Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 1.8.2005
Opravdu obdivuji vynalézavost amerických scénáristů jak dokáží nakládat s klasickými díly světové literatury. Ono nahrazení profesorova sluhy za dceru je celkem pochopitelné, jenže přepisovatel přišel i s některými věcmi, které by čtenář v knize sotva našel např. kapitánovy stráže jsou ozbrojeny paprskomety, chobotnice je nahrazena protoleviatanem (jeho výskyt je vysvětlen profesorovou teorií, která zazní hned v úvodu filmu), je prozrazena (naštěstí jen část) minulost kapitána Nema, z něhož učinil scénárista úlisného bídáka atd. Uspokojivé triky (na televizní prudukci) se střídají s prachbídnými, ale to hlavní co povyšuje tento film nad průměrnou televizní adaptaci prznící klasický román je královská hudba Johna Scotta, jen bych mu přál aby si lépe vybíral filmy, kterým hodlá propůjčit svůj nesporný talent. Ještě jedno pozitivum má toto dílo, je totiž prokládáno sekvencemi nádherné mořské fauny, takže milovníkům (mezi něž patřím a nejen jim) mořského světa pomohou přejít některé věci s nadhledem. Na závěr bych chtěl říci, že jako datum výroby by mělo být spíše uvedeno 1956 než 1996, protože bez některých počítačových efektů, vypadá toto dílo jako typický produkt (průměrného rozpočtu) těch let.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 21.12.2009
Příjemný vánoční příběh s jednoduchou, přesto skvostnou animací, uspokojivou hudbou a lehce nevyváženým tempem. Neboť rozjezd je dost pomalý, ale až se na scéně objeví zamrzlý trpaslík, dostává film ty správný grády, na scénu vstupují nové postavy (dementní medvěd s protézou, vychcaný lišák ), vtipné hlášky jsou jak na běžícím pásu, avšak to nic nemění na situaci, že toho pupkatýho ožralu nesnáším a jestli ho někdy doma uvidím, rozsekám mu prdel, až mu z ní budou cáry lítat a jeho slavný pytel mu narvu do pytle.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 18.2.2007
Co dodat. Klasika mého (nejen mého) dětství. Tenhle film sem fakt žral, dnes se musím usmívat, ale i takt to byl pěkný návrat do doby, kdy mi bylo deset, a proto nelze než dát 8.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 18.2.2007
Na tomhle filmu je vše o třídu(často o víc) níže, než v předchozím. Z nostalgie za 3.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 16.2.2008
Tak narovinu, od filmu o přerostlých lidožravých anakondách nečekám žádné sociální sondy, pitvání psychologie postav, jestli se náhodou ještě v patnácti v noci nepochcávali, jestli hlavní hrdina nechtěl svoji matku dostat do postele, že jeho obtloustlý tatík je pedofil a vojíždí všechny hošany z okolí, na to z vysoka kašlu, to ať si zkoumají uchyláci ve svých rádoby „uměleckých“ počinech, já očekávám jedině, co největší početnou skupinu osob, nějaká ta roztomilá zvířátka taky nejsou naškodu, kteří budou v pravidelných intervalech (co nejméně od sebe vzdálených) umírat ve spárech anakondy, nikdy neškodí když většinu tlupy zastupují vnadné vědátorky, protože jsme v džungli, šaty navlhnou, takže je skodo všechno vidět a nějaké ne moc blbě udělané stroje na zabíjení. Co chci, jsem v podstatě dostal, anakondy jsou sexy, mají hlad, skupina mohla být přeci jenom trochu větší, ženštější, jenom dvě baby je fakt málo, ani nejsou nic moc (ta černoška se mi líbila o trochu víc), hlavní hrdina je dostatečně osvalenej, opálenej, větrem ošlehanej drsoň, který nenechá svoji nabroušenou rybičku zahálet (s mačetkou to taky umí), exteriéry vhodně zvolené, studiové scény pěkně postavené, hudba dobrá (bohužel nedostala tolik prostoru kolik by si zasloužila) a solidní triky. Já být spokojen, na meditaci o smyslu bytí u kolegy.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 2.10.2010
