Návrat ztraceného ráje

I když jsem pochopil záměr   Vojtěcha Jasného a jeho   potřebu, natočit právě   tenhle film a i když se to po   stránce filmařského   řemesla docela povedlo,   stejně si myslím, že se do   toho pan Jasný neměl   pouštět. Ať už byl   tvůrčí záměr jakýkoliv,   vyznění je mírně řečeno   hodně rozpačité a i naší   přední herci se v tom   chvílemi dost nepěkně   utápěli. A můj názor je,   že Vladimír Pucholt nás   měl nechat vzpomínat na své   geniální   "neherecké"   začátky a nikdy se neměl   nechat přesvědčit k tomuto   hereckému návratu. Ale je to   jenom můj dojem!

Nejsem si jistý, jestli   ostatní uživatelé   nehvězdičkují spíš   přínos Vojtěcha Jasného   pro českou kinematografii   než tenhle sentimentální   ukňouraně humanistický   kýč, který nemá s poezií,   uměleckým filmem nebo nedej   bože Jasného   "rodáky" nic   společného. Vzhledem k tomu,   jak těžké je vnímat jej   jinak než skrze osobu jeho   režiséra jsem se sám   přistihl při snaze   identifikovat v něm ten   Jasného specifický výraz,   ale to by to celé muselo mít   nějakou koncepci; za všemi   těmi loose ends (v prvních   minutách slíbí cizí muž   dvojici hlavních hrdinů   "cokoli na světě"   a do konce filmu se neobjeví   /// Postavě Vetchýho   vyhoří farma, vypadá to,   že chce spáchat sebevraždu,   jenomže on nechce... a to je   všechno, atd.) nevidím   žádný tvůrčí záměr,   ale pouhou neschopnost dát   filmu smysluplný strukturu -   tvar. Když si odmyslíte   těch pár minut leteckých   záběrů a poetických   montáží přírody, zbude   vám jen červená knihovna   plná prkenného herectví a   dementních patetických   promluv. /// vendy1: myslím,   že to snad pochopili   všichni:-)

Návrat ztraceného ráje

Jsme v USA, kde   sledujeme denní život   běžných lidí. Parkem jdou   dva muži. Adam se starším   mužem Janem. Náhle uslyší   volání o pomoc. Jdou za   hlasem a najdou spoutaného   muže, zcela nahého. Pomohou   mu, a on je vezme až k sobě   domů. --------------05/
Zde ti dva zjistí, že   jde o velmi bohatého šéfa   televizní společnosti.   Jednoho dne začne Jan silně   krvácet a volá si na pomoc   kamaráda George.
Přijíždí sem dítě   Veselé vdovy, a říká si   Pampeliška. Ta navštíví   Jana. Ten ví oč jde. Je to   dcera jeho známé.   Pampeliška přiváží Janovi   hodinky po jeho otci. Ten má   velkou radost.
Seznámí ji s Adamem a   ten jí provádí městem. Je   jasné, že to neskončí jen   tak, ale v posteli.
Jan po nějaké době   volá manželce Daně do   Německa, kde ona žije. Jan   chce totiž jet domů, do   Čech, a chce se tam s Danou   setkat. Ona souhlasí.
A to už je Jan doma a   vlastně se znova seznamuje s   těmi, co jej znali, ale i s   dalšími lidmi. Ovšem ne   všichni mají ze setkání   radost.
Přijíždí   sem i Adam a od Pampelišky   očekává týž vztah jako v   USA. Jenže se zklame.   Pampeliška mu sdělí, že je   to minulost.
Ale   její přesvědčení moc   dlouho nevydrží.
Jan   vzpomíná na léta dětství,   na dobu války, zatýkání a   udávání. A to už je zde   jeho manželka.   ------------------------55/<   br /> Místní mládenec   zvaný Švanda si půjčuje   peníze od dalšího   místního muže Tichošlápka   peníze na kuřecí farmu. Ta   mu však vyhoří. A protože   se zaručil vlastním domem,   má o něj přijít. Proto mu   Dana s Janem nabízejí pomoc,   která je však odmítnuta.  
Vztah Adama a   Pampelišky se prohloubil   natolik, že ji on žádá,   aby si jej vzala. Ona jej   odmítá, protože každý,   koho si vzala její matka i   ona předčasně umřel.   Stejně jako její bývalý   manžel, otec jejího syna   Josky. I přes toto   odmítnutí se všichni   čtyři ocitají ve   státech. ----------------89/  
Zde je malý Joska   okraden o darovanou kameru a   následně ve velkoměstě   mizí...


Klasický příběh o   návratu exilantů. Nic moc.   Ovšem slabý příběh je   doplněn hezkou hudbou a   poezií některých scén.   Ovšem ne těch v USA. Tam to   jaksi chybí. Zato Joskova   příhoda mne hodně pobavila.   Když už někdo vymyslel tu   blbinu o ztrátě kluka v New   Yorku, tak měl také vymyslet   nějaké vysvětlení.   Protože prostě nevěřím   tomu, že vzdělaná žena,   matka, která má jen trochu   rozumu, synka nepoučila, že   v případě kdyby se ztratil,   ihned vyhledal policejní   stanici, nebo prostě   policajta vůbec. Za   normálních okolností by mu   to vtloukala do hlavy už doma   a cestou letadlem a furt   stále dokola. Takže tato   příhoda moc uvěřitelná   není. Dále to kazí scény   bez souvislosti a dokončení.   Například muže, nebo Janovo   krvácení. Ale budiž, hezké   to bylo. A na paní Timkovou   bylo občas hezké   podívání. Je dobré se   ještě před zhlédnutím   tohoto snímku podívat na   film „Všichni dobří   rodáci“.

Jedná se o film, který   bohužel nebyl českou   veřejností doceněn. Lidé v   naší zemi nepochopili, že   celá biografie pana   režiséra se promítá do   ústřední postavy.

Tak tohle se prostě   nepovedlo. Vojtěch Jasný,   vynikající český filmový   režisér 60. let se pokusil   vrátit do svého ztraceného   ráje, ale za dlouhých dvacet   let nucené emigrace ztratil   formu a kontekt s českou   realitou. Přitom ve filmu   hraje docela dost   vynikajících herců, a o to   je smutnější se dívat na   ten propadák.