Čtyři sluhové a kardinál

Příběh o třech   mušketýrech známe všichni.   Nikdo však nevíme, jak to   bylo ve skutečnosti. Alespoň   tak se tváří tento   komediální snímek s   populární skupinou Les   Charlots, který navazuje na   snímek ´Čtyři sluhové a   čtyři mušketýři´ (1974).   Divák obeznámený tímto   filmem tedy už ví, jak se   tedy věci mají. Chlapci si   střihli sluhy slavných   mušketýrů, kteří   veškeré dané události   mají na svědomí. Tentokrát   jde o problém s   náhrdelníkem, takže je děj   příběhu takový, jak ho   zpracoval Alexandr Dumas   starší, jen z výraznou   úpravou pro komediální   eskapády daných   protagonistů, opět, ostatně   jako obvykle, hraničící s   nejrůznějšími   bláznivinami, skopičinami a   groteskou. Pozitivní opět   je, že tu není moc   vyloženě přepálených   scén, takže je i tento   snímek bez sebemenších   problémů shlédnutelný i   dnes. Jako parodie stále   obstojí a po divácké   stránce plně pobaví.   Spousta honiček, bojů,   převleků, vtipných   dialogů, prostě všeho je   dostatek. I když je fakt, že   v této mušketýrské podobě   se to zdá být už krapet   okoukané.

Určitě film není vrcholem   herecké tvorby mladíků ze   skupiny Les Charlots ale   přesto stojí za to, film   jednou nebo 2x shlédnout. Kdo   má rád takové skopičiny,   bláznivé příběhy, tak se   pobaví, ale již to trochu   zestárlo, má to střední   věk...

První půlhodinu jsem se   nezasmál, druhou snad jednou.   Unylá písnička byla   zbytečná, děj dosti   statický. Celé tohle   pokračování mi přišlo   ještě méně nápadité než   první díl, u kterého jsem   se alespoň bavil, což se zde   nějak říci nedá. Hodnotím   plusově jen pár gagů, jinak   je to snímek pod psa.

O polovinu horší než první   díl, takže vyčpělé,   nevtipné, nudné, zbytečné,   a hlavně naprosto o ničem.

Čtyři sluhové a čtyři   mušketýři vzniknout   nemuseli a nic by se nestalo,   ale tohle vzniknout vůbec   nemělo. Natlačené záběry   z jedničky, scénář - tam   už se neví jak z toho ven a   ta chaloupka, kde všichni   spokojeně žijou v úkrytu je   dojemná až k pláči.   Opravdu hluboký propad   fenoménu Bažanti.

"Jé podívej, tady   jezdí kočáry vlevo."   Zvláštní, vzhledem k tomu,   že oba filmy měly premiéru   měsíc po sobě, je jasný,   že se musely točit   souběžně, přesto to tady   hodně polevilo v humoru a v   akci. Trochu jsme šetřili i   na výpravě, což je vidět   hlavně na cestě do Anglie a   zpět, kromě toho všechny   hospody vypadají stejně.   Naštěstí závěr je   výborně vygradovanej a má   to koule.

Není to to nejlepší z   jejich filmů, ale není to   žádný jejich poklesek.   Každý si najde něco k   smíchu.

Tohle dva díly opravdu mít   nemělo.