FDb.cz - filmová databáze

Nostalgická záležitost...
Kdysi dávno na porevoluční Tv   stanici Ok3 dost děsivá   podívaná, žel čas je neúprosný   a tak po téměř 17 letech hrůza   z tohoto horroru takřka   vymizela, ovšem na to, že se   děj odehrává skoro celý za   bílého dne, atmosféra zůstává   dost dusná a depresivní.   Hodně tomu napomáhá izolované   prostředí odlehlé   pomerančovníkové farmy a   hlavně famózně démonický Len   Lesser v roli šíleného dědy.   Pro mě je tento film hlavně   nostalgickou záležitostí a ač   se jedná v podstatě o laciné   béčko, nemohu se ubránit   absolutnímu hodnocení...

Vítejte v barbarském středověku....
" Strahin - bane,ti   sokole srpski,
Tvome   dogu i tvome junastvu
Svud su brodi de god dodes   vodi."

Zamlžené giallo...
Pozoruhodné giallo o sérii   záhadných dětských vražd   překvapí zejména dokonalou   symbiózou obrazu a zvuku.   Pohled na zamlžené exteriéry   italských Benátek za doprovodu   geniální Morriconeho hudby   fakt nemá chybu. Ten famózní   dětský chorál mi bude znít v   hlavě asi už navěky...

Hororová lahůdka...
Velice zvláštní, originální   horor se zajímavě snovou   atmosférou, trocha gore prvky   a hlavně neskutečně bizarní po   výtvarné stránce. Chvílemi   jsem si připadal jako někde v   ateliéru u pop artového mága   Andyho Warhola. Taky si   myslím, že tohle dílo stálo za   vzor mnoha pozdějším hororům,   např. při scéně v obchodním   domě si nelze nevybavit   kultovní Romerovku Dawn of the   Dead nebo při famózně   hrůzostrašné scéně v kině, kdy   si k osamělé hlavní hrdince   začnou postupně přisedávat   hladoví nemrtví si nelze   nevzpomenout na klasické   Bavovy Démony. Pozoruhodný,   netradiční, stylový a   originální horor pro tak   trochu náročnější hororové   diváky..

Hollywoodská gotika...
První a dle mého názoru i   nejzdařilejší adaptace   klasického gotického románu   Gastona Lerouxe. Na tomhle   snímku je krásně vidět, jak   moc bylo období hollywoodské   gotiky ovlivněno německými   emigranty a německým   expresionismem vůbec. Děsivé   labyrinty podzemních katakomb   či působivé kulisy pařížské   opery, to všechno upomíná   právě gotikou či kubismem   silně ovlivněná německá   expresionistická díla.   Největším kladem tohoto filmu   je však famózní herecký   koncert Lona Chaneyeho, který   tady bez diskuzí podává svůj   životní výkon. Každé gesto,   pohyb či mimika tváře -   všechno tak přesvědčivé a   bravurní, až se tají dech.

Dokonale vystihnutá realita   dnešní šílené doby v pro mě   nejlepším českém filmu tohoto   roku s přímo famózním hudebním   doprovodem (a to jsem   zapřísáhlý metalista a rap mi   jinak nic neříká )a skvělými   hereckými výkony. Ten hulič to   zahrál tak věrohodně, že pevně   věřím , že byl po celou dobu   natáčení fakt sjetý. Po těch   desítkách trapných amerických   kýčů konečně v kinech nějaká   inteligentní podívaná. Vorel   je frajer a fakt umí....

Pravděpobně nejrealističtější   zombie horror jaký kdy byl   natočen! Rozdíl mezi   klasickými Romerovými zombies   a tady těmi zfetovanými   chudáky na Haiti je opravdu   propastný. Důkazem jisté   realističnosti je i přes   vyloženě nadpřirozený a   typický horrorový závěr hlavně   to, že ve filmu zmiňovaný   zombie prášek, který obsahuje   látku Tetrodotoxin byl svého   času zkoumám v souvislosti s   lékařstvím. Když přičteme   ďábelské exteriéry Haiti a   geniální hudbu Brada Fiedela,   není co řešit! Pro mě nejlepší   horror z dílny Wese Cravena...

