Malý obchůdek hrůz

Jedna věc mě zaráží, a to rok vzniku v   porovnání s kvalitou zvláštních efektů. To   už i my jsme byly mnohem dále. Zde není jasný,   jestli se jedná o horor nebo o černou komedii.   Krmení kytky naporcovaným tulákem působí   dosti směšně.

Nebýt u filmu zvuk, tak si myslím, že se   dívám na nějakou nepovedenou taškařici z   dvacátých let. Groteskní herecké projevy a   především humor, reprezentovaný neustálým   vrážením do čehokoliv, padáním a   klopýtáním hlavní postavy, je jak   vystřižený ze špatného filmu němé éry.   Zásluhou zvuku můžeme slyšet akorát naivní   dialogy. Jediné vtipné momenty jsem zaznamenal   ve vzájemném rozhovoru dvou detektivů a při   jejich výslechu majitele obchodu, což může   obsáhnou maximálně dvě minuty s celkové,   naštěstí krátké, stopáže. Když jsem se   následně podíval na Cormanovu, hlavně   produkční činnost, tak jsem nevycházel z   údivu nad tím, kolik natočených hrůz (tím   myslím hrozných filmů) má tento pán na   svědomí. V porovnání s některými z nich   nevychází „Malý obchod hrůz“ až zas tak   špatně.

Mám hlad!
Jak se může z malé rostomilé kytičky stát   krvelačná bestie? Snadno, pokud jí dáte krev,   bude chtít víc! A tak se do útrob kytky schová   spousta vítečníků. Zubař, lupič, lehká   dívka a dokonce i pěstitel. Zubař měl opravdu   ránu! sice jsem nepochopila název filmu, když   jediná hrůza tam byla ta kytka a do hororu to   mělo opravdu daleko!