Angelus

Skutečnými událostmi inspirované příhody skupiny hornoslezských havířů, členů okultní obce, kteří se pomocí duchovních sil snaží zachránit svět. V časech střídání fašistického režimu se stalinovským kultem osobnosti se této společensky izolované skupině podařilo vytvořit neobvyklou oázu duchovní svobody.
Zvláštní vyprávění, které ve formě bizarní komedie navazuje na odkazy magického realizmu se odehrává v hornickém městečku Janov a vyniká nejen groteskní stylizací, ale i využitím naivistické poetiky, s jejíž pomocí nahlíží na bolestné kapitoly novodobých polských dějin.

Film inspirovaný skutečným příběhem Janowské Okultistické skupiny. Padesátá léta. Členové sekty připravují záchranu světa od předpovídané katastrofy.
Katalog X. ARTFilmu strana 152

Autor/Zdroj: /


Historie janowské okultistické obce, vyvíjející činnost ve Slezsku ve třicátých letech a po válce. Nejnovější film režiséra Lecha Majewského, navazujícího na odkaz magického, vypráví příběh o stoupencích duchovního hnutí teozofie, které vzniklo v polském Slezsku ve 30. letech minulého století a přetrvalo po dobu dalších tří desetiletí. Šlo o skupinu nevzdělaných básníků pod vedením Teofila Ociepku, která se zabