Obsah filmu Klauni
Na počátku kariéry vytvořili OSKAR, MAX a VIKTOR klaunskou skupinu Busters. Jejich klauniády představovaly ostrůvky svobody uprostřed nehybné bažiny rezignace v komunistickém režimu bývalého Československa. Pak se však mezi třemi klauny cosi vážného odehrálo. Jak se ukáže, národem milovaní klauni se mezi sebou nedokážou vystát.
Nyní se Oskar vrací po třiceti letech z emigrace, aby v Praze uzavřel svoji uměleckou kariéru. Setkání s bývalými přáteli vede k nevyhnutelné vzájemné konfrontaci. Osud jim tak nabízí ještě jednu šanci, jak to naposledy pořádně roztočit. I po třiceti letech otázka zůstává stále stejná: Kdo se bude smát naposled?
Související odkazy
Být klaunem, ještě neznamená celý život se smát
Trojice klaunů, která dříve byla vyhlášená svými společnými vystoupeními, se po 30 letech opět schází na jednom místě. Co z takového setkání může vzejít? To bude divákům během dvou hodin vyprávět snímek režiséra Viktora Tauše Klauni. číst dál
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 23.5.2016
Podle názvu a obsazení jsem čekal nějakou legraci. Bohužel, dostalo se mi rádoby psychologické polostudie se zdlouhavými dialogy a ničím jiným. Asi po hodině jsem se podíval, kdy už bude proboha konec a málem mne jeblo. To co se mi zdálo hodinou, byla polovina. Některé scény jsou o lidství, o lásce, o štěstí i smutku. Jenže to všechno je poskládáno tak debilním způsobem, že se na to velmi špatně dívá. Nemá to prostě břink. Snad až po hodině a čtvrt. Jenže to je sakra pozdě. Takže váhám mezi nulou, anebo alespoň něčím malým…
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 19.2.2015
Klauni nejsou legrace
Tušil jsem, že Klauni nebudou žádná legrace. Nejsou, ale film se mi líbil. Čistě napsané charaktery postav. Kaiser s Lábusem výborní. Vztah emigranta a jeho dávných přátel je vykreslen pravdivě. Smutný Lábus, který tráví život s bláznivou ženou mě nejdřív vyděsil jak sešle vypadá, měl jsem obavu, že je v civilním životě nemocný (tlustá tvář je typická pro léčbu kortikoidy). A tak sem měl nakonec radost, že je to jen výborná maska. :-) A Kaiser v roli stárnoucího nemocného komedianta s mladou ženou, kterou výborně hraje stará známá Eva "Vendulka" Jeníčková.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 12.1.2014
Klauni
Velmidobrý film a velmi dobrý výkon Lábuse i Kaisra. Osobně si myslím, že Kaisr byl lepší, než Lábus. Byl opravdu skvělý.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 11.12.2013
Film je hořkou komedií o třech postarších umělcích, kteří se po mnoha letech opět mohou setkat a dát dohromady nějaké to představení. Jsou to mimové. Před třiceti lety od současnosti měly na československých prknech úspěchy, ale trio se v polovině osmdesátých let rozpadlo. Jeden z členů navíc opustil rodinu, opustil přátele a emigroval do Francie. A právě jím začíná celý příběh. Jeho návratem do vlasti, kdy s sebou veze svoji současnou partnerku a celou uměleckou skupinu a hodlá v Praze uskutečnit nějaká představení. Tuto postavu Oskara vytvořil francouzský herec Didier Flamand. Ten asi z tria udělal největší kariéru.
Dalším, koho poznáváme je Max (Oldřich Kaiser). Bylo mu už šedesát a má mladou ženu Markétu. V příběhu pětatřicetiletou matku dvou dětí. Ty děti mají spolu. Tedy v pozdějším věku si vytvořil rodinu a také se snaží prosazovat v umělecké branži.
Třetím do tria je Viktor (Jiří Lábus). Ten občas učí umění mimů a klaunů, bydlí v rozpadajícím se postarším domě a je skoro čtyřicet let ženatý se Sylvií. Kdysi byla velice nadějnou umělkyni a krásnou dívkou, o kterou se kdekdo ucházel. Dnes je ženou těžce postiženou Alzheimerem. Viktor se o ní trpělivě a s láskou stará. Ale jinak prožívá těžký mindrák. Nesnáší své bývalé kolegy a mluví o nich nepěkně a hází na ně jen a jen špínu.
Aby to nebylo málo. Tak pozitivnímu ladění filmu moc nepřispěje Maxova nemoc v podobě rakoviny konečníku. Zde asi hodně Boris Hybner (autor scénáře) čerpal ze svých vlastních osobních zkušeností. Max postupuje chemoterapie, ozařování a stejně musí postoupit těžkou operaci, kdy je mu udělán vývod.
Pozitivní to nemá ani Oskar. Vrací se ke své české rodině, resp. Se s ní setkává. Snaží se najít cestu k dceři Natálii. Dnes už je jí přes třicet let. Natálie jej však nenávidí a nemůže mu odpustit, že ji v pěti letech opustil.
Takže – sečteno a potrženo, je to Psycho. Moc pozitivně film nepůsobí, ale přesto je komedií a přináší více úsměvných situací. Je tu silný smysl pro detail a mnohé situace se divákovi mohou zdát povědomé. A to jen proto, že je zná z vlastního domova. V určitých aspektech film může připomínat letos uvedený film Revival. Určitá skupina lidí se opět dává dohromady a jeden člen skupiny je vážně nemocen.
Pro mužské oko můžou být zajímavé některé scény s Evou Jeníčkovou. Nic naplat. Píši to s maximální poklonou i úctou, je to ženská stále k světu.
Co bych snímku vytkl? Tak v prvé řadě, čeho jsem si povšiml, byla hrůza v titulkách. Dialogy ve francouzštině jsou doprovázeny českými titulky. Nevím, jestli proběhla nějaká korektura, ale ty hrubky a další chyby proti češtině jsou příšerné. A není to úmysl. Prostě ten, kdo dělal titulky, neumí gramatiku. Např. věta : „…před třiceti letu tu byly komunistický kasárny“. Tuším, že jsou to „ta kasárna“. Anebo jsem blbě viděl.
Jedná se trochu o autobiografické vyprávění a osobní pocity. Utvrdil jsem se v tom, že skutečně umělci žili a žijí v úplně jiném světě, než ostatní lidé.
Klauni jsou filmem smutným i veselým. Pokud máte deprese, nechoďte na něj. Nelze označit ani za divácký film. Plus bych mohl dát za to, že se našel někdo, kdo dal opět dohromady Jiřího Lábuse a Oldřicha Kaisera a nabídl jim společné účinkování ve filmu.
Reklama
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film