Horror roku...
Nejsem příznivcem předělávek   starých kultovních děl,   většinou totiž nepřinášejí nic   nového a jen otrocky kopírují   nedostižný originál. Ovšem Rob   Zombie mi dokázal, že v   případě jeho remaku klasické   Carpenterovky musím říct, že   opak je pravdou. Zombieho   verze Halloweenu je totiž   opodstatněným a vůbec ne   zbytečným příspěvkem do téhle   vražedné série. Podařilo se mu   znamenitě zachovat depresívní   atmosféru originálu a navíc   přijít s něčím novým v podobě   dokonalého psychologického   profilu Michaela Mayerse.   Divák se tedy konečně dozví   to, co mu bylo v originálu   utajeno, to jest původ toho   všeho zla, kterým je postava   Mayerse skrz naskrz prolezlá.   Jinak si myslím, že Rob měl   jasnou představu co chce   natočit a celé dílo pojal ve   svém klasicky špinavém a   brutálním stylu, snad jediná   výtka se týká toho násilí, na   můj vkus je ho až přespříliš   moc. Jinak celkově není co   vytknout, Zombieho Halloween   je zatraceně pekelná podívaná,   která pozvedá v současnosti   dost pokleslý horrorový žánr   zase o stupínek výše. Pro mě   horror roku 2007...

Bestie z Necronomiconu ožívají jen tak napůl...
Noční můry mistra hrůzy   H.P.Lovecrafta jsou na filmové   plátno zkrátka nepřepsatelné.   Svědčí o tom i tento monotónní   a lehce uspávající béčkový   přepis jedné z jeho klasických   povídek. Nelze však tomuto   snímku upřít moc pěknou   výpravu, o kterou se postaral   legendární béčkař Roger Corman   a taky to, jak šibalsky se   tvůrci pomocí barevných   blikajících filtrů vyhnuli   ožehavému problému, jak   nemuset ukázat   "Prastarou" rasu v   plné parádě. Kdo četl povídku   bude v hodnocení shovívavější   jako já, ostatní asi půjdou o   něco níže...

Neskutečně silný a dojemný   příběh, při kterém se člověk   neubrání slzám. Nejlepší a   nejděsivější protiválečný film   všech dob:"(

V mnohém unikátní snímek, jenž   kromě drsných naturalistických   kanibalských orgiií v sobě   ukrývá i hlubokou myšlenku, či   jakési filozofické poslání o   zlu ukrytém v každém z nás.   Jak křehkou slupku   sebekontroly člověk vlastně   má? Cannibal Holocaust je   film, který si pustíte jen   jednou a vícekrát už ne, ale i   tak na něho dosmrti   nezapomenete...

Dnes už klasický pavoučí   horor, ve kterém se toho celou   hodinu příliš neděje, občas se   objeví pár tarantulí a   následuje pár mrtvých krav,   nikdo samozřejmě nevěří, že by   mohli zabíjet zrovna pavouci a   tak jen samé řeči okolo, ovšem   pak přichází geniální poslední   půlhodinka, pavouci přibývají   po stovkách a tisících a divák   se konečně baví.Celkově to   působí místy jako nějaký TV   Horor a je to tak na 7O%,ovšem   nostalgie a famozní   akopalyptický závěr mi velí   jít ještě o kousek nahoru...