Jak natočit nenatočitelné? Jak říci to, co nelze říct? Opravdu lze jedním filmem obsáhnout lidský osud? Andrej Tarkovskij se o to celý život snažil, ale podařilo se mu to? Samozřejmě, že nikoliv, aspoň ne zde. Život je krutý, občas radostný a místy nedávající smysl, přesně takový je i film, přesto je možno obsáhnout lidskou duši, zvláště tu širokou ruskou? Většina bude tvrdit ano, já zastávám opačný názor. Tarkovskému se jeho snaha nezdařila, na druhou stranu, autorský rukopis je naprosto nezaměnitelný, což mu může spousta jeho kolegů závidět. Avšak i to má svá úskalí, akčním režisérem rozhodně nebyl, což je bohužel nepopiratelné, neboť tyto scény jsou značně podprůměrné, ale o ty přeci nejde, psychologie, to je jeho hlavní zbraň. Filmový vědci, které bych přirovnal k vykladačům snů, budou bez sebe štěstím, tolik vrstev, těch odkazů, od náboženských, přes latentní homosexualitu, až po oslavu prapůvodního slovanství. Je nutno si však položit nejdůležitější otázku. Opravdu to tam je? Není to vše jen věštění z křišťálové koule či přesněji řečeno, jako uspořádat mistrovství světa v hokeji, ani ne na milimetrovém ledě? Jistěže je, my se nikdy nemýlíme, neomylnost neexistuje, neboť kritizovat Tarkovského by bylo jako vychvalovat Mein Kampf, coby literární skvost.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 20.11.2011
Hádejte. Co je největším problém tohoto filmu? Ano, je jím Roland Emmerich. Problém ani ne tak v jeho schopnostech, jako spíše v očekávání. Položme si další otázku. Co se nám vybaví při vyslovení jeho jména? Patetické? Pompézní? Země v ohrožení? Emzáci? Výbuchy? A teď tento člověk natočí něco, co má být kostýmním dramatem. Vyvolává to stejné pocity, jako kdyby Zdeněk Troška oznámil, že natáčí Marii Stuartovnu. Hrůzná představa, není-liž pravda? Navíc látka přímo volá po uměleckém zpracování, obstál řemeslník Emmerich? Ano i ne. Po technické stránce filmu nelze nic vytknout, kostýmy pěkné, jako celá výprava, herci odvádějí co mají, hudba uspokojivá i nějaká ta akce by se našla. Horší je to po umělecké stránce, mnoha lidem zřejmě bude vadit prolínání několika časových rovin, osobně jsem s nimi problém neměl, ale nějaké výraznější časové kotvy, by rozhodně nebyli na škodu (důležité je sledovat barvu Cecilova vousu). Možná měl Emmerich udělat stejnou fintu, o které vypráví film, nechat celé dílo podepsat někým jiným, pokud možno uznávaným artovým umělcem, možná by byly recenze příznivější. Takže, poučení pro příště.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 16.12.2009
Po všech těch kontroverzních, pobuřujích reakcích je to konečně tady a co na to říct, než chmm. Tato záležitost je natočena přesně pro praktický život nepoužitelné pseudointelektuály učící na filosofických fakultách a jejich snaživé žáky, kteří se jim snaží co nejvíce přiblížit. Moc se těším až si přečtu ty "odborné" články, opravdu jsem zvědav co všechno v umělcově výpovědi nenašli, jak si režisér geniálně zahrává s diváky (který tvůrce vám řekne něco jiného, každý chce být za umělce) a podobné bláboly. Já nechám všechny tyto věci stranou, budu hodnotit jako každý jiný film. Digitální kameru nesnáším a považuji ji za nesmírné zlo, které bohužel nechce umřít. K tempu bych použil hlášku z Šimona a Matouše jedoucí na Riviéru "Přidej trochu, šlápni na to", neboť i šnek po obrně je rychlejší, pak přijde podivné finále, u kterého se všichni absolventi filmových oborů udělají alespoň desetkrát. Bylo vzrušující pozorovat divácké reakce a jejich komentáře dění na plátně, nejvíce se mi zamlouval kořeň pronášející krásnou brněnštinou "Vona ho chce snad vykopat".
