Levé křídlo

Začátek je hrozný, ale je   třeba vydržet, protože pak   se dostanete jednak k   zajímavému, i když   klišovitému příběhu a   jednak k hercům ze seriálu   „My všichni školou   povinní“. Filip Renč mi   lezl na nervy jako vždy. Mile   překvapila malá   Zedníčková. Ohodnotil bych   to jako mírný nadprůměr,   ne dějově, ale kvůli   dětským hercům.

Jeden z méně známých   dětských filmů, nicméně   obsazený řadou známých   dětských hvězd a kvalitně   zpracován, jak bylo v   osmdesátkách zvykem.   Mladičký Pavel Kříž a   Filip Renč, stejně tak   další - Zedníčková,   Vávrová, vynikající Martin   Šotola, kteří v čase   dětských her a malin   nezralých zachrání   mladistvého uprchlíka.   Naivně přistupují k   nebezpečí, které všem   hrozí a právě na tu naivitu   jsem si musela dávat pozor,   aby mě tolik nevadila.   Dospělí v pozadí, projeví   se až na konci, ale pardon,   věřit, že jsou kladní   úplně všichni, tak to už   jsem opravdu nemohla. Ale   znovu v souladu s výše   zmíněnou naivitou, nebyla   jsem cílová skupina, které   byl příběh určen, na to   jsem moc velký realista a   dospělák.

Sice nereální příběh z   doby 2. druhé světové   války, ale pro dětský film   zcela vhodný. Nebojácné   hrdinství dětí při   ukrývání stejně starého   francouzského chlapce   uprchlého z transportu. Byť   ho Němci hledají, nikdo   nezradí. Hledaný chlapec se   tak nejen prochází Němcům   přímo před nosem, ale   dokonce si proti nim zahraje i   fotbal. Příběh je   atmosférou směrován hlavně   k dětskému diváku, takže   prezentovaná krutost doby je   krapet umírněna. Přesto tu   je. Dnes na snímku stojí za   povšimnutí mnohých mladých   tváří. Filip Renč, Pavel   Kříž, Martin Šotola, Lucie   Zedníčková, Dana Vávrová,   Daniel Šedivák a mnozí   další. Dalo by se říct,   že jde o celou hvězdnou   plejádu. Televizemi   přehlížený snímek, což   je vcelku škoda.

Pro tento film mám   zvláštní slabost. Byl   natáčen ve Zlonicích a   náš baráček se dokonce v   jedné scéně mihne.
Na film jsem byla   zvědavá i z důvodu znalosti   předlohy. Ta se mi docela   líbila. A mohu říci, že   film předčil mé   očekávání. Jen jsem   postrádala zhudebnělého   Apollinaira, ale kulturní   vložka tam zůstala. Ať již   hraní na klavír či   dovádění v maskách. Hrůza   války tam byla jen   naznačena. Film pro děti,   ale osloví i dospělé.   Obdivovala jsem ohvahu dětí,   které neváhaly poskytnout   pomoc cizímu chlapci, i když   velmi riskovaly. Červený   plakát se jmény popravených   nebylo možno přehlédnout.

Film o záchraně   francouzského židovského   chlapce je další z velké   řady filmů, které patří   mezi kvalitní filmy své   doby.
Děj se odvíjí   zvolna v klidném tempu,   neboť autoři nechtěli ve   filmu pro děti zviditelňovat   agresivní násilí   koncentračních táborů a   druhé světové války, ale   spíš se zaměřili, jako   knižní předloha, na citovou   stránku.
I přez   jednoduchost příběhu tu   tehdejší generace   náctiletých herců Zbyněk   Honzík, Dana Vávrová, Dan   Šedivák,Filip Renč, Martin   Šotola, Lucka Bártová a   další, odvádí dobré   výkony, tak jak u nich   ostatně bývalo zvykem, na   rozdíl od současných   rádobyhereckých   rychlokvašek.

Pochmurný, spíš   nostalgický příběh z konce   války. Snaha jedněch   zachránit život před těmi,   kdo život bezostyšně berou   - napětí nechybí, ale   jednou a dost.