Muž přes palubu

Tak nevím. Za prvé jsem tomu   moc nerozuměl, a za druhé   mne to nebavilo. Přesto   musím ohodnotit herce, ale to   je vše. Ten konec byl   nevěrohodný a řekl bych i   pitomý.

Filmová socialistická   nostalgie dětských závodů   jachet. Koho by to tenkrát   nebavilo. Snímek se   vyznačuje sportovním duchem,   kolektivizací a   soudružnosti. Vyvolává   vskutku kouzelný pohled na   jachting jako takový. Tyto   doby jsou už nenávratně   pryč, takže můžeme být   vděčni alespoň za to, že   něco takového bylo   natočeno. Že můžeme   sledovat ohromnou zapálenost   dětí do takovýchto závodů   a jejich snahu je vyhrát.

I v našem městě stála   loděnice, při které   fungoval kroužek mladých   jachtařů, kam jsem (díky   staršímu bratrovi) měla tu   čest několik roků   nakukovat. Snad právě proto   mě Davidův příběh   dokázal oslovit i v době,   kdy už jsem byla o něco   starší a měla jiné zájmy.   Přesně totiž vystihuje   situaci v mládežnickém   sportu, která není, nebyla a   ani nikdy nebude tak čistá a   křišťálově průzračná,   jak se s oblibou tvrdí.   Bohužel i tady existuje   šikana, i tady se někteří   pro lepší skóre neštítí   faulů a různých podrazů.   Proto je tenhle film tak   aktuální i dnes - a možná   ještě aktuálnější!

Tak tento dětský film   patřil k oblíbeným filmům   mého dětství. Onehdá jsem   se úplně sžil s hrdinou   Davidem. Velice dlouhá léta   se tento snímek nedostal na   naše televizní obrazovky,   až nyní za pomocí   kabelových stanic.