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 15.2.2008
Všechny filmy o Asterixovi byli v podstatě blbina, první trpěl osobou režiséra, Claude Zidi je sice skvělý režisér, ale spíš dialogový, takže i přes masivní rozpočet (tenkráte nejdražší to film evropského kontinentu), nepůsobí tak megalomansky, jak měl. Druhý díl zas trpěl neuvěřitelně ujetým humorem, což řada diváků odradilo (i žijícího autora Uderza), no a třetí biják je něco mezi, opět nejvýpravnější evropský film, nejlepší výprava, triky, kulisy, humor se trochu zjemnil, takže to není jen pro co možná nejvíce zhulené diváky, přesto všechny tři filmy do puntíku trpí stejným neduhem, tvůrci z nich i přes rozpočty a kvalitní obsazení, nedokázili vymáčknout ani polovinu zábavnosti kreslených předloh. U nového hraného asterixova dobrodružství musím pochválit především výpravu, byla opravdu opulentní, kostýmy, studiového scény, stavby, triky přece jenom prozrazovaly svůj počítačový původ (hlavně úvodní let Telegrafixe), po dlouhé době se mi líbilo ztvárnění antického světa, žádný hnusný tmavý filtry, omlácený budovy, takže slovutný Řím vypadá jako chátrající nejpodřadnější provinční městečko, taktéž konečně hudbu skládá talentovaný hudebník, Frederic Talgorn je jeden z nejméně doceněných evropských skladatelů, sice mi jeho kompozice byla občas povědomá, to však nic nemění na tom, že byla výborná, celkově to na mne působilo, jako by se vrátily staré dobré časy C.B. DeMilla a Giorgia Ferroniho. Herecky byl film obsazen dobře, škoda jen odmítnutí Christiana Claviera, jeho stvárnění Asterixe bylo mnohem lepší, než jeho kolegy Clovise Cornillaca, ten než vychytralý gal, působí dojmem propuštěného trestance. Co se týče českého dabingu, je na dobré úrovni, jen mi přišla zvláštní absence Jiřího Štepničky u Obelixe, toho nahradil Ota Jirák, který namluvil nejtělnatějšího gala, již v jeho posledním animovaném filmu Asterix a Vikingové, ale na Štěpničkův hlas už začínám být stejně alergický, jako na hlas Bohdana „zvládnuto namluvit všechno sám“ Tůmy, navíc Jirákův chlapáckej hlas se na něj hodí mnohem víc. Takže co žeš sem to vlastně chtěl říc, je to kravina, ale mně se to líbilo, až na to předvádění slavných osobností na konci, to bylo hodně trapný.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 20.12.2009
Za zvuků Titaniku přicválá Tanec s vlky, osedlaný Šmouly, bojující proti Hvězdné pěchotě, doprovázené přepravníky z Vetřelců. Mno, nebyla to taková pecka o jaké kéroval Jim, ale byl to pěkný biják, natočený na dnešní dobu docela "staromódně", tj. žádný epileptický kameraman, ve smrtelných křečích točící poslední záběry filmu (až na občasný debilní zoom). Triky byly betelný, přesto jsem modrákům nevěřil jejich existenci, pořád to jsou nuly a jedničky. P.S. Dabing byl povedený, až do doby, než promluvil Bohdan Tůma, ten chlap se musí nasomrovat uplně všude, už mě fakt sere!
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 18.2.2007
Dobrá hudba Pina Donaggia, hlavní představitelé jsou pěkně vyfakčení (hrají ale otřesně), Richard Lynch si opakuje roli z filmu The Sword and the Sorcerer (za kterou dostal Saturna) a kostými jsou vykradený z Rudé Sonji.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 29.9.2011
Tak se to stalo znovu, producenti nás oblažili novou, aktualizovanou verzí léty prověřené klasiky. Tentokráte, dokonce jedné z největších a nejslavnějších, Ben Hura. Je naprosto nemístné srovnávat tuto verzi s těmi předchozími, každá vznikla v jiném čase, za jiných podmínek, odlišnými přístupy a v neposlední řadě, i za jiné peníze. Byť je televizní původ na první pohled naprosto nezpochybnitelný, není to nic, co by filmu mělo být vyčítáno, nebo ho dokonce nějak stigmatizovat. Hlavní je příběh, který je dostatečně silný a nosný. Není ani na místě poukazovat na odlišnosti, ať již od psané předlohy či předchozích filmů, je nutné si uvědomit, že kniha je kniha a film je film. Nové uchopení příběhu scenáristou je legitimní forma, jak objevovat nová, nepoznaná zákoutí. V tom netkví hlavní problém, není jim scénář, ale jeho zpracování. Absolutně nechápu, proč producenti povolali na režisérskou sesli zrovna Steva Shilla. Neznám jeho předchoz práci, ale pokud je stejná, jakou předvedl zde, tak by mu mělo být zakázáno točit. Jeho neskutečně diletanský přístup podráží filmu nohy kde se dá. Není schopen natočit jedinou scénu, kdy by postavy nebyly divákovi absolutně ukradené, neřkuli aby s nimi dokonce cítil. V tom mu pomáhá velmi špatné obsazení minimálně poloviny rolí, hlavní představitelé jsou katastrofální. Jediní, kteří stojí za zmínku jsou Ray “Scarlett“ Winstone, jako Arrius a Ben Cross coby imperátor Tiberius. Avšak největší botou je samotný Ježíš. Nevím jestli je režisér bezvěrec, mohamedán