Příšerný brak....
Neskutečně příšerný horror   kategorie C ,ve kterém v jedné   malé francouzské vesnici čas   od času vylézají z rybníka   němečtí zombie vojáci a mstí   se místním obyvatelům za to,   že je tam kdysi za války   naházeli. Kdo neviděl neuvěří-   atmosféra a hudební doprovod   jsou jako vystřižené z nějaké   argentinské telenovely, všude   spousta koupajících se nahých   ženských těl, masky zombíků   tak amatérsky odfláklé, že se   člověk nemůže ubránit smíchu a   jako třešnička na dortu   dojemné setkání zombíka se   svojí dcerou, kterou naposledy   viděl kdysi dávno, když ještě   byla v kolébce. Neuvěřitelný   amatérský brak jako s dílny Ed   Wooda,nicméně po několika   shlédnutích jsem v něm přeci   jen jisté zalíbení našel,   proto dávám celé 3 hvězdičky.   Někdy i extrémně špatný film   dokáže pobavit. Třeba   legendární Robot   Monster,že....

Kult všech kultů...
Jeden z nejkultovnějších   horrorů všech dob!!! Ač se v   podstatě jedná o snímek ryze   amatérský, jeho věhlas a sláva   hvězd se dotýká. Raimi zašel   se svými chorobnými vizemi tak   daleko, že za sebou nechal i   takové makabrózní umělce smrti   jakými jsou Dario Argento nebo   Lucio Fulci. Evil dead je   nejukázkovějším klenotem mezi   horrory zlatých osmdesátých   let a to nejen díky krvavým   orgiím, ale především svou   neopakovatelnou atmosférou   všudypřítomného zla. Jako   lahůdková třešnička na dortu   pak působí úchylná scéna   znásilnění stromem. Jedno z   nejzásadnějších děl subžánru   gore horror a Raimiho Opus   magnum...

Jeden z prvních polských   horrorů natočený ve stylu   kostýmních Hammer filmů podle   staré litevské legendy upoutá   především depresivní   atmosférou, skvělými hereckými   výkony a zdařilým ponurým   hudebním doprovodem o který se   postaral vynikající polský   skladatel Wojciech Kilar. Pro   fanoušky komorních horrorů s   nádechem gotiky lahůdková   záležitost...

Sběratel ženských skalpů...
Pokud bych měl jmenovat jednu   z nejlepších gore scén v   historii tohoto subžánru, pak   scéna s brokovnicí z tohoto   psycho horroru bude zcela   určitě mezi žhavými kandidáty.   Něco tak perfektně a působivě   natočeného už jsem dlouho   neviděl. Skvěle psychopatický   Joe Spinell. Klasika z archívu   hrůzy...

Nadčasové, vizuálně působivé a   myšlenkově hluboké veledílo,   které definitivně uzavřelo   poslední kapitolu německého   expresionismu ve filmu.   Pozvedám sklenici Absinthu a   připíjím na věčnou slávu   nesmrtelného umění starých   německých mistrů!

Klasická novela G. H. Wellse   přetavená v roztomile   zmutovaný radioaktivní horror   alá 70 léta s přímo příšernými   dialogy, žádnými hereckými   výkony a úsměvně amatérskými   naivními triky. Jenže každý   správný horrorový fanoušek ví,   že tyhle typy filmů je pořeba   sledovat s potřebným nadhledem   a že právě u nich se nejlépe   pobaví :)

Jeden z vrcholů umělecké sci-fi...
Mnohovrstevnaté filozofické   sci-fi s uměleckými ambicemi,   které potěší zejména   náročnějšího diváka, který   oželí digitální efekty a   raději si trochu zapřemýšlí.   Rockový démon David Bowie v   životní roli mimozemšťana.   Spolu s Kubrickovou Vesmírnou   Odyseou vrchol žánru umělecké   sci-fi...

Nejlepší bondovka :-)
Božský Hitch opět nezklamal a   mistrovsky zpracovává své   oblíbené téma neprávem   obviněného muže na útěku.   Takhle nějak si představuji   dokonalou a inteligentní akční   podívanou, nechybí opravdu nic   - akce, napětí, intriky,   romantika...tohle je film,   který strčí všechny ty naivní   a trapné bondovky (čest   vyjímkám jako je Casino   Royale:-) hravě do kapsy.   100%!

