Sláva

Hroznááá nuda. Hlavní   hrdina nesympatický, jednou   ryba jednou rak, nechápal   jsem ho a byl mi protivný,   jako většina postav filmu.   Do konce jsem vydržel silou   vůle a s rychloposuvem. Za to   bych zasloužil medaili. Co   jsem vlastně viděl?? Spousty   dialogů, většina z nich   hádek, a to buď mezi   černochy, nebo jejich bílým   vedením. To vše, abych na   konci viděl deset minut boje.   Snad jen hudba stála místy   za zmínku, ale to skóre pro   plusové body nevylepší.   Navíc mám silné pochybnosti   o historických faktech.   2015051010541/12225

Hodně filmů je zcela   zbytečně a v nadprodukci   přivedeno na tento svět.   Film Glory je dílem   hodnotným, natočeným v   pojetí historických   skutenčostí generací,   která zná historické   jednotlivosti již dosti   mlhavě. Přes tento fakt,   mladí muži v pojetí mladé   americké herecké generace   jsou velmi přesvědčiví.

Černejm klukům se během   Občanské válce v Americe,   nechtělo už jenom makat pod   bičem otrokáře, tak se   nějak nachomejtli k armádě   a začnete sledovat jejich   vztahy mezi sebou, výcvik,   nelibost vedení i dalších,   různé překážky. Pak ale   uběhne čas a jde se do   ostré akce, Edward Zvík   natočil historické,   výpravné drama, které má   ty slabší i silnější   scény a momenty - 60%.

Jít do války byl pro chlapce   vždy uznávaný způsob, jak   se stát mužem. Snímků jsme   o tom mohli vidět bezpočet.   Třeba ´Na západní frontě   klid´ (1930,1979) nebo   ´Narozen 4. července´   (1989). Všechna taková   zpracování mají společné.   Ohromné nadšení vstoupit do   armády, projít si tvrdým   vojenským výcvikem a   účastnit se první kruté   válečné bitvy, která   nezůstane bez ohromného   počtu obětí. Takovou   dějovou šablonu má i tento   snímek s příběhem   odehrávající v době   americké občanské války,   známé jako válka severu   proti jihu. Tady jde však ale   tentokrát o něco navíc. Ti   nadšení jsou   Afroameričané, kterým   prezident Abraham Lincoln   zrušil otroctví. Rasové   předsudky však u některých   důstojníků přeci jen   stále přetrvávali a tak   nadšenci s tmavou pletí   museli během výcviku   ukázat, že si jsou všichni   lidé za každých okolností   plně rovni. A jednoduché to    samozřejmě vůbec neměli.   Snímek tedy vypráví   příběh o vojenském pluku   54. Massachusetts složeného   z afroameričanů, a o boji za   to, aby si příslušníci   tohoto pluku našli respekt   nejen u bělochů, ale   kupodivu i mezi sebou.   Scénář byl zpracován na   základě dopisů Roberta   Goulda Shawa, z nichž je   vypravěčskou formou občas   jakoby citováno, a románu   Lincolna Kirsteina ´Lay This   Lauer´a historické knihy   Petera Burcharda ´One Gallant   Rush´. Film je sice   smyšlenou etudou, navíc   samozřejmě z pohledu   bílého osazenstva, ale i tak   je krásně poukázáno na   danou problematiku nevinnosti   a pochybností. Připomíná,   že byla Amerika rozdělena   kvůli otroctví a jak kvůli   předsudkům vznikaly   konflikty, mnohdy   přesahující hranice války.   Jak lidé projevují nenávist   jeden k druhému jenom proto,   že jsou vlivem odlišné   barvy pletí lepší, než ti   druzí.  A co si budeme   povídat, děje se tak do   dnes. Nejistá budoucnost   spravedlnosti v rámci   lidského kolektivu nás   pustoší dnes a denně.   Utlačovatel je špatný,   utlačovaní trpí a potom,   někdy později, možná dojde   k vykoupení. Tématika sice   jednoduchá, ale snímek jako   takový se naopak jeví přeci   jen složitěji, než jak na   první pohled vypadá. Je tu   mnoho postav, každý se svou   životní poutí, takže   charakterizovat dané   jednotlivce není zrovna jen   tak. Příběh sice   zpracovává důležité   téma, ale spíše o   jednotlivcích si tímto   procházející a naopak si   nevšímá příčin. I tak se   jedná o výborný film   probouzející jakékoliv   emoce. Svoboda pro otroky v   tom nejbolestivějším osudu.   Rovnost prokázána nikde   jinde, než na bojišti.

Výborný film z Občianskej   vojny , skvelé bojové scény   a hlavne Broderick zahral   neobvykle dobre a Washingtonov   zisk Oscara .