či žid, ale rozhodně nemůže být křesťan. Jinak by nám nemohl představit spasitele a vykupitele lidstva, coby pomateného, odrbaného bezdomovce, které vídám dnes a denně prohrabávat v podchodu kontejnery. Pokud ve skutečnosti takto vypadal tesař z Nazaretu, pak je s podivem, že křesťanství vůbec existuje. Již jsem nastínil dosti připomínek proti tomuto dílu, a bohužel, nejsem ještě u konce. Slavný závod čtyřspřežení, tak skvostný v předchozích dvou filmech, se logicky neodehrává v cirku, ale jen na udusané cestě, což by nevadilo. Ale ta rozklepaná digitální kamera, hned v zárodku zabíjející jakoukoliv potencionální atraktivitu, to už problém je. O šílené, v moderním duchu pojaté, hudbě se radši ani vyjadřovat nebudu, ale to arabské vřeštění s bubínkami, mi už leze krkem. Neočekával jsem klenot, ale aspoň průměrný televizní film. Avšak ani toho mi nebylo dopřáno.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 9.11.2009
Je ten film o něčem jiným než o šoustání? I bezdějové porno má lepší děj, než tato podivnost. V hlavní roli kráva, která by zasloužila vyliskat, dá naprosto každýmu kdo si řekne a ještě má pořád plnou hubu chytrej keců, akorát nakopat prdel čůze. Radši si pustím péčko, tam vím na čem jsem, to je taky jenom o píchání, ale aspoň tam mám pořádný baby a ne nějakou vychrtlou slověnu, která ty slabý jedničky musela nabírat až na pupku.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 26.5.2009
Slušná béčková podívaná, která si nepokrytě půjčuje ze slavné Smrtonosné pasti. Ono se ani není čemu divit, že je tento koncept mezi béčkovými tvůrci tak oblíben, nepotřebujete žádná nákladné kulisy, množství statistů, stačí nějaká opuštěná teplárna, fabrika, barák na odstřel, prostě, spoustu trubek, zákoutí, kde se malá partička herců bude honit a vraždit. Solidně natočená akce, hudba, Paré s hipísáckým hárem, v době kdy neměl vrásky až na podlahu a obarvenou pleš.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 28.12.2020
Na počátku stál poměrně originální nápad, který byl přetaven do solidního scénáře, ale studiem byl pro jistotu odeslán do SJW oddělení, aby jej prověřilo (pro sichr). To shledalo scénář naprosto nepoužitelným, načež provedlo několik "drobných" úprav, jenž jej činí použitelný pro dnešní dobu. A výsledek? Vznikl standardně odporně nudný hyperkorektní blivajz, stvořený za pomocí nepříliš kvalitní počítačové animace, jehož jediným kladem je solidní hudba.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 28.7.2008
"Stormy Daniels ve své nejlepší roli!", tímto velkohubým prohlášením se nás snaží distributor nalákat, osobně bych si dovolova¨l polemizovat, dobrá jistě, ale rozhodně ne nejlepší. Režie se chopil ostřílený Michael Raven, který filmu dodal správnou atmosféru, všechny milostné scény (je jich pět, což je standartní počet), jsou koncipovány jako milostné dovádění v noci a výjma jedné se odehrávají v posteli. Ono natočit noční scény je asi jedna z nejtěžších věcí, musí se velice pečlivě volit nasvícení, aby bylo dobře vidět, na druhou stranu, aby to nepůsobilo nepřirozeně a rušivě, dokonce i mistři jako je James Avalon s tím mají občas problémy, v tomto případě se to naštěstí nestalo, nasvícení je zdařilé, všechny detajli jsou dobře vidět, choreografie je solidní, prostě technická stránka věci je odvedena na adekvátní úrovni. To co filmu nejvíce vyčítám je tempo, pomalejší rozjezd je odpustitelný, pak děj dostává spád, jedna scéna následuje druhou, ale pak se vše zadrhne, začně se "hrát" a na to zrovna moc zvědav nejsem, pokud by to bylo aspoň nějak zajímavé, ale je to spíš nudné a hořká pachuť zůstane i na konec, neboť poslední scéna je neuvěřitelně krátká. Stormy je krásná jako vždy, odvádí kvalitní "hereckou" práci, vystupuje ve třech z pěti scén, možná jen milovníci jných praktik jako jsou lesbické a anální mohou být sklamáni, nic takové ve filmu nenajdou, pouze kvalitní hetero-párovou akci a co chtít více, že.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 21.11.2012
Legendární silvestrovský bonus 1989. Tehdy to byla absolutní bomba, akce, humor, roboti, dotěrná ústřední melodie, tomu nešlo odolat. Imbecilita scénáře je nepochybně záměrná, protože je to opravdu neskutečná šílenost, když k tomu připočteme přehrávaní absolutně všech herců, může z toho vyjít pouze dvě možnosti. Debilita nebo kult, tady se stalo to druhé. Je sice otázkou, zda by byl film tak populární i bez kvalitního dabingu (ostatní díly jsou opařeny klasickým překrývacím), který možná stojí za všemi solidními hláškami snímku (Šimon a Matouš je klasický příklad). Závěrečná bitka robotů mi utkvěla v paměti po dvě desetiletí, to něco znamená.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 5.9.2005
Ach bože, je to vůbec možný?