Morbidní parodie...
Už úvodní titulky podbarvené   totálně zmršenou variací na   legendární Hermannovo Psycho   dávají jasně najevo, že půjde   o podívanou pořádně šílenou.   Yuzna přitlačil na pilu a co   se týče úchylností dotáhl vše   do pořádného extrému.Tenhle   snímek je vlastně jakousi   parodií na klasickou   Frankensteinovu nevěstu, ovšem   parodií řádně morbidní a   zvrhlou, plnou nejrůznějších   pekelných výtvorů šíleného   doktora Westa, od okřídlené   létající uťaté hlavy až po psa   s přioperovanou lidskou rukou.   Kvalitní béčko pro všechny   milovníky bizarních   zvrhlostí...

Slovenských horrorů je jako   šafránu (asi tak jako těch   českých )a tak jsem čekal něco   originálního , žel nedočkal   se. Pokud mám tenhle snímek   chápat jako poctu starým   černobílým hororům tak budiž ,   ale dokázal bych si to   představit v trochu   inteligentnější serióznější   podobě a ne ve formě ujeté   parodie. Po vizuální stránce   nemám připomínek, dobově   poškrábaný černobílý obraz je   super a taktéž stylové   mezititulky (film je až na   úvodní monolog němý )skvěle   zapadají , ale největší kámen   úrazu je podle mě přehnaná   stopáž , místy se tvůrci totiž   motají pořád dokola a neví   kudy kam. Místy pozoruhodné,   místy nevyrovnané a   nedotažené...

Žíví mrtví po španělsku...
Španělská odpověď na kultovní   Romerovku Night of the living   dead s moc pěknou výpravou a   zřetelným ekologickým   podtextem. Milovníci výše   zmíněného díla by neměli být   zklamáni.85%

Vynikající ponurá detektivka s   lehce hororovým nádechem   natočená podle scénáře Pierra   Boileaua a Thomase Narcejaca.   Mé první setkání s   francouzským hororem a hned   setkání na úrovni nejvyšší!   Skvělá Edith Scob v roli   tajemné ženy bez tváře! Bravo!   100%!

První horror...
První vlaštovka, která   oznámila světu příchod   německého expresionismu ve   filmu, uměleckého směru, kerý   naplno vtrhnul na plátna kin   hned po válce legendárním   Kabinetem doktora Caligariho.   Stelan Rye se spojil s týmem   avantgardních umělců a smímek   má (i když pravda ne ještě v   tak velké míře jako pozdější   expresionistická díla) všechna   charakteriská poznávací   znamení tolik příznačná právě   pro pozdější vlnu   expresionismu, ať už se jedná   o černobílou hru světel a   stínů, výrazné líčení či   vypjaté herecké projevy   účinkujících. Pražský student   je zcela zásadní dílo, které   navždy ovlivnilo směřování   poválečné německé   kinematografie a mělo na ni   zásadní vliv.

Dnes už legendami opředený   kultovní vampýrský horror,   který žel již v původní podobě   není možné vidět, jelikož   jediná dochovaná kopie rukou   zlomyslného osudu shořela v   plamenech pekelných. Naštěstí   se zachovalo spoustu   fotografií z natáčení, které   chronologicky poskládané   davají alespoň jakýsi obraz o   tom, jak snímek mohl vypadat.   Celá tato zrestaurovaná   fotomontáž doplněná o nově   nahraný hudební doprovod pak   oficiálně vychází jako   bonusový disk v kolekci filmů   Lona Chaneyeho. I z těchto   starých fotek lze však   rozpoznat, že divák má tu čest   s jedním s nejděsivějších děl   hollywoodské gotiky dvacátých   let minulého století, žánru   který byl tak silně ovlivněný   německým expresionismem.   Děsivé nejen díky bizarnímu   upírskému příběhu a   strašidelným kulisám, ale   hlavně díky vizáži hlavního   monstra, jenž oděn v černý   talár a s hrůznou maskou se   žraločími zuby vzbuzuje hrůzu   i po těch letech od vzniku   díla. London after midnight je   dílo ,které by si žádný   horrorový fanoušek neměl   nechat ujít...

