Horská dráha

V 70. letech vzniklo bezpočet   katastrofických či různých   teroristických filmů a   téměř všechna slavila   ohromný úspěch. Doba jim   zkrátka přála. Tento   snímek patří právě mezi   ty úspěšné, který jakoby   nechtěl stárnout. Čím to   je? Na veledílo si nehraje,   avšak nic se neponechává   náhodě. Honba za šílencem   odpalující výbušniny na   horské dráze je   neuspěchaná, což přidává   na atraktivitě a patřičné   atmosféře, která je navíc   skvěle podporovaná ryze   hitchcockovskou hudbou, což   nelze považovat za špatný   nápad. Není ale zase   použít tak často. Ve velké   míře si snímek vystačí v   rámci dramatizace a napětí   i bez toho. Je třeba   pozvednout i herecké výkony   všech zúčastněných.   Všichni odvedli skvělou   práci. Na svou dobu je   vykolejení soupravy a   následný pád mezi lidi   hodně povedený a tím stále   šokující. Snímek se řadí   mezi klasiku a do regálu mezi   ty dobré.

Když horské dráhy v   amerických zábavních   parcích postihne řada nehod,   je za tím pravděpodobně   šílenec, který všechny   atentáty páchá. Je   otázkou, zda se dalšímu   pokusu podaří včas   zabránit nebo do statistiky   přibydou další oběti.

No, scénář mi přijde dost   chabý; na tu stopáž skoro   žádný děj - krom   nezbytných prvků žádné   zásadní zvraty, spousta   zbytečně dlouhých scén o   ničem. Stejně tak hudba je   často až předramatizovaná   - i právě v těch   záběrech, kdy se nic moc   neděje. Snad jen poslední   1/4hodina stojí za to, ale po   tak dlouhé skoro nudě...

Dalším prostředím, kde by   mohlo dojít ke katastrofě a   tedy mohl by se odehrávat   katastrofický film nabízely   zábavné parky. Sedmdesátá   léta byla velkou módou   katastrofických filmů A to   nejen v USA. Se svoji měrou   přišly i SSSR či Japonsko,   anebo Španělsko. Tento film   je však americký. Z   katastrofických filmů   patří k těm slabším. Ani   se tu nevede statistika   obětí. Film měl však   velký potenciál být   skvělou kriminálkou, či   detektivním filmem. I tento   potenciál však nebyl   využit. Scénář a dialogy   jsou dosti podobné všem   ostatním podobným snímkům.   Zvláštní efekty zde měly   asi dosti malý rozpočet.   Film už z dnešního pohledu   je spíše zajímavý jen pro   sběratele žánru anebo by   už mohl posloužit pouze ke   studijním účelům. Pošuk s   č krabičkou s červeným   čudlíkem, který někdy   funguje a někdy ne, už   nebere.
Ještě jedna   drobná zajímavost. Můžeme   zde vidět v jedné z prvních   rolích Helen Huntovou, coby   čtrnáctiletou dceru   hlavního hrdiny.