Tohle je opravdu otřesné cosi. Kdyby to bylo béčko od Cormana tak nic neřeknu, ale film za 75 melounů, to si snad dělajou prdel. Všechny postavy jednají značně nelogicky (od nakládání s vězni až, no pořád), triky vypadají uboze a to nemluvím o všech těch rádoby efektních zpomalovačkách a úhlech kamery. Kam se poděly všechny prachy je naprostá záhada, když to vypadá, že celej film je točenej v nějaký opuštěný fabrice, kterých jsou po celý republice desítky. Bylo velmi prozřetelné, že byl film uváděn v televizi značně po půlnoci, aby nebylo infikováno příliš mnoho bdících diváků. Pokud máte cukání si film i přes všechno půjčit, vemte si raději nějakou kreslenou pohádku pro děcka do pěti let, budete se bavit určitě stokrát víc.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 8.4.2010
Absolutně nechápu, co ti Američani na těch roztleskávačkách mají a snaha o implementaci do našich končin považuji za zhůvěřilost. Přesto koukat se na to dalo a Hayden Panettiere je kočka (prohlídka při vstupu do školy je asi nejzábavnější část).
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 23.2.2005
Béčkový špagety western se svalnatým hrdinou, který mydlí indoše hlava nehlava. Občas je nechtěně srandovní, plus dobrá hudba. Pokud se dokážete uvolnit a moc nepřemýšlet myslím, že se budete docela bavit.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 26.3.2008
Celou Gálií se nese jediné slovo - vzpoura, vzpoura proti Římu, jedinému právoplatnému a neoddiskutovatelnému pánu světa. V čelo vzbouřených galských kmenů se staví Vercingetorix, muž, jenž si pěstním soubojem v římském ležení získal svobodu, před zraky samotného Caesara. Podobné chování si však Řím nenechá líbit, jak se vůbec ti zaostalí barbaři dovolili zpěčovat, copak jim nepřinesli kulturu, výdobitky moderní společnosti, ještě by si podle jejich vzorů mohli zachovat ostatní provincie, nepřípustné, proto je do revoltující se Gálie vyslán Gaius Julius Caesar, aby silou svých legií zjednal pořádek v nejdůležitěší římské provincii, na hlavu porazil barbarské válečníky a vůdce vsadil do okovů.
Když se v páté a první půli šesté dekády minulého století točily sandálové filmy, byl znát trochu rozdílný přístup amerických a evropských studií, zatímco američané pro své velkofilmy čerpali náměty převážně z Bible, jejich evropští kolegové těžili většinou z řecké mytologie, takže zámořský divák sledoval mravokárné příběhy velkých mužů víry, zatímco se v biografech na starém kontinentě po plátnech kin proháněli Herkules, Samson, Ursus, Maciste a jiní, ztělesňováni v drtivé většině kulturisty, Evropané rezignovali na nějaká vyšší poselství, chtěli hlavně bavit. Občas však učinili výjimku a zfilmovali nějakou uznávanou literární klasiku, či se inspirovali skutečnými událostmi. Caesarovo dobytí západní Galie je jeden z jeho největších válečnických triumfů, dokonce o nich sepsal knihu "Zápisky o válce gálské", dodnes živé dílo, ozdobou antické literatury, byl to muž mnoha předností a jakožto každý člověk i nectností, tato kapitola přímo vybízí pro zfilmování, leč je dobré k tomu míti i dostatečné finanční prostředky, sice se obejdeme bez náročných staveb věčného města, na druhou stranu nesmíme šetřit na davových scénách, aby film nepůsobil dojmem laciné televizní inscenace.
