Hrbáč Lagardere

Lagardére a vévoda de Nevers jsou přepadeni a   Nevers zabit svým bratrancem Gonzaguem. Po 17   letech dokonal Lagardere svou pomstu, jen hlavní   viník zbývá. V přestrojení za hrbáče s   maskou na obličeji se Lagardere dostane do   Gonzaguovy blízkosti. Gonzague sice nařídí   jeho popravu, ale v šermířském souboji   Lagardere pomstí Neverse. Ukazuje se, že i v   současnosti lze natočit kvalitní dobrodružný   film a ne jen sci-fi plnou digitálních efektů.

Perfetní, to se jim povedlo, fakt dobrý.Líbílo   se mi celkové ztvárnění, doporučuji ke   zhlédnutí, stojí to za to.

Velmi pěkný a napínavý film.Moc se mi   líbil.Škoda,že to není jako jeden celý   film.Když to dávali v TV musela jsem čekat na   druhý díl.Ale aspoň to bylo více napínavé.

Hrbáč je krásné téma romantické literatury.   Od dob, kdy jsem poprvé viděla tento film ve   starším zpracováním s J. Maroasem jsem si jej   zamilovala. Tato verze mě zprvu trochu udivila,   ale má své kouzlo a je opravdu   zajímavá.
Klasické romantické téma- čestný   a schopný hrdina na jedné straně, na straně   druhé proradní podvodníci a intrikáři a na   třetí straně něžné a křehké, nevinné   stvoření. Nechybí souboje, láska,   dobrodružství - stojí to za to

Pěkná podívaná
je na tuto nejnovější verzi Hrbáče. Film jsem   si užívala od začátku až do konce. Ve   srovnání s předchozími verzemi je   obsažnější, vystupuje zde více postav z   knihy, které se v jiných verzích (hlavně v té   s Jeanem Maraisem) neobjevily, nebo jen málo, a   dostaly větší prostor - Cocardasse, Aurořina   matka Ines a její otec hrabě de Caylus, vévoda   de Nevers, Flor, vše jen ku prospěchu věci.   Hlavní představitel Bruno Wolkowitch se sice dle   popisu v knize Lagardérovi svým zjevem   nepodobá, zato svou postavu hraje přesně v   jejím duchu - je oddaně zanícený a věrný,   tak jak to příběh vyžaduje, v mládí   fanfarónský, později nekompromisně a   spolehlivě ochraňující de Neversovu dceru.   Vévoda de Nevers Fréderica van den Driessche je   přesně takový, jak jsem si ho při čtení   knihy představovala - krásný, dokonalý   šermíř, elegantní, uhlazený, ale i velký a   mistrný bojovník, vášnivě milující svou   Ines, bohatý, a tudíž pochopitelně   nenáviděný svým sokem, hlavním padouchem de   Gonzaguem. Jeho představitel Yvon Back si svoji   postavu očividně vychutnává. Jeho "šedá   eminence" Peyrolles je v podání Christiana   Hecqa hodně odporný, až je ho divákovi někdy   líto, jak se snaží vyhovět de Gonzaguovým   zvráceným požadavkům. Dva šermířští   mistři Cocardasse a Passepoil také dostali   dostatek prostoru ukázat své umění. Krásná   Clio Baran je jako Aurora skutečně krásná,   dává své postavě nejen půvab a mládí, ale   narozdíl od knihy je také aktivní součástí   příběhu. V samotném závěru čeká na diváky   malé překvapení v tom, s kým Lagardére spojí   svůj další život, ale víc neprozradím. Jen   dodám,že to není tak úplně od   věci.

Šermířské scény byly na vysoké   úrovni, všichni herci je zvládají opravdu   bravurně.

Toto hodnocení jsem učinila po   shlédnutí kratší, jednodílné verze (144   minut). Ráda bych shlédla i tu delší, určitě   je na co se dívat.

Tento film splnil   veškeré mé očekávání, i víc. Proto dávám   10/10