Kreutzerova sonáta (1926)

Obrázek není k dispozici.
20 %
 
 
    Žánr: drama
    Země: Československo
    Premiéra v ČR: 25.2.1927        
„Žárlivý manžel vypráví tragický příběh svého rozvráceného manželství.“
Pokud jde o míru nepřízně ze strany konzervativní části společnosti, Machatého Kreutzerova sonáta se nachází ve stínu nejen Erotikonu či Extase, ale i výchozí předlohy. Provokativnost Tolstého názorů na instituci manželství totiž vedla k častým cenzurním obstrukcím vydání této knihy (český překlad byl konfiskován v roce 1890), což mohl být jeden z důvodů režisérovy volby adaptace tohoto námětu. Při samotné realizaci se Machatý nesnažil o vytvoření iluze ruských reálií, což mu umožnilo dát příběhu modernější podobu a nadčasovost.
Navzdory režisérovu pobytu v Hollywoodu (1920-1922) je třeba filmovou inspiraci díla hledat v německé kinematografii, a to u expresionismu a kammerspielu. Ovšem spíše než o programové přihlášení se k těmto směrům, v polovině 20. let 20. století přece jen již odeznívajícím, se v případě Kreutzerovy sonáty jedná o letmé tvůrčí doteky.
Při výběru hlavních představitelů Machatý již u svého dlouhometrážního debutu neváhal upřednostnit vhodnou fyziognomii před hereckými zkušenostmi. Po boku hvězdy českého němého filmu J. W. Speergera se objevují neherci - Eva Byronová a Miroslav Paul. V této volbě se odráží fakt, že vedle správného provedení herecké akce sehrává u Machatého při vyprávění příběhu velmi důležitou roli vizuální složka, charakteristická pečlivou kompozicí záběrů a použitím funkčních obrazových symbolů.
Jak bylo pro ambicióznější české projekty v polovině 20. let příznačné, natáčení náročnějších scén Machatý s kameramanem Ottou Hellerem realizovali v prostornějších vídeňských ateliérech v Schönbrunnu. Velkolepější provedení zvyšovalo prodejnost českých filmů do zahraničí, což byl i případ Kreutzerovy sonáty, označované domácí kritikou za umělecky nejzdařilejší titul daného výrobního roku.
Hudební doprovod: Pavel Fajt

Avantgardní hudebník a bubeník, pohybující se na pomezí world music, art-rocku, ale i experimentální elektronické hudby, patří mezi přední osobnosti české alternativní scény. Byl členem kapel Dunaj a Pluto, vystupoval s řadou uznávaných hudebníků, např. s Václavem Koubkem, Ivou Bittovou nebo Stepanidou Borisovou. Pravidelně se věnuje i scénické a filmové hudbě. Společně s Peterem Grahamem složil hudební doprovod pro snímek Kreutzerova sonáta, který premiérově odehrál v londýnském Barbican Centre.
www.fajt.cz
Jiří Horníček, Zdeněk Blaha
Letní filmová škola 2011

režie:
Gustav Machatý
 
 
hraje:
Eva Byronová (Nataša Pozdnyševová), Jan W. Speerger (Pozdnyšev), Miroslav Paul (houslista Truchačevský), Saša Dobrovolná (chůva u Pozdnyševových), Erna Ženíšková (mladá dívka na koncertě), Božena Svobodová (Natašina matka), Alfred Schlesinger (lékař), Václav Žichovský (posluchač na koncertě), Rudolf Stahl (Natašin tanečník ve společnosti), Ladislav Desenský (posluchač na koncertě)
 
 
námět:
Lev Nikolajevič Tolstoj (novela "Kreutzerova sonáta" (1889))
 
 
scénář:
Gustav Machatý
 
 
kamera:
Otto Heller
 
 
výprava-architekt:
Vilém Rittershain
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.