Marcela

Konečne jsem se dostal ke   schlednuti tohoto dokumentu a   opět mě dostal jako Katka.S   paní Marcelou se život   opravdu nemazlil,osamělej   tvrdej život jen s dětmi a   potom ješte o jedno přijit   no hruza.Nejsem žadnej   měkota ale bylo mi z toho   uzko i slza ukapla.Co dodat   život je boj a bojovat se   musi....

Titulek: Dokumentární film   Heleny Třeštíkové je pro   mě něco jako sázka na   jistotu. Jakmile skončil film   a já vypla prohlížeč snad   i otřesně jsem konstatovala,   že ono opravdu není tak   hrozně aby nebylo hůře.

Marcela
Dokumenty jsou speciální   druh filmů, které podle   mého nelze hodnotit jako   běžný film. Herecké   výkony jsou zde totiž   opravdu opravdové, scénář   nenapsal nikdo na papír,   události si nikdo   nevymyslel...
Paní   Třeštíková dělá na mou   duši zajímavé projekty,   jež stojí za to sledovat.   Skutečně tuto ženu   obdivuji,protože ona vždy   zasvětí část života   něčemu, u čeho není ani   zdaleka jasný výsledek.   Navíc ta odvaha nezúčastnit   se, nevstoupit do děje i   když je hlavní hrdince   nejhůř, to obdivuji. Já   bych asi nevydržel a začal   aspoň Marcelu utěšovat,   uklidňovat, čímž bych   pokazil celou antentičnost...   Těším se na Katku a na   Reného a doufám, že nám   tato výtečná režisérka v   budoucnu připraví další   zajímavé lidské osudy.

Kdybych před tím neviděl   Reného tak bych asi dal   absolutorium, ten je přeci   jen ještě o něco lepší,   je zpracován víc dramaticky   a u marcely mě trochu   chyběla hudba... Navíc   Marcela dost   "skáče" asi díky   etudám tam chybí řada let a   z naivní mladé holčiny   sociasmu je najednou   utrápená žena válčící v   kapitalismu. Jinak ale moc   pěkný přesně jak jsem od   p. Třeštíkové čekal,   takže se nedivte že tak   málo chválím i když se   jedná o super dokument.

Jakákoliv slova jsou zbytečná...
...příběh paní Marcely   hovoří za vše. Je to   skutečně jeden pohnutý   lidský osud, osud ženy,   jíž postihne ztráta   nejbolestnější - jejího   dítěte. V kategorii   hodnocení dávám 10, ale v   kategorii lidskosti a soucitu   bych musela dát   nevyčíslitelný počet   bodů. Paní Třeštíkové za   její projekt vzdávám   hluboký hold, protože je   víc než chvályhodné, že k   osudu paní Marcely ze svých   Etud se vrátila a zpracovala   do samostatného filmu.   Takových projektů není   nikdy dost a měli bychom si   jejich prostřednictvím   stále připomínat, jak moc   často trváme na   malichernostech a hloupostech,   zatímco jiní lidé   prožívají skutečné   životní peklo. K výši   hodnocení ostatních   uživatelů se obvykle   nevyjadřuji, protože i já   hodnotím sama za sebe bez   ohledu na body ostatních,   nicméně tentokrát musím   souhlasit s Eleonorou a také   se maličko pozastavit nad   celkem nízkým hodnocením   tohoto projektu. Domnívám   se, že autentický pohnutý   příběh ženy, co celý   život tvrdě bojuje s osudem,   se nedá ani zde uvedenou   stupnicí vyčíslit.   Současně však chci plně   respektovat názor zde   hodnotícího jedince, nemám   právo jim jejich hodnocení   vymlouvat, opravdu jen   konstatuji. Film o paní   Marcele doporučuji ke   shlédnutí každému, kdo má   pocit, že ho potkala   katastrofa, když zrovna nejel   letos na dovolenou k moři,   nesehnal nejnovější typ   počítače, nestihl si dojít   ke kadeřníkovi atd...Tento   příběh napsal totiž sám   život.

Po shlédnutí tohoto filmu, včera večer
byla ještě paní   Třeštíková hostem Anděla,   což mne velice potěšilo,   protože plná emocí bych   jistě neusnula. Tento film by   měla vidět snad každá   žena, která je nespokojena   se svým osudem. (málo   peněz, děti málo   oblečení, staré auto, blbou   tchýni - já jsem   trojnásobná! a další   malichernosti) To, co prožila   paní Marcela, to je na jeden   život opravdu moc. Film   vřele doporučuji a velice se   podivuji, jak nízce je   hodnocen. Tato kategorie je   opravdu nedoceněna.