Obsah filmu Keby som mal pušku
Film, ktorý vznikol podľa literárnej predlohy Milana Ferka rozpráva o vojnových časoch z pohľadu detských hrdinov a patrí v tomto smere spolu s filmom Stanislava Barabáša Pieseň o sivom holubovi medzi najlepšie filmy slovenskej kinematografie. Na pozadí udalostí na Slovensku medzi vypuknutím Slovenského národného povstania a oslobodením sledujeme osudy malých hrdinov s ich detskými starosťami i radosťami. Stávame sa svedkami ich objavovania okolitého sveta, sexuality, komentovania ľudí a udalostí a v neposlednom rade i túžby po dospelosti, ktorú v tomto prípade paradoxne predstavuje puška. Mozaikovité rozprávanie však okrem dychtivého...
Film, ktorý vznikol podľa literárnej predlohy Milana Ferka rozpráva o vojnových časoch z pohľadu detských hrdinov a patrí v tomto smere spolu s filmom Stanislava Barabáša Pieseň o sivom holubovi medzi najlepšie filmy slovenskej kinematografie. Na pozadí udalostí na Slovensku medzi vypuknutím Slovenského národného povstania a oslobodením sledujeme osudy malých hrdinov s ich detskými starosťami i radosťami. Stávame sa svedkami ich objavovania okolitého sveta, sexuality, komentovania ľudí a udalostí a v neposlednom rade i túžby po dospelosti, ktorú v tomto prípade paradoxne predstavuje puška. Mozaikovité rozprávanie však okrem dychtivého poznávania mladých hrdinov sprevádzajú nestále stretnutia so smrťou alebo aspoň hrozba jej zjavenia. Film Keby som mal pušku patrí do Zlatého fondu Slovenskej kinematografie a zaslúžili sa o to okrem režiséra Štefana Uhra aj kameraman Stanislav Szomolányi, hudobný skladateľ Iľja Zeljenka, strihač Max Remeň a v neposlednom rade herecké obsadenie: Marián Bernát, Josef Gráf, Emília Došeková, Ľudovít Kroner, Anton Šulík a ďalší.
Zdroj: RTVS < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 22.8.2022
Příběh se odehrává během komunistického převratu v roce 1948 a pěkně vykresluje, jak ta zlodějská banda ihned začala konfiskovat majetky továrníků a podnikatelů. Bylo mi z toho vyloženě na blití! Film v době svého vzniku měl zřejmě působit jako ideologický a zatočit s buržoazními přežitky, jeho vyznění je přesně opačné. Štefan Uher to uměl poddat tak, aby komunisti ve filmové výrobě byli spokojeni, přitom je zde vidět, jak ničili vše a každého, kdo se jim znelíbil. Během této události se odehrává zápolení hlavního hrdiny se svou touhou po lásce k dívkám a také, ke komu se vlastně přidá. Na jedné straně továrník, jehož dceru miluje a kterému doučuje syna, na straně druhé partyzán a přítel jeho otce, kterého má moc rád. Úžasná kamera Stanislava Szomolányiho experimentuje s výraznou poetickou stylizací, na svou dobu velmi zvláštní. I když se v některých momentech děj agitce nevyhne, v tomto případě jde ideologie stranou a snímek řadím mezi tak trochu odlišnější pojetí revolučního roku 48, kdy Gottwald nastoluje svoji hrůzovládu.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 3.6.2020
Bohužel, to hlasité myšlení přímo nesnáším a tady je to skoro stále. Plus do toho ty představy, člověk neví, co byla skutečnost a co sen. Takže rezultát je pro mne jasný. Hloupý způsob vyprávěná připravil film o čtyřicet bodů z šedesáti, které bych jinak dal.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 22.7.2014
Sopeľ to má pod nosom a na holotu zíza!
Časy sa menia. Zatiaľ čo dnes pubertiaci chcú značkové zvršky a spotrebnú elektroniku, ich rovesníci v období druhej svetovej vojny túžili po strelných zbraniach. A nemali v pláne nimi prvoplánovo ohurovať spolužiakov, ale hrdinskými činmi si vyslúžiť trvalejšie uznanie a postavenie v spoločenskej hierarchii.
Hlavný hrdina nás detským pohľadom sprevádza po slovenskej dedina v neľahkom období, kedy sa prejavujú charaktery a v snových predstavách demonštruje, ako by v prípade vlastníctva pušky dal veci na správnu mieru, zatočil so zradcami, gardistami aj nemcami, a tým si vyslúžil nehynúcu priazeň nežného pohlavia. Sú tu scény vážne a smutné, ale značný priestor dostávajú aj tie humorné (niekedy až čiernohumorné), najviac ma dostalo detské mudrovanie o Židoch a scéna s mastnými chlebmi.
Čiernobiely obraz je pri tomto filme skôr prínosom než negatívom.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 10.5.2014
Nemohu se zbavit srovnávání s Kachyňovým filmem Ať žije republika z roku 1965. Námět je stejný, končící Druhá světová válka viděna očima dítěte, ale Uher zahrál na trošku mírnější stylizaci než Kachyňa. Představy hlavního hrdiny nedostávají tolik prostoru, jsou víc reálnější, v příběhu je méně tragičnosti ve spojitosti s válkou a více humoru, byť někdy trpkého.
I když začátek mě moc neoslovil, posléze se příběh ukotvil a bylo zajímavé vidět i přeměnu "neschopného" otce v otce, kterého mohl hlavní hrdina uznávat na rozdíl od pokryteckého strýce.
Reklama
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film