Mykoin PH 510

Takový divný polodokument,   který snad zaujal jen   chemiky. Viděl jsem to do   konce jen pro svou vlastní   zvědavost, žádný jiný   důvod to nemělo. Dvacet za   poučnost.

Zajímavý příběh s   reálně podloženou   zápletkou, jejíž hlavní   plus je v kameře. Záběry   plísní na makro kameru jsou   na tehdejší dobu vysoce   nadstandardní a dělají   vcelku obyčejný příběh s   ne tolik obsazovanými herci   daleko zajímavějším.

Dokumentarista Jiří Lehovec   si tímto snímkem odskočil k   hranému filmu. Jeho   dokumentární ladění je i   zde přesto znát. Tím se   vytrácí veškerá   dramatizace příběhu o   vědcích, kteří byli   úspěšní i v nelehké době   druhé světové války.   Vlastně je to takový hraný   dokument - ´záměrně   archaizující vizuální   styl, postavený na   statických celcích,   snímání objektivy s   krátkou ohniskovou   vzdáleností a dokumentárně   laděném obraze.´ Scénář   to však neměl údajně   jednoduché. Dle historických   informací - ´první verze   scénáře vznikla ještě   před rokem 1948. Kvůli   připomínkám schvalovacích   orgánů však musel být   scénář několikrát   přepracováván, než byl   film konečně v roce 1962   připuštěn do výroby.´   Příběh je však na   základě skutečných   událostí v továrně na   léky v Měcholupech u Prahy.   ´Během německé okupace   vyvinula skupina vědců ve   zdejší továrně   antibiotikum, které v té   době nebylo v Čechách   ještě dostupné. Výzkum   probíhal v naprostém   utajení, aby se případný   objev nedostal k nacistům,   kteří rovněž usilovali o   objevení penicilinu.´   Dokumentární pojetí za   použití několika málo   archívních záběrů je tedy   zcela na místě. Otázka je,   co tehdejší cenzura   připustila a co ne.   Každopádně snímek slouží   jako výpověď jedné   události doby s absolutní   absencí vedoucí úlohy   komunistické strany, což je   na dobu vzniku asi nejvíce   překvapující.

Poutavá ukázka toho, co   obnáší bádání v   laboratoři - nápad, odvahu,   znalosti, houževnatost,   zarputilost, spolupráci,   štěstí, odměnu v podobě   praktického výsledku... Až   na konci jsem si uvědomil,   jak přirozeně tento   "hraný dokument"   proběhl. A tak to má být.