Maniak

Snímek je vynikajícím příkladem exploatační   kinematografie B-grade své doby, která je už   pro filmové fanoušky daného žánru bohužel   už dávno nenávratně pryč. A je to snímek,   při kterém si obzvlášť fanoušci greenhouse   kinematografie užijí své. Vypráví o   schizofrenikovi Franku Zitovi, kterého   pronásledují běsy po úmrtí své matky a   vybíjí si to na mladých bezbranných ženách.   Je neustále centrem dění, čímž máme   možnost sledovat jeho činy. Určení oběti,   pronásledování, vražedný čin a šílený   monolog. A zase znova s další obětí. Snímek   tedy především epizodický, takže vlastně ani   nemá žádnou dějovou linku. Co epizoda, to   oběť. Nic víc, nic míň. Nejde tedy o nic   jiného než o vraždy, nevynechávající   patřičné gore. I přes děsivou atmosféru   není o napětí nouze. Psychologicky podaná   scéna oběti během pronásledování v metru se   dá považovat za vrcholnou scénu všeho. Vlivem   nadměrného násilí snímek rozhodně není pro   slabé povahy. Jak dopadla hlava po výstřelu z   brokovnice raději nepopisovat. Pečlivě   vykreslená charakterizace narušeného Franka,   kterého výborně pojal Joe Spinell,   podílející se také na scénáři, může po   duševní stránce skutečně leckoho i   zasáhnout, byť je na veřejnosti podán jako   obyčejný přátelský člověk. Přátelský,   ale v jádru duše velice zrádný. Herecké   výkony jsou po psychologické stránce tak dobře   odvedené, že to, až vypadá, že své role   herci skutečně pro větší věrohodnost   prožívali. Snímek je tedy stejně tak   šílený, jako je šílený vrah. Skutečný   maniak. Inovativní a šokující.

Osmdesátkové hororoy jsou prostě parádní a   tento je dalším takovým příkladem. Film   skvěle balancuje na hraně psychologického   hororu a klasické vyvražďovačky, přičemž po   celou dobu sledujeme hlavního záporáka (a že   je opravdu dobře zahraný). K tomu si   připočtěte gore efekty mistra Saviniho a o   dobrý film máte postaráno.

Silné dílo, které vyniká jednak bravurním   hereckým nasazením hlavního anti-hrdiny, jednak   skvěle zvládnutým vizuálním zpracováním   jeho řádění. Atmosféra je nanejvýš   ucházející, takže neváhejte a vstupte na   exkurzi do světa úchylného maniactví, jednoho   z nejlepších, jaké můžete vůbec vidět. Jen   dodatek, některé scény nejsou vhodné pro   slabé žaludky :-).

Sběratel ženských skalpů...
Pokud bych měl jmenovat jednu z nejlepších gore   scén v historii tohoto subžánru, pak scéna s   brokovnicí z tohoto psycho horroru bude zcela   určitě mezi žhavými kandidáty. Něco tak   perfektně a působivě natočeného už jsem   dlouho neviděl. Skvěle psychopatický Joe   Spinell. Klasika z archívu hrůzy...