Kreutzerova sonáta

Pokud jde o míru nepřízně ze strany konzervativní části společnosti, Machatého Kreutzerova sonáta se nachází ve stínu nejen Erotikonu či Extase, ale i výchozí předlohy. Provokativnost Tolstého názorů na instituci manželství totiž vedla k častým cenzurním obstrukcím vydání této knihy (český překlad byl konfiskován v roce 1890), což mohl být jeden z důvodů režisérovy volby adaptace tohoto námětu. Při samotné realizaci se Machatý nesnažil o vytvoření iluze ruských reálií, což mu umožnilo dát příběhu modernější podobu a nadčasovost.
Navzdory režisérovu pobytu v Hollywoodu (1920-1922) je třeba filmovou inspiraci díla hledat v německé kinematografii, a to u expresionismu a kammerspielu. Ovšem spíše než o programové přihlášení se k těmto směrům, v polovině 20. let 20. století přece jen již odeznívajícím, se v případě Kreutzerovy sonáty jedná o letmé tvůrčí doteky.
Při výběru hlavních představitelů Machatý již u svého dlouhometrážního debutu neváhal upřednostnit vhodnou fyziognomii před hereckými zkušenostmi. Po boku hvězdy českého němého filmu J. W. Speergera se objevují neherci - Eva Byronová a Miroslav Paul. V této volbě se odráží fakt, že vedle správného provedení herecké akce sehrává u Machatého při vyprávění příběhu velmi důležitou roli vizuální složka, charakteristická pečlivou kompozicí záběrů a použitím funkčních obrazových symbolů.
Jak bylo pro ambicióznější české projekty v polovině 20. let příznačné, natáčení náročnějších scén Machatý s kameramanem Ottou Hellerem realizovali v prostornějších vídeňských ateliérech v Schönbrunnu. Velkolepější provedení zvyšovalo prodejnost českých filmů do zahraničí, což byl i případ Kreutzerovy sonáty, označované domácí kritikou za umělecky nejzdařilejší titul daného výrobního roku.
Hudební doprovod: Pavel Fajt

Avantgardní hudebník a bubeník, pohybující se na pomezí world music, art-rocku, ale i experimentální elektronické hudby, patří mezi přední osobnosti české alternativní scény. Byl členem kapel Dunaj a Pluto, vystupoval s řadou uznávaných hudebníků, např. s Václavem Koubkem, Ivou Bittovou nebo Stepanidou Borisovou. Pravidelně se věnuje i scénické a filmové hudbě. Společně s Peterem Grahamem složil hudební doprovod pro snímek Kreutzerova sonáta, který premiérově odehrál v londýnském Barbican Centre.
www.fajt.cz
Jiří Horníček, Zdeněk Blaha
Letní filmová škola 2011

V kupé vlaku si cestující vyprávějí o manželských rozporech. Mezi nimi je i Pozdnyšev, jehož případ vzbudil ve veřejnosti velký rozruch. Pozdnyšev začne vyprávět svůj příběh. Jako bohatý statkář vedl rozmařilý život. Na jednom večírku se seznámil s Natašou, zamiloval se do ní a oženil se s ní. Nataša mu porodila tři děti, pak však zatoužila po zábavnějším životě. Při jedné příležitosti potkala dávného přítele svého muže, houslistu Truchačevského, kterého Nataša velmi zaujala. Pozdnyšev ho pozval na návštěvu a Truchačevský začal s Natašou nacvičovat Kreutzerovu sonátu. Pozdnyšev žárlil a pohádal se s Natašou tak prudce, že se pokusila o sebevraždu. Po jejím uzdravení se
manželé opět smířili. Společný koncert Nataši a Truchačevského úspěšně proběhl. Truchačevský měl druhý den odcestovat. Uklidněný Pozdnyšev odjel z domu, brzy však dostal dopis, že Truchačevský cestu odložil, a proto se rychle domů vrátil. Našel Natašu v houslistově objetí. Chopil se dýky a v žárlivosti svou ženu probodl. Soud ho osvobodil, protože čin spáchal v pominutí smyslů.

Autor/Zdroj: Národní filmový archiv/Český hraný film I.


Děj novely ruského spisovatele Lva Nikolajeviče TOLSTÉHO byl přenesen do současnosti a do poněkud extravagantně stylizovaného modéního prostředí. Filmový producent Julius SCHMITT , který se na stránkách odborného tisku častokrát vyslovoval o nezbytnosti profesionalizace české kinematografie, nabídl Gustavu MACHATÉMU - marně "hledajícímu uplatnění po návratu z amerického studijního" pobytu - nebývale velkou míru tvůrčí svobody. Vznikl snímek, v němž
nejsou moderní filmové postupy přejímány jen mechanicky, ale uvědomělá poučenost vedla ke vzniku osobitého a mezinárodně srozumitelného díla.

Autor/Zdroj: Březina Václav/noticka