Je to hodně silný emotivní   válečný film z dob   občanské války v USA.Na   dobu svého vzniku se mi dost   zamlouvaly bojové scény.
U hereckého obsazení už   to tak výborné   nebylo.Osobně nechápu, za co   dostal D.Washington Oskara,   ale je to samozřejmě jenom   můj názor.
Také se   mi moc nezamlouval   M.Broderick, ta role byla   zahraná přinejmenším   divně.
A Morgan   Freeman mohl mít víc   prostoru.

Americká občanská válka je   pro mě dost zajímavé téma,   proto jsem zvědav na   americká zpracování, ale   brzdí mě jedna představa,   že tyto filmy budou   vlastenecké, zkrátka blbé,   ale tento film mě opravdu   nadchnul a hodně mě bavil.   Snímek se místo typické   války zaobejvá spíše   černošskou tématikou,   respektivě černochy, kteří   touží bojovat za Unii proti   Konfederaci.
Z   hlavních rolích se mi   nejvíce líbil Freeman.   Washington také perfektní   výkon, ale bohužel Broderick   mi přišel dost slabý, řekl   bych, že tu roli mohl   zmáknout lépe a co   vedlejší Elwes? Skvěle   sehraná vedlejší role.   Nejhorší jednoznačně   Broderick a nejlepší výkony   dnešních černošských   hvězd. Pěkný film s   výbornými efekty a kostými,   takhle nějak si představuju   peklo, které se odehrálo   před více než 150ti lety.

Ještě v dobách, kdy byl   Edward Zwick neznámý   zelenáč, natočil válečný   velkofilm z dob občasnké   války, ve kterém předvedl   všechny atributy, které jsou   v jeho filmech dodnes. Ani by   mi tolik nevadil hrdinský   patos, potrhané americké   vlajky a možná bych i   přežil téma rasismu, vadí   mi ale utahanost a taky fakt,   že občanská válka je v   mých očích nezajímavým   konfliktem, který podle mě   nejde natočit natolik dobře   a zajímavě aby zaujal   člověka, kterému je   americká historie úplně   ukradená. V tomto směru je   totiž film nadstandardním,   velkolepě vyhlížejícím   bijákem s dobře natočenými   bitevními scénami, slušnou   hudbou ale bohužel   nevýraznými herci. Pokud   vás tento válečný konflikt   zajímá a překousnete   americký patriotsmus klidně   si jednu nebo dvě hvězdy   přidejte.

Pohlad do americkej historie
Film vychadzajuci zo   skutocnych udalosti zaujme   hlavne vynikajucimi hereckymi   vykonmi v podani filmovych   hviezd prvej velkosti.Trochu   ma sklamala rezia,ktora   nedokazala z tak atraktivnej   temy vytazit este viac,ale   niektore sceny boli velmi   emotivne /predovsetkym   bicovanie Denzela   Washingtona/.Film mimochodom   oceneny 3 Oscarmi   /kamera,zvuk,herec vo   vedlajsej ulohe/ jednoznacne   doporucujem.

Zajímavý film z americké   historie. Pojednává o   začleňování černošských   jednotek ve válce Severu   proti Jihu. Solidně   vystavěné drama, které je   zakončeno masakrem v bitvě o   pevnost Fort Wagner.

Jak jsem mohl přehlédnout   tak silný film? Chvíle co   chvíle, scéna při které   dostáváte husí kůži a   oči vás začnou pálit jak   se bráníte slzám…V   pravém slova smyslu krásný   film z válečného   prostředí, kterému nechybí   nic, co by měla podobná   podívaná   obsahovat…Herecké obsazení   bylo v tu dobu dost neznámé   ale dnes, snad všichni   hlavní aktéři patří mezi   Hollywodskou elitu, počínaje   Denzelem Washingtonem po   Morgana Freemana   konče…Příběh o četě   sestavené jen z černochů   jak bojují za svá práva   volá po všech různých   klišé ale věřte mi, že   zde je to pojato tak   geniálně že se zastavuje   dech…Je pravda že v půlce   filmů je menší krize, film   nepřináší téměř nic,   jen dlouhé řečnění o   otroctví, a práv   černochů…Ale režisér si   nechal to nejlepší na konec,   závěrečná bitva-   respektive scéna je natočena   tak dokonale že si troufám   říct, že byla nejednou   vyloupena v modernějších   filmech…Do toho chrámová   hudba zpomalené záběry, a   garantuju vám že   nezůstanete chladní ale   budete křičet stejně   hlasitě jako armáda   tvořená samými černochy!!!

Kvalitni valecny snimek,   Wahshington a Freeman hraji   vyborne, akorat Matt Broderick   me tam jaksi v roli plukovnika   nesedel. Zaverecna scena, kdy   jde cernosska ceta poprve do   boje {je jasne jak to dopadne   } dobyvat pevnost Fort Wagner   je smutna a krasna zaroven...