Obsah filmu Nebesa se chvějí a země se bojí a oko oku bratrem není
Ani nejnovější snímek jednoho z nejplodnějších režisérů experimentálních filmů nezapře jeho originální vidění světa, cit pro subtilní humor, bezbřehost lidské mysli i absurditu a nahodilost, kterou život přináší. Mnohovrstevnatý, žánrově nezařaditelný snímek se pohybuje kdesi mezi dokumentem, fikcí a bajkou. V jeho centru je adaptace krátké povídky amerického autora Paula Bowlese, která nás zavádí do Maroka, kde režisér Oliver Laxe natáčí snímek Mimózy, abychom se posléze ocitli v příběhu samotného Bena Riverse. Pohoří Atlas a nekonečná surreálná saharská poušť je místem, kde se režisér Laxe začíná ztrácet nejen ve všude pronikajícím písku,...
Ivana Novotná
MFF Karlovy Vary 2016 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 11.7.2016
Nebesa se chvějí a země se bojí a oko oku bratrem
Uvedeno na 51. mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary 2016.
Snímek, jenž má neskutečně dlouhé jméno. Sledování nuda. Příběh nuda. Více jak třetina sálu během promítání odešla a zbytek měl namále. I já chvíli zatínal zuby a přesvědčoval sám sebe, že prostě nejsem srabák a z kina neodejdu. Proč tedy hodnotím padesáti procenty?
Nebesa se chvějí a země se bojí a oko oku bratrem není má úžasnou atmosféru a divák přímo cítí, v jaké zapadlé pustině to hlavní hrdina je, jak tam ubíhá čas a život a co za typ lidí tam žije. Přímo se vcítí do všech prekérností, které režisér zažívá. A jelikož jsem v těchto končinách také nějakou dobu strávil, a jelikož se mi stalo něco podobného jako Benu Riversovi, nemohu prostě hodnotit hůř. Nebyla to pěkná podívaná, nechci už podruhé skončit ve spárech banditů, ale plně chápu bezmoc, která odsud přímo trčí. Takže pokud je žánrem zvolen dokument, je to dokument o pocitu bezmoci, kdy se člověk ocitnu sám tváří tvář Subsaharské Africe. Nelituji shlédnutí, ale podruhé už ne-e...
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 10.7.2016
98 minut mi přišlo jako několik hodin a trpěl jsem podobně jako když hlavního hrdinu unesli. Bez náznaku vysvětlení se snímek ubírá pouštní cestou, kterou hlava nebere.
Někdy si člověk říká, jak se takový film dostane na festival.
