Kruh

Poslední film Věry   Plívové-Šimkové a   Drahomíry Králové.   Režisérku Plívovou mám   odjakživa rád, její filmy   mají duši a vždycky   nějaké sdělení. Nejinak je   to i v tomto příběhu,   který vypráví o desetileté   gymnastce, které se stane   nečekaný úraz a je   upoutána na invalidní   vozík. Příběh ze života,   jako všechny snímky paní   Plívové a i když jsou   spíše určeny dětskému   publiku, mají co říci i   dospělým a tato kombinace   funguje výborně. Možná   občas rušilo pár   postsynchronů u některých   dětí, ale ne zase nic tak   závažného. Krásné role   ztvárnily Emília   Vášáryová a Jiří Pecha   jako babička a dědeček   hlavní hrdinky Fanynky. Hudba   Petra Hapky byla chvílemi   pěkně dramatická a   některé ženské chorály   jakoby vypadly z dílny   Zdeňka Lišky. A ejhle, v   titulcích je uveden vedle   Petra Hapky i Zdeněk Liška   jako autor archívní hudby!   Je vidět, jak Petr Hapka z   jeho zkušeností čerpal a   jakým byl jeho věrným   žákem. Překrásné! Kamera   Juraje Šajmoviče taky klasa.   Celkově na mě film působil   velmi příjemným, až   melancholickým dojmem.   Důstojná tečka za tvorbou   Věry Plívové-Šimkové.

Pokus natočit psychologický   příběh nejen pro děti.Film   má bohužel předpokládaný   děj,všechno co se v něm   odehraje jakoby už předem   tušíme.Snímku chybí   spádový děj a   překvapení,proto může   začít po čase   nudit.Škoda,téma filmu je   jistě zajímavé a dalo se z   něj možná vytěžit   víc,než se nakonec   podařilo.

tak tohle je podle mně   dosti ubohé  
určitě tento   film má své fanoušky to jo   dobré obsazení to uznávám   ale jinak nic

Raději bez delšího   komentáře k obsahu. Pan   Pecha má ode mne dvacku.

20191108   6953/7155 */2 s.u.

Plívová - Šimková? Děkuji, nechci...
...mám totiž pocit, že   jakmile se v režisérské   kolonce objeví jméno téhle   paní režisérky, tak ten   film bude nějakým způsobem   protivný. Zatím mě všechna   její "díla" o tom   přesvědčují. Když si   vzpomenu na Rozmarýny a to   příšerné: "Kdy už   pojedeme na ten ostrov?",   mám husí kůži. Její filmy   jsou divné. Ano, to je   nejlepší vyjádření, jsou   divné, působí nedětsky a   dost trapně. Příběh   Fanynky, která utrpí   zranění, se sice tváří   psychologicky, ve skutečnosti   je to totální nuda, s   příšerným postsynchronem,   předabovanou holčičkou v   hlavní roli a naprosto   kýčovitým závěrem.   Viděla jsem jednou a to s   totálním sebezapřením.   Tvorbě Plívové - Šimkové   se asi radši budu obloukem   vyhýbat.

Chudinka Fanynka je sice na   počátku příběhu bitkově   nafoukaná, avšak s postupem   času, jak překonává osudem   nastražené překážky, se   mění v holčičku   dobračku....blééééééé?   ?