhne emoční konec je   otázkou. Tvůrčí snaha   citelná je. Chválihodný je   také samotný konec, který   zůstal otevřený. Jde o   rozhodnutí, čímž jsou   zapojeni samotní diváci,   kteří si s pomocí fantazie   sobě vlastní mohou domyslet,   jaké rozhodnutí padne.   Snímek je tedy výrazně   odpočinkový bez lecjakých   složitostí. Škoda jen, že   vypadá, jakoby se tvůrci   během natáčení nemohou   rozhodnout, jestli bude pojat   komediálně, nebo zcela   vážně. Výsledkem je něco   mezi tím.

Neprávem opomíjený VÝBORNÝ FILM
Zajímavě a výtečně   natočený sci-film o   cestování časem 1946 -   1980, je v něm humor, ale v   podstatě se jedná o drama s   řadou otázek, které si   mlže divák v průběhu děje   dát. Kam se na tento film   "hrabe" USA série   Návrat do budoucnosti, ve   které se střílí a morduje   a vše je založeno   především na akční   podívané, tady v   československém filmu Něco   je ve vzduchu je to jinak, je   zde zvlášní nadčasová   atmosféra, tajemno a místy i   pravý český humor typu -   vylez prážáku, plesk,   odjeď pražáku, je zde ale   ještě něco navíc,   chvílema je z filmu cítit   zvlášntí tajemno, např.   prostřih na černou kočku   při scéně na náměstí,   celý film výborně   dotváří hudba, která je   téměř geniální. K tomuhle   filmu jsem se dostal uplně   náhodou při hledání   nových filmů z období   Československa. Je to film   velice povedený. Není divu,   když jej natočil výtečný   režisér, který natočil   zářivé perly   československé   kinematografie např.   Tajemství proutěného   košíku, Ocelové město,   Princ a chuďas a další. PAN   REŽISÉR Ludvík Ráža.   Tímto mu děkuji za jeho   filmovou tvorbu, která bude   přinášet nevšední   filmové zážitky stále   novým a novým generacím   diváků.

Film vřele doporučuji je   zhlédnutí. :-)

Zajímavej film. Docela dobrá   česká sci-fi o drobném   púřesunu v čase. Pobaví.   Závěr je sice takový trochu   divný, ale ... snad se   neopisovalo z "Návratu   do budoucnosti"

Takový divný film. Chvílemi   funguje velmi dobře a   chvílemi jako by si   scénárista nevěděl hodně   rady co s příběhem. Celé   to prostě působí tak nějak   křečovitě. Za zmínku snad   jen stojí, že film si v   podstatě utahuje ze   socialismu, ale je otázka   nakolik to byl záměr   autorů.

Velmi málo známý sci-fi   film o cestování v   čase.Myšlenka filmu je   velice dobrá,pátrání po   ztraceném   dědečkovi,zpracování dost   pokulhává, je to takové   nemastné neslané.Zajimavé   je,že stejně jako v Návratu   do budoucnosti   pomůže,tentokrát hlavní   hrdinka k seznámení svých   rodičů.Film obsahuje také   několik časových paradoxů,   které autoři celkem   neřeší.I konec filmu je   takový useknutý,jako by   tvůrcům došla fantazie.

Nápad dát stroj času do   auta není nic nového. Z   celého filmu mě pobavila jen   věta P.Nárožného -   Pražáku vylez - a pak facka.