Dvojrole

Skvělá Tereza Brodská na   popředí trošičku   odfláknutého scénáře, ze   kterého se dalo asi   vyždímat více. Občas   trochu zbytečné debaty, ale   celkově je to slušný   průměr.

Ač jsem k tomuto snímku   přistupovala spíše   skepticky, zklamaná jsem   nakonec rozhodně nebyla.   Oceňuji, že jde o film z   nové doby, kde není za   každou cenu nacpaná   politika, kde je dáván   důraz na psychologickou   stránku. Narozdíl od   předchozího komentáře si   nemyslím, že by volba Terezy   Brodské do role "mladé   - staré" byla špatná,   naopak - Tereza zde docela   příjemně překvapila,   kterak zvládla obě polohy   své role - jednak mladé   děvče, jednak   "převtělenou"   starou docentku. Jan Hartl s   Karlem Rodenem jí dobře   sekundují. Při sledování   snímku se neubráníte   zamyšlení se nad stářím a   nad skutečností, kterak si   mladý člověk často sobecky   neuvědomuje, že i on může   zestárne a bude se potýkat s   nemocemi a příznaky   vyššího věku. Oceňuji,   že Dvojrole nesklouzává do   jednoduché sci-fi, ale   udržuje si svou rovinu   zaměřenou na lidskou duši.

Podobných filmů moc v   našich končinách nevzniká.   Žánru sci-fi je v naší   tvorbě jako šafránu. Tereza   Brodská zde vytvořila   právě onu dvojroli. Napřed   mladou ztřeštěnou dívku,   která má problémy se   zákonem, a pak se do jejího   těla dostal mozek starší,   vzdělané, ženy. To má dvě   příčiny. Autonehoda je   jednou z nich a druhou   nadšení dvou mladých   lékařů, kteří se   pokouší o objevy v oblasti   biologie. Přehazování   mozků z těla do těla už se   objevilo ve filmu „Pane, vy   jste vdova“. To byl však   žánr komediální. Toto je   drámo s hořkým koncem.   Hlavní hrdinka nejen, že   zjistí, že nikam nepatří,   ale stáří se na jejím   mozku už projevuje i formou   demence.