Na dno vášně

Španělsko umí točit   slušné filmy a tentokrát je   to propletený milostný   příběh, plný jižanských   emocí, které občas neumíme   pochopit.Jde o to, snažit se   poznat mentalitu jiných a já   musím ocenit herecké výkony   a dobrou hudební složku   tohoto filmu.

Myslela jsem, že se podívám   na všechny Almodóvarovy   filmy. Po Kůži a Mluv s ní   jsem se těšila na další   trochu bizarní a neobvyklý   příběh se studií lidské   duše. Bohužel, zvládla jsem   jen začátek a udělalo se mi   opravdu nevolno a už to   nedokážu dokoukat. Viděla   jsem už spousty filmů -   hororů, thrillerů, ale nic   mě nerozhodilo tak jako ústa   umazaná od krve právě   překousnuté pupeční   šňůry. To nedám. Takže   mé předsevzetí vzalo   navždy za své.

asi jsme skutečně jiní než Španělé
Úplně odlišná je   samozřejmě i celá   španělská filmová tvorba.   V režisérských postech má   pár skutečně světových   osobností a Pedro Almodóvar   k nim po zásluze patří.   Pár jeho filmů se skutečně   řadí ke skvostům. Na dno   vášně, ozdobené účastí   Javiera Bardema, mě oslovilo   od počátku. Nevyzpytatelné   spleti, kotrmelce a zvraty   vztahů, lásky a erotiky,   popsané ze života tak   přesně, až se zdají   absurdní a neuvěřitelné.   Jen ten způsob komunikace je   obzvláště nám, Čechům,   dost vzdálený. Tam, kde si   ve filmu partneři zcela   otevřeně přiznávají   boční vztahy a podvody, ať   to nakonec stojí, co to   stojí, tam by pro nás nastal   okamžik mlžení,   zatloukání a lží, jen ať   partnerovi neublížíme. A v   tom jsme asi zřejmě jiní. I   když jsem přesvědčen, že   ani Španělé na tom nebudou   s tou upřímností za všech   okolností tak ideální. K   tomuto snímku to ovšem   patřilo a děj je na tom   vlastně i postaven. Herecké   výkony perfektní, výborná   kamera, skvělá hudba.   Prostě film, u kterého se   asi nebudete nudit. Přesto   bych na doporučování byl v   tomto případě opatrný.   Dokážu si totiž   představit, že pro někoho   může být film jen velmi   málo stravitelný. Takže se   rozhodněte podle momentální   nálady a osobního vkusu.

Almodóvar se tentokrát   zaměřil na to jak naše   životy poznamenávají a   směřují vášně, jak   spoutávají, dělají z nás   sobce, vedou k žárlivosti   až za hranice pudu   sebezáchovy. Nimrání se ve   smyslu nebo poselství ale   nemá u Almodóvara jako   obvykle moc význam, protože   jde především o   vyprávění příběhu bez   ohledu na pravděpodobnost a   přece uvěřitelně a   přesvědčivě. A to tenhle   film splňuje.

Jeden z vrcholov Almodovarovej   tvorby! Ten film som videla   viackrat a je o   zivote,poprepletany,   chaoticky, zivelny ako len   Almodovar vie byt. Ale najma   velmi osobny, v ktorom sa   otvaraju temy, kt. nie su   velmi popularne. Kto   Almodovara moze, zamiluje si   tento film, zato vam rucim!

Vynikající Almodovarův   počin na klasické téma jeho   snímků - Láska a její   možné a nemožné podoby.