Vítej zpátky Sly...
Klasický Rambo se vším všudy i   se všema klišé, které každý   správný fanda určitě   netrpělivě očekával. Začátek   vcelku komorní, John se jako   obvykle zdráhá nabídnout svou   pomoc, pak pár flashbacků do   minulosti, aby si uvědomil kdo   vlastně je a osvobozovací akce   může začít. Děj tedy velice   prostý, scénář velice úsporný,   herecký výkon Stalloneho   úsměvný - ovšem když se chopí   svého superluku nebo těžkého   kulometu a začne své   protivníky nemilosrdně   masakrovat jsou Stallonemu v   tu ránu všechny drobné   nedostatky odpuštěny a divák   se kochá a jásá nadšením.   Brutálnější než kdykoli   předtím a s kamennou tváří   zalitou nenávistí a pesimismem   pak v samém závěru pokoří i   naturalisticky hrůznou úvodní   dvacetiminutovku Spielbergova   opusu Zachrante vojína   Ryana.Pokud chtěl Stallone   poukázat na opomíjenou   genocidu v Barmě, pak se mu to   povedlo znamenitě a má moji   úctu. A kolonka nejlepší akční   film roku 2008 již nezeje   prázdnotou...

Dvojka Evil dead v podstatě   dějově kopíruje originál s tím   rozdílem, že značně přibylo   akce a taky černého humoru. V   případě tohoto díla je potřeba   pochválit především skvělého   Bruce Campbella, který se z   bojácného vystrašeného   mladíčka brutálně přeměnil v   ostříleného a nebojácného   bojovníka proti zlým silám   temnot a prakticky táhne celý   film sám. Horrorové fajnšmekry   jistě potěší rukavice Freddyho   Kruegera zavěšené na kůlně v   lese, jenž jsou jakousi   Raimiho poklonou Wesu   Cravenovi, který to Raimimu   vrátil, když ve Vřískotu   pustil ukázku z jeho prvního   velkého díla Evil dead.   Znamenitá podívaná, při níž   vždy spolehlivě létá mráz po   zádech. Ach, zlatá osmdesátá   léta...

Jedna z Chaneyeho životních rolí...
Vynikající gangsterka, ve   které vládce podsvětí Lon   Chaney podává jeden ze svých   životních hereckých výkonů. Co   tady Chaney jen za pomocí   mimiky obličeje a gest   předvádí (film je pochopitelně   ještě němý) to nemá v   Hollywoodu 20.let minulého   století obdoby. Lon Chaney   zůstane v mých očích navždy   tím největším umělcem   stříbrného plátna všech dob!   Amen....

Argento má svůj osobitý   vypravěčský a vizuální styl,   který naplno rozvinul právě v   tomto mistrovském giallu. Jeho   cit pro drobné detaily a   nejrůznější vychytávky je   dechberoucí a prakticky   nezkopírovatelný. Vynikajícím   tahem bylo i obsazení Davida   Hemmingse do role náhodného   svědka brutální vraždy, který   posléze donucen okolnostmi sám   na vlastní pěst pátrá po   šíleném vrahovi. Hemmings si   zde střihnul prakticky   podobnou roli jako v   Antonioniho Zvětšenině. Za   největší klady filmu lze   považovat vynikající hustou   atmosféru, perfektně   zaranžované scény vražd a v   neposlední řadě geniální   soundtrack, který má na   svědomí dvorní Argentova   kapela Goblins. Troufnu si   tvrdit, že bez hudby Goblinů   by toto dílo ztratilo mnoho ze   svého zlověstného třpytu.   Argentův Opus Magnum, bez   diskuzí...