Obsah filmu Cementová zahrada
Snímek scénáristy a režiséra Andrewa Birkina CEMENTOVÁ ZAHRADA je adaptací známé novely současného britského spisovatele lana McEwana (mj. též scénáristy psychothrilleru „Dobrý synek"). Tato próza vyšla nejdříve ve Světové literatuře a v roce 1993 i knižně v nakladatelství Volvox Globator pod titulem Betonová zahrada. Mysteriózní a místy bizarní příběh, vyprávěný z pohledu pubertálního chlapce, překvapuje svou originalitou, otevřeností a dokonalým zvládnutím látky. Zachycuje situaci čtyř sourozenců, kteří v osamělém domě po náhlé smrti otce pohřbí ve sklepě do betonu zemřelou matku, aby mohli zůstat pohromadě jako „páni" domu a neskončili v...
Snímek scénáristy a režiséra Andrewa Birkina CEMENTOVÁ ZAHRADA je adaptací známé novely současného britského spisovatele lana McEwana (mj. též scénáristy psychothrilleru „Dobrý synek"). Tato próza vyšla nejdříve ve Světové literatuře a v roce 1993 i knižně v nakladatelství Volvox Globator pod titulem Betonová zahrada. Mysteriózní a místy bizarní příběh, vyprávěný z pohledu pubertálního chlapce, překvapuje svou originalitou, otevřeností a dokonalým zvládnutím látky. Zachycuje situaci čtyř sourozenců, kteří v osamělém domě po náhlé smrti otce pohřbí ve sklepě do betonu zemřelou matku, aby mohli zůstat pohromadě jako „páni" domu a neskončili v sociálním ústavu. Děj se odehrává v několika horkých letních týdnech v nevábném prostředí zanedbané periferie. Všudypřítomná atmosféra zmaru a nehybnosti obklopuje dětské postavy, které prožívají zcela všední, drobné epizody. Musejí se však vyrovnat s obrovským vnitřním tlakem, s nelehkým údělem dětství a puberty. Nejstarší sourozenci, Jack a Julie, nakonec dospívají ke incestu (krvesmilstvu), přičemž si uvědomují, že se tím uzavírá patrně nejvýznamnější etapa jejich života. Režisér Andrew Birkin dostal na MFF v Berlíně 1993 za tento film Stříbrného medvěda za režii.
Záhrobí a sexualita v domě hrůzy! Zakázaná láska na konci světa! Dekadentní drama na hranici žánrů. Filmový přepis šokující knihy lana McEwana z roku 1987, která nedávno vyšla i česky. Naznačíme děj: při betonování zahrady zemře otec a matka už na nic nestačí. Brzy dodýchá i ona a čtyři děti nevědí, co s mrtvolou. Nakonec ji pohřbí do cementu ve sklepě a stávají se „pány" domu. Šestnáctiletá Julie a o rok mladší Jack jsou však po čase zasaženi nezvládnutelnou silou incestu...
Citace z newyorského týdeníku Variety:
„Film CEMENTOVÁ ZAHRADA postrádá přímočarou příběhovost DOMU NAŠÍ MATKY Z ROKU I 967, kde Jack Clayton rovněž vyprávěl o dětech zatajujících matčinu smrt. Birkin se víc zaměřuje na nejasné oblasti vztahů mezi obojím pohlavím a na snadno zranitelný svět pubertální mládeže. Birkin si snad uvědomoval nebezpečí, že by celá výstavba mohla vyústit ve fraškovitost, a proto po celý film udržuje herecké výkony na tlumené úrovni, což ještě zdůrazňuje ocelově šedivé ladění záběrů a jen slabě zasvětlované interiéry. Kostýmy - částečně z padesátých, částečně z devadesátých let - zesilují neskutečnou atmosféru... Přes choulostivý námět a scény Jackovy zběsilé onanie je film po vizuální stránce velmi zdrženlivý - obsahuje pouze jedinou scénu nahého sexu. Charlotte Gainsbourgová se v anglicky mluvené roli dobře osvědčila a nováček Andrew Robertson se jí vyrovná svou dvojpohlavní přitažlivostí..."
DYĚ OTÁZKY PRO ANDREWA BIRKINA
Byla pro váš McEwanova kniha také šokujícím zážitkem jako pro mnoho kritiků?
Překvapila mě svým tématem, ale nevidím na něm nic zvlášf šokujícího. V Americe by nastaly velké problémy, protože incest je tu pokládán za něco velmi asociálního. Proto jsme také rezignovali na americkou účast v koprodukci. Dá se říci, že jste se nakonec odchýlil od románu?
V podstatných věcech ne a McEwan mi nakonec sdělil, že se cítí poctěn mou interpretací. Hlavní bylo ukázat incest jako svého druhu katastrofu svázanou s hrdinou, jehož nakonec diváci litují. Katastrofa spočívá v tom, že Jack se odchýlí od zažitého standardu. Přesně tenhle vývoj od hry k úchylce obsahuje i kniha. O morálních aspektech věci si však musí udělat obrázek každý z diváků - já jen vyprávím příběh. Pro mě stěžejní otázka zní takto: Jak kdo reaguje v určité kritické chvíli svého života. A jaký kdo je ve skutečnosti.
citována z časopisu Kino l0 / 93
program UH
Autor/Zdroj: / < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 12.12.2012
Tak strašlivě těžké ! A tak čisté.
Cementová zahrada mě tenkrát beznadějně pohltila a s uslzenýma očima zalila celého do betonu. Dodnes se moje srdce marně pokouší tlukotem rozbít tíživou desku, ale zatím ji dokázalo jen nepatrně rozpraskat. Ale i malé prasklinky stačí mé mrtvolně nasládlé duši, aby se pokoušela drát zpátky na povrch. Bez ohledu na to, že se zbytečně svým zápachem připomíná těm živým tam nahoře. Moje tělo sice stále ještě zůstává uvězněné vedle jejich mámy v bedně ve sklepě, ale můj chtíč si už občas nahoře v domku odhodí z čela dlouhé mastné vlasy, když divoce onanuje vkleče před zrcadlem. Je to přece tak veselé, když je člověk mladý a neovladatelná touha po rozkoši ho prohání sem a tam, jak vítr odpadky po smetišti na periferii města. Ahoj malý bráško, v těch holčičích šatech jsi roztomilý. Ale je horko a já nemůžu usnout. Co kdybychom si spolu lehli do dětské postýlky jako dva naháčci ? A tobě to taky moc sluší, moje něžná sestřičko v bídě. Pojďme se vysmát samotě a pomilovat se. Připadá mi to tak přirozené...
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 19.11.2011
Jen málo který film divákovi předvádí tak nezkreslený obraz možné reality. Incest, nahota, perverze, zrůdnost, pro kterou není pochopení a zrůdnost, pro kterou je pochopení, to vše film, který na první pohled vypadá nudný, nabízí. On ve skutečnosti fádní je, ale ne z nedbalosti ale ze samoúčelnosti. Vím, že má jisté nedostatky, ale oblíbil jsem si ho, jen mne mrzí, že jsem si prve nepřečtl předlohu, protože vím, že knihy od McEwana jsou dokonalé.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 19.5.2011
Geniální snímek. Úsporné řešení vizuálu, které díky všudypřítomnému betonu působí depresivně, však nabízí i umělecký rozměr. Na relativně malém prostoru funguje naprosto všechno - od zmíněné scény, kamery přes herce až po v kuchyni věčně vyřvávající radio. Nenajdete tu výraznější slabinu. Výhodou zároveň je, že divák naprosto netuší, jaká bude další scéna, čím ho filmaři překvapí, šokují. Myslím, že závěrečná Juliina otázka "Do you think that what we did was right?" a Jackova odpověď "It seems natural to me." - kontrováno "Me too." vyjadřuje vše.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 8.4.2008
Vlastně málokdy se stane, kdy mne film (citově) dostane. Před několika lety a už by se dalo říci před mnoha lety se to povedlo tomuto snímku. Čtveřice sourozenců postupně přijdou o oba rodiče. Musí se vyrovnat s novou životní situací. Napřed je nutné před úřady ukrýt smrt matky. Pak následuje bohémský život. Počáteční dobrodružství se mění v drama, kdy hrdinové musí uvažovat o své budoucnosti. Minimálně dvoum z nich hrozí pobyt v dětském domově. Zůstanou spolu? Rozdělí se? Jejich vztah je natolik silný, že u nejstarších z nich Jacka a Julii dochází k incestnímu vztahu.
Příběh je zasazen do prostředí, které působí depresivně. Předměstí nejmenovaného města, Rozpadající se paneláky a prázdné silnice. Rodina sídlí v nevzhledné betonové kostce, jejíž interiér je skrovně vybaven.
Reklama
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 27.12.2006
Sice zajímavé ale místy poněkud nudné a fádní, díky čemuž je ale paradoxně snímek ještě věrohodnější, celkem se mě líbilo do jakého prostředí byl film situován, ropadlé zanikající sidliště pěkně podtrhávalo poměrne depresivní náladu příběhu, jinak mohli být situace přeci jeno trochu víc vyhrocené, protože při sledování si ani neuvědomujete jakej mazec se ve filmu děje. Herci nic moc, je potřeba ale přimhouřit oči protože hlavní role hrají vesměs děti.
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film