Producenti mohou si vypomoci tím, že budou natáčet v zemi, kde za stejnou práci zaplatíme méně, než v našem domovském státě a bývalá Jugoslávie mezi tyto destinace patřila (dříve než si ji oblíbili filmaři z tehdejšího západního Německa a snažili se nám (úspěšně) namluvit, že takto vypadá divoký západ), byla často využívána italskými producenty pro natáčení historických filmů, odpověď na otázku proč zrovna tato země je na snadě, komunistický režim vždykcy rád uvítal západní filmaře platící v tvrdých západních měnách, naopak Jugoslávci mohou nabídnou pěknou přírodu, velké ateliéry a ochotné lidi všech pomocných profesí.
V roce 1960 byla podobná úsporná opatření bohužel nevyhnutelná, protože diváků kvapem ubývalo, tudíž šéfové studií se zachovali podle naprosto logického zákona, méně diváků = méně peněz na natáčení. Italové s oblibou do svých filmů obsazovali americké herce, avšak aby nedošlo k nedorozumnění, na velké hvězdy neměli peníze, tudíž angažovali buď herce za zenitem nebo začínající, Cameron Mitchell, obsazen do titulní role má blíže k tomu prvnímu, místo vedlejších rolí v Evropě najednou dostává úlohy hlavní, že často byly těmto hercům svěřovány role v docela obskurních záležitostech ponechme stranou, dle mého soudu bylo jeho obsazení šťastnou volbou. Nemá sice toho moc co hrát, přesto má tu důstojnost jakou bychom u podobné postavy očekávali.
Do role jeho protivníka byl vybrán Rick Battaglia, pokud vám to jméno něco říká, jen si nemůžete vzpomenout odkud, tak vězte, že to je ten bídák, co nám tak podle ze zálohy zastřelil našeho milovaného hrdinu z dětských let - Vinetoua, tentokrát však nemá stecona, knír, pušku, ani černé havraní vlasy, na koni se sice prohání pořád, místo koltem se ohání mečem, na hlavě okřídlenou přilbici a vlasy obarvené na hnědo.
To, co film činí zajímavým je obrácení rolí, Caesar je zde vykreslen jako dobrák, zatímco francouzský národní hrdina Vercingetorix jako podlec, mezi jehož vášně patří bičování zajatých legionářů, holt je vidět kdo drží kasu, jde sice o koprodukci Itálie a Francie, přesto Italové mají prim, proto Caear je ten hodný a Vercingetorix ten zlý.
Jako režisér byl vybrán Amerigo Anton, sice jsem žádný jeho další počin neviděl, však dle soudě tohoto titulu se nebojím tvrdit, že volbou ne zrovna moc zdařilou, jak již bylo výše konstatováno, šetřit se musí s tím nic nenaděláme, potom je na uváženou, zda zrovna tato látka je ta vhodna, ponvědaž na tak velkolepé téma má výpravu velmi střídmou, statistů sice není dvacet, přesto jejich počet je nedostačující, kdyby byla ale zvolen na ředitelskou sesli nějaký schopný řemeslník, jenž by si i s okloštěným rozpočtem věděl rady, tak proč ne, bohužel A tím mužem není, jeho vedení komparsistů je katastrofální, legionáři si to místy špacírují, jak se jim zlíbí, nebo když Caesar přijíždí do Galie s čerstvými posilami, vidíme za ním pouze kavalérii, čtyři muži vedle sebe, stmívá se, úzká cesta je osvětlena ohni, nevypadá to zle, jen kdyby alespoň drželi zákryt, podařilo si to pouze dvěma skupinám, u těch ostatních alespoň j
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 30.7.2006
Hned z kraje musím přiznat, že nechápu kult tohoto fïlmu, je to dobrý film? Ano. Je to vyjímečný film? Ne. Je to standartní produkt studiového systému, který není ničím zvlášť vyjímečným, příběh je standartní, nic co by zde již stokrát nebylo a nebude, co však pomohlo tomuto produktu k jeho nesmrtelnosti je náhoda a pár šťastných náhod, bez nich by to ani nešlo. Zrealizován je velmi zručně, herci hrají velmi dobře (Claude Rains jako kapitán Louis Renault, který se snaží vyjít se všemi stranami), dobrá je i hudba (Max Steiner byl vždycky můj oblíbenec), takže co říci závěrem, tento film je něco jako náš Kristián, byli jistě natočeny lepší filmy a také budou, přesto má neoddiskutovatelné místo v dějinách filmu.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 18.2.2007
Bohužel musím dát je 8, protože jsem byl extrémně natěšenej a během filmu jsem se trochu(jen trošku nudil). Princezna Mononoke se mi líbila více.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 6.9.2008
