Indický šátek

Poctivá staroanglická   atmosféra a variace na Deset   malých černoušků. Nemá to   sice moc napětí, o to víc   černých vtípků a dobrých   hlášek, které obstaral   hlavně dokonale   saturninovský sluha Eddi   Arent ("Mám na starosti   příděl potravin. Zvlášť   hořčice je   nedostatek.") Klaus   Kinski tu má ještě docela   sympatickou mladou tvář, ale   už ladí formu na grimasy   pošuků, jakých se posléze   nahrál dost. Váhal jsem s   hodnocením, ale protože u   závěrečné scény jsem   řval smíchy, musím nakonec   dát 8/10. P.S. Obsah   uživatele jarda53 nečtěte,   to je úplnej blábol.

Na všechny zfilmované   romány Edgara Wallace   německými filmaři ze   šedesátých let minulého   století vzpomínám velice   rád. Bylo to příjemné   osvěžení v kinech, i když   filmové kvality moc   nepobralo. Třeba na takové   Mrtvé oči Londýna   nezapomenu.

Tajemná, oblíbená série   diváků od Edgara Wallaceho,   má též příběh, kdy vrah   své oběti uškrtí šátkem.   Zajímavé příběhy se již   dlouhý čas neopakovali. Ve   filmu vyloudí úsměv   směšné chování Eddiho   Arenta a Klause Kinského,   který je od roku 1955 na   začátku své filmové   kariéry. Objevili se oba v   dalších příbězích. I   když jsou příběhy   tajemné, trochu úsměvné,   že bych se řechotal si   nepamatuji...

Ať již wallaceovky točil   kdokoliv, výsledky byli skoro   vždycky stejné. Příběhy   mají dost často stejnou   strukturu (zámek, dědictví,   tajemný vrah), podobné   obsazení i naprosto   nepadnoucí hudbu Petera   Thomase. Přesto musím uznat,   že se mi tato adaptace   líbila více, než Tajemný   mnich, nejspíše kvůli   téměř stoprocentní   natáčení v ateliéru, kde   se dá tak krásně kouzlit s   atmosférou.