Čarodějův učeň

V rámci pohádkového žánru nezvykle pochmurné, až depresivní dílo vzešlo z rukou Karla Zemana a jeho spolupracovníků na sklonku jeho produktivní pětatřicetileté tvůrčí dráhy. Čarodějův učeň vznikl v česko-německé koprodukci jako předposlední film slavného a světově uznávaného animátora. Jeho inspirací se stala klasická lužickosrbská pohádka a stejnojmenná kniha německého spisovatele původem z Liberce Otfrieda Preusslera.

V pohádce vyprávěné hercem Luďkem Munzarem propůjčil jeho kolega Jaroslav Moučka svůj charizmatický hlas zlotřilé postavě mocného čaroděje, jenž si pod svá rádoby ochranná havraní křídla bere mladé chlapce. Ty pak učí temným kouzlům a vychovává si je k obrazu svému. Stejně jako osiřelého Krabata, jenž jednoho dne zabloudí do čarodějova mlýna a po boku jedenácti dalších kluků se stává čarodějovým poslušným učněm.

Dílo převedené na plátno ploškovou animací, jež kombinuje postupy animace kreslené a loutkové, v obecné rovině pojednává o typicky pohádkovém archetypálním souboji dobra se zlem. Příběh plný silných lidských emocí, které zasáhnou diváky všech věků, jako každá jiná pohádka ukazuje, že pravá láska je hluboký cit, jenž zlomí všechno zlo a prokletí. Dospívající Krabat se zamiluje do venkovské dívky, a poruší tak zásadní čarodějovo pravidlo vyhýbat se lidem. Když postupně dojde k poznání, že černá magie, kterou je fascinován a ovládán, jej snadno může pohltit a zahubit, snaží se ze spárů svého zlého mentora vymanit.

Svou hororovou atmosférou tato atmosférická verze Čarodějova učně téměř všechny, kdo ji v dětství viděli, strašila a v některých případech i traumatizovala. Díky své nadčasovosti dokáže zanechat stopy hrůzy na mnoha divácích i dnes. I tak milý žánr, jakým pohádka je, se může jednoduše proměnit v děsivý horor – zvlášť pokud filmovou animaci ovládáte tak jako Karel Zeman.

Jana Bébarová
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám svým nenapodobitelným způsobem předkládá mistr českého filmu Karel Zeman na motivy knihy liberečáka Otfrieda Preusslera. Čarodějův učeň je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku.

Poetická pohádka scenáristy a režiséra Karla Zemana vypráví o malém sirotkovi Krabatovi, který se při svém bloudění zimní pustou krajinou dostane až do tajemného mlýna. Spolu s dalšími jedenácti učedníky se zde učí čarodějnému umění. Nesmí se přitom setkat s žádným člověkem. Krabat se však zamiluje do vesnické dívky a příkaz poruší. Bude láska silnější než všechna kouzla? Podaří se dívence vyrvat Krabata a ostatní tovaryše z čarovných sítí mocného a zlého čaroděje?

Celovečerní animovaný (ploškový) film natočil Karel Zeman podle klasické lužickosrbské pohádky a podle stejnojmenné knihy německého spisovatele, narozeného v Liberci, Otfrieda Preusslera. Dramatické vyprávění s baladicky chmurnou atmosférou sychravé krajiny a temného mlýna bylo s úspěchem uvedeno na filmových festivalech pro děti a mládež v Teheránu v roce 1977, ve Zlíně (tehdy Gottwaldově) a v Bělehradě 1978 či v Lausanne 1979. V době jeho vzniku se v českých kinech promítala ještě hraná verze téže pohádky, východoněmecký snímek Černý mlynář (Die schwarze Mühle) z roku 1975.

Baladický pohádkový příběh o lásce, která je silnější než prokletí mocného čaroděje. Celovečerní film natočený tzv. ploškovou technikou, která kombinuje postupy kreslené a loutkové animace. Ponurá a děsuplná atmosféra odpovídá vkusu zahraničních objednavatelů.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu