Leningradské nebe - 2. díl

Pokračování příběhu z doby Leningradské   blokády začíná autentickými záběry z ulic   daného města. Od tvůrců dobrý tah. Hrdinské   osudy letců pokračují ve stejném režimu jako   u předchozího snímku. Na konci je už však   příběh civilní a jaksi nezajímavý, ale snad   to mělo jen ukázat, jak osudy pokračovali.   Syrový realismus u obou dílů je vysoký a ona   autenticita přináší na významu. Na velké   válečné exhibice se nehraje, což je svým   způsobem dobře. Strádání lidí tak není   zatlačeno do pozadí. Svým vyzněním a   pomalostí to dnes sice moc neohromí, ale jako   vkusná výpověď jedné tragické události   zcela postačí.

počátkem 6o. let minulého století se   sovětší filmaři vrátili k jedné z   nejdůležitějších etap 2. světové války, k   blokádě leningadu a proto dali vzniknout na svou   dobu hrdinskému velkofilmovému opusu   leningradské nebe. antimilitaristovi, co není   historikem, ale dvoudílný epos mnoho nepřinese,   tedy až na scénu, kdy válkou zcela otupělé,   vyhladovělé a osiřelé děti ve zmrzlé půdě   silně ostřelovaného pásma hledají a   vyhrabávají brambory. ostatním filmařským   fandům a příznivcům děl z 2. světové války   lze film doporučit snad jen pro svou   dokumentační hodnotu.

Ve své době asi hodně slavný film, v   současnosti hodně velká nuda. Málo leteckých   bitev a i když už se objeví tak bez žádných   detailů.

Pokračování válečného velkofilmu je obrazem   hrdinství sovětských letců, vojáků Rudé   armády i civilního obyvatelstva Leningradu.   Jejich postoje, jdoucí často až na hranici   sebeobětování, dokázali překonat útrapy   blokády a výraznou měrou přispěli ke   konečnému vítězství.