Obsah filmu Kateřina a její děti
Vesnické drama režiséra
Václava Gajera z roku 1970 potkal stejný osud jako řadu jiných snímků, do jejichž výsledné podoby brutálně zasáhly nůžky normalizačních cenzorů. Pesimistický tón a existenciální přesah, vycházející z charakteru československé kinematografie šedesátých let, ovšem ve filmu zůstaly. Civilně syrový příběh odehrávající se v zapadlé horské vesnici kdesi v Beskydech se proto dostal do kin až pět let po své realizaci – v roce 1975. Hrdinkou vyprávění jsou ženy – vdova Kateřina Valigurová a její tři dcery, které marně hledají bezpečné místo ve světě prostřednictvím mužů....
Vesnické drama režiséra Václava Gajera z roku 1970 potkal stejný osud jako řadu jiných snímků, do jejichž výsledné podoby brutálně zasáhly nůžky normalizačních cenzorů. Pesimistický tón a existenciální přesah, vycházející z charakteru československé kinematografie šedesátých let, ovšem ve filmu zůstaly. Civilně syrový příběh odehrávající se v zapadlé horské vesnici kdesi v Beskydech se proto dostal do kin až pět let po své realizaci – v roce 1975. Hrdinkou vyprávění jsou ženy – vdova Kateřina Valigurová a její tři dcery, které marně hledají bezpečné místo ve světě prostřednictvím mužů. Nakonec se musejí spolehnout na vlastní síly a ženskou loajalitu... Film se opírá jak o baladickou kameru Jana Čuříka, tak o nadčasové přírodní exteriéry a kvalitní herecké výkony méně známých představitelů (naneštěstí poznamenané snahou protagonistů hovořit valašsky). Jde o nejlepší Gajerův snímek, režisér se však v následujících letech uchýlil k nekonfliktním dětským snímkům.
Zdroj: NFA < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Na filmu se podíleli: FAMU a jiné školy
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 23.6.2017
Nejsem příznivcem vesnických dramat, ale tohle se mi kupodivu celkem líbilo. Tedy, myslím, v rámci možností daného tématu. Nářečí moc nesedlo, takže musím hodnotit v mírném podprůměru. Nedal jsem to sice najednou, ale také jsem nepřejížděl. Takže těch čtyřicet no.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 10.1.2014
Skutečně reálné zpracování drsného života v jedné horské vesničce. Dramatizace příběhu se ve své době nevyhnula problémům, ostatně jako jiné snímky. Psychologie postav dává všanc těžkosti doby. Snímek si všímá hlavně ženského osazenstva, jejich počínání a boje s osudem. Do života oněch vesničanů příběh náhle skočí, a zase vyskočí. A osudy jdou dál. Jisté mouchy se tu bohužel objevují, ale to už po zásazích cenzorských nůžek tak bývá. Děj je narušen a vývoj postav ztrácí na logice. Přesto se výsledek jeví jako hodně zajímavý hodný k zamyšlení.