Kateřina a její děti

POZOR SPOILER

Kateřina má tři dcery - nejstarší Kateřinu, prostřední Marii a nejmladší Andělu. Marie si bere Cyrila Argaláše. O něm se vypráví, že je rváč a že je v podmínce. Což on dokáže právě na své svatbě. Popere se kvůli místnímu bláznovi Umpajovi a jeho provokatérovi zvanému Marmeláda. Později je tedy Cyril odveden a končí v kriminále. O Andělu se pokusí místní kočí Jan Dorňák, ale neuspěje. Navíc jej Anděla kousne. A jednou přijede autem i Kateřina s manželem. Matka má velkou radost a sestry se po delší době opět setkávají všechny tři. Marie je na návštěvě ve vězení, ale není jí umožněno se s Cyrilem setkat, protože on se nechová, jak má. Marie však před matkou o tom smlčí. Také moc nemluví o tom, že kolem ní brousí mladý učitel. Zato místní drbny tuto skutečnost velmi ochotně matce sdělí. A pak se vrací domů dcera Kateřina a říká, že ji manžel, voják z povolání, opustil. Matka ji však doma nechce, žena má být u muže, jak říká, ale nakonec ji u sebe nechává. Jenže dochází k neustálým třenicím a dokonce i napadání. To již nemíní Anděla snášet a prchá z domu do neznáma. Zanechává po sobě jen dopis. Aby učitel zamezil dalším řečem, oznamuje zasnoubení. A tak se koná svatba, na které je učitel opilý jak zákon káže. Po této události se domů vrací Anděla a oznamuje, že je těhotná, ale neví s kým. Je otázka, jak to sdělit matce, jejíž zdravotní stav je velmi špatný…

Vesnické drama režiséra Václava Gajera z roku 1970 potkal stejný osud jako řadu jiných snímků, do jejichž výsledné podoby brutálně zasáhly nůžky normalizačních cenzorů. Pesimistický tón a existenciální přesah, vycházející z charakteru československé kinematografie šedesátých let, ovšem ve filmu zůstaly. Civilně syrový příběh odehrávající se v zapadlé horské vesnici kdesi v Beskydech se proto dostal do kin až pět let po své realizaci – v roce 1975. Hrdinkou vyprávění jsou ženy – vdova Kateřina Valigurová a její tři dcery, které marně hledají bezpečné místo ve světě prostřednictvím mužů. Nakonec se musejí spolehnout na vlastní síly a ženskou loajalitu... Film se opírá jak o baladickou kameru Jana Čuříka, tak o nadčasové přírodní exteriéry a kvalitní herecké výkony méně známých představitelů (naneštěstí poznamenané snahou protagonistů hovořit valašsky). Jde o nejlepší Gajerův snímek, režisér se však v následujících letech uchýlil k nekonfliktním dětským snímkům.

Zdroj: NFA

Drsný a syrový příběh o nelehkém životě vesnické ženy a o smutných osudech jejích tří dcer. Do kin se film dostal až s pětiletým zpožděním. Existenciální a pesimistická témata se už tehdy nenosila a režisér V. Gajer pak raději snaživě vyráběl pestrobarevné podívánky pro děti.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu