Co je nového, kočičko?

Takzvaný sukničkář má   problém se usadit a oženit   se se svou pravou láskou.   Pomoc vyhledá u   psychoanalytika, který však   má sám v oblasti   romanického způsobu života   ohromné problémy. Klasická   bláznivá komedie, dle   některých kritik s   nejkrásnějšími ženami   šedesátých let, ve které   jsou nejvíce všichni jak   utržení ze řetězu v   poslední půlhodině celého   snímku. I po letech   výtečná komedie ve své   živosti a ohromné energie,   ve které se sešla plejáda   hereckých es své doby. Pro   nás je sice tahounem Peter   Sellers, či pro fanoušky   Romy Schneider, ale faktem   je, že hlavní roli dostal   Peter O´Toole, kolem kterého   se to všechno točí. Za   scénářem stojí Woody   Allen, který se samozřejmě   v jedné z rolí objevuje   také a pro kterého se   jednalo o tvůrčí počátek.   Jeho rukopis ohledně   ztvárněného lidského   soužití v humorné nadsázce   ve spojení s realitou   mnohých jednotlivců je   naprosto nezaměnitelný a   svým pohledem k dané věci   skutečně nestárne. Spousta   ostrých dialogů vyřčených   z postav kulometnou salvou,   křiku, hysterie a spousta   bláznivin je hlavním motory   všeho dění. A celé je to   tak zamotané, že vůbec   není poznat, kdo koho   vlastně svádí, tudíž kdo   je vlastně všemu vinen.   Muži? Ženy? A nebo je to   vyrovnané, takže nikdo nemá   nikomu co vyčítat? To už je   jen na diváckém posouzení.

Crazy komedie
Předem musím říct, že   jsem odpůrcem tzv. crazy   komedií – což je pro mě   vše, kde se herci různě   pitvoří, přehrávají,   blázní – mám tento žánr   spojený hlavně s Pierrem   Richardem a pojmem Hořčice   mi stoupá do nosu a vůbec s   francouzskou komedií.
Takže jsem tento film asi   po deseti minutách vypnul –   nesnesitelná blbost. Znám   člověka, který tyhle   komedie miluje, a taky můžu   říct, že mi připadá   trochu jako blázen, chechtá   se kolikrát věcem, které   jsou pro mě sotva úsměvné.   Každý má prostě své   hranice, které ho buď   rozesmějí nebo naopak   rozesmutní.
Překvapil mě zde Woody   Allen a tady jsem se   dozvěděl, že to byl jeho   první scénář k filmu –   protože jeho filmy a humor   mám naopak rád – ovšem ne   bez výjimky. Naposledy jsem   od něj viděl Deštivý den v   New Yorku – krásný film,   naopak mě zklamal: Kolo   zázraků
p.s. vůbec   bych si ten film nepouštěl,   protože jméno Petera   Sellerse mám s tímto   žánrem spojeného, ale   dílko mi bylo doporučeno   jednou dámou z Jihlavy –   27.6.2020

Tento film je zoufale nudná   infantilní blbina. Znám i   jiné infantilní blbiny, ale   u nich se člověk aspoň   baví. Tady se prostě není   čemu smát. Dialogy jsou o   ničem, gagy postrádají   nápad, herci hrají   křečovitě. Snad na závěr   pár kaskadérských scén,   které stojí za vidění.
Celkově pro mne velké   zklamání.

Co je nového, kočičko?
První film, ke kterému Woody   Allen napsal scénář.   Nakonec byl ale režií tak   znechucen a pravil, že už   nikdy nedá svůj scénář do   ruky jinému režisérovi a   vše si bude dělat sám. A   výsledek, pokud jste tedy   fanoušci tohoto muže,   známe, a můžeme za něj   být velmi rádi. O čem   jiném to vše je než o   chlípnících a sexu. Vždyť   tento velikán filmového   plátna ani jinak nesmýšlí.   Velmi se mi od něj líbí   jeden citát 'Nezavrhujte   onanii, je to sex s někým,   koho opravdu milujete'.   Myslím si, že to mluví za   vše.
Ve filmu je i   výborná ústřední píseň   'What's new, pussycat' od Toma   Jonese (ano, ten frajer co   zpívá 'Sexbomb') která byla   nominována na Oscara.   Herecké obsazení je   výborné, líbil se mi   slavný "Lawrence z   Arábie" Peter O'Tool v   komediální roli, opravdu mu   sedla. Ostatní herci zvládli   svoji úlohů bláznů také   na výbornou a není zde co   vyčíst. Ano, chvílemi to   bylo jako sledovat absurdní   grotesku, kde Allenovi dialogy   až tak moc nevynikají, ale   jako celek to hodnotím velmi   pozitivně a vřele všem   doporučuji...