Se studem přiznávám, že od Verna jsem četl pouze jednu knihu a tou je 20.000 mil pod mořem (tenkráte se mi moc líbila), tudíž nejsem deformován klasickým, "takhle to v knize nebylo", i když si dokážu představit, v jakém duchu to náš milý Jules napsal. Spousta lidí dodnes nepochopila, že film a kniha jsou dvě rozdílná média, sic mají hodně společných rysů, v některých se však rozcházejí, takže i vyčítat tvůrcům snahu po přenesení dění do současnosti, je trochu rána pod pás, hlavně pokud si uvědomíme, kdo hlavně v dnešní době chodí do biografu. Osobně mám pro trikové filmy slabost a tenhle mne lákal hned od začátku, bylo mi jasné, že film bude napěchován vizuálními efekty, něco málo jsem samozřejmě věděl i o ději, producenti by jistě nevynechali moje milovaný dinosauříky, škoda jen toho 3-D, nebo aspoň IMAX by stačil, v tom sem nikdy nebyl, ale v letošní nabídce by se hůře hledal film, jenž by byl pro tuto atrakci více vhodný. Scénáristé to vzali z gruntu, přetavili klasickou dobrodružnou knihu do vtipného rodinného filmu, tudíž museli přihodit nějakou ženskou (s těmi Verne opravdu šetřil), haranta (překvapivě snesitelného), spoustu vtipů, atrakcí, takže ve filmu se objeví asi 8 (?) mluvících postav, což může působit přece jenom málo, ale můžete mi věřit, opravdu důležité jsou jenom tři. Producentům se podařil skvělý tah, když do halvní role ukořistili Brendana Frasera (otevřeně si přiznejme, že bez třech dílů Můmií, jeho kariéra žádná sláva), tomu podobný druh rolí velice svědčí, dokonce se postaral i o výrobu, režii svěřili v celovečerní oblasti debutujícímu reřisérovi, který ovšem má bohaté zkušenosti s vizuálními triky a o ty jde ve filmu především. Solidní hudbu, byť nikterak zázračnou, zkomponoval pro mne naprosto neznámí Andrew Lockington a to je tak asi všechno, dobrý rodinný film na zamračený nědělní den. P.S.: V Intersparu mají akci, nakup nad 400 kč a dostaneš lístek zdarma, takže pár jich mám, jen jsem netušil, jaký martírium bude dostat druhou polovičku na tenhle film a jak to dopadlo? Líbil se ji, ale scény muset dělala.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 2.10.2010
Co na to říct? Standardní americká předělávka slavné knihy, z které zůstalo zachováno akorát to, že se leze do nějaký ďoury v země, kde má být údajně ztracený svět. Zbytek už si kreativní scénárista domyslí. Nevzrušivý režisér, který zřejmě po čas natáčení upadal do kómatu angažoval pár zkrachovalých televizních herců, plus Fondu, jenž hraje jenom kvůli tomu, aby dokázal okolí, že ještě není mrtev. Celý cirkus si vyjel do laciné kanady, tam na odpornou digitální kameru na snímali pár pěkný zátiší, občas jí epileptický kameraman zatřásl, kvůli vzbuzení akčnosti a důležitosti. To vše se podbarvilo nezajímavou hudbou, hranou lacinými syntezátory. Co na to říct? Asi to, že se Rus neumí ani správně pokřižovat. Tak u příští adaptace dasvidaňa tavariš.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 25.9.2008
Jenda z největších uchyláren, jakou jsem kdy viděl a to rozhodně nejsem filmový asketa. On ten nápad možná zní nově, originálně, ale přiznejme si, že nás to napadlo všechny, zapnout stěrače a dupnout na plyn, jen jsme to ještě nenatočili, a když už to má někdo natočit, tak jedině král béček, nepřekonatelný, famózní Roger Corman, teda dá to natočit některému ze svých otroků, je sice vidět, že se Rogí zas tak moc přes kapsu nepraštil, ale na něho zas dost, přesto jeho lakota je na výsledku vidět, auta jezdí opuštěnejma okreskama, žádné davové scény (až na tu uvodní, ale tu určitě využil nejméně v dalších deseti filmech), zadní dokreslovačka sice pěkná, ale moc umělá, hudba nezajímavá (místy dost otravná), to co dělá film opravdu zajímavým je ústřední nápad a obsazení, tehdy nehvězdné, dnes naprosto lahůdkové, vidět Slyje jak rozšmelcuje kopáče, je zážitek. Nějací mravokárci by se mohli nad samotnou myšlenkou padat do mdlob, sice se nám ukáže ceník bodu, jen není uplně využitej, tvůrci neměli dost odvahy, třeba scéna s nemocnicí, hezky se z ní vykecali, přesto vidět nadupaný fáro, jak si to krosí záplavem duchen na vozíku, to by byla pecka a hlavně nějakýma harantama. Akce solidně natočená, jen místy zbytečně zrychlená, pěkný přírodní exteriéry a dábelsky přehrávající herci, co chtít od Rogiho víc?
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 21.11.2012
Neskutečně zastarele působící počin, navíc černobílý a neširokoúhlý, v 80. letech? Tak to je opravdu něco. I přes velmi střídmou stopáž, se film neskutečně vleče a vnitřní monolog hlavního hrdiny je absolutně zbytečný, pokud člověk vychodil aspoň pomocnou školu. Téma korejské války je trochu obnošená vesta, ale Kim Ir-sen bohužel asi neměl už moc co nabídnout, tak se neustále vracíme do minulosti. Scénář podle pravidel božského prezidenta, akce docela solidní a hlavní představitel byl dobře obsazen. Jeho hlavní láska působí trochu obstarožne, hlavně že je správně uvědomělá.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 5.5.2011
Průměrný pohádkový film, s pěknou hlavní hrdinkou a exteriéry. Tím však klady končí. Vím, že podle určitých filmových teorií, nelze oddělit obsah a formu, přesto tady bych si to dovolit, neboť právě ten obsah je dost fádní. Každého napadne, jaký cíl si scénáristé vymezili. Velké morální dilema, na jedné straně čistá láska k muži a na druhé povinnost k vlasti. Něco co už z náme třeba z Královny Kristýny. Jenže tohle je zpracováno podle druhé kapitoly pro začínající scénáristy. A přesně výše výjmenované emoce snímku chybí. Osud jakékoliv postavy mi byl lhostejný a vývoj děje jsem přesně odhadl. Tolik ke scénáři. Už ani nevím, zda se to pokládá za nedostatek, ale spíš už je to pravidlo. V každém podobném snímku je kupa počítačových efektů, osobně nejsem jejich velkých příznivcem (myslím tento žánr), takže pohled na digitální armády ve mne slastné nálady nevyvolává, hlavně když jsou za skrápěny digitálním deštěm. Zvláště ambivalentní vztah mám k akci. Skoro mám dojem, jako by ji režírovali dva lidé, neboť čím více lidí je plátně, tím méně se mi líbí a hlavně se začíná dementně zpomalovat. Všechno je to ohudebněno otřesnou hudbou (Gladiátora má skladatel velmi rád) . MOc jsem neočekával a moc jsem nedostal, ale dívat se na to dalo.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 10.4.2006
Opravdu velké překvapení, které sem od tohodle béčkového filmu nečekal, spíš sem očekával další sra*ku, kterou nám televize dopoledne servírují. Čekala mě dobře natočená jízda s výbornou i když značně povědomou hudbou, pěknými lokacemi, triky z dobré videohry, správně přehrávajícími herci. Bohužel co hází tvůrcům klacky pod nohy je sice slušný scénár s vtipnými hláškami, leč značeně neoriginální. Peněz taky nebylo zrovna nazbyt, ale hlavně mohli vybrat lepší představitelku hlavní role (hezčí, ale hlavně prsatější herečku), protože tato role není o hereckých kvalitách, ale o tom jak nejlépe vypadat v neustále se rozpadajících šatech. Takže na závěr na deštivé nedělní odpoledne velmi dobrá zábava.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 17.8.2008
Rybička ráda hamání. Hamání nerado rybišku. Hamaní zabít rybišce mazlíčka. Rybiška se na sere na hamání. Rybiška sežrat hodně hamání. Hamání vyhodit rybišku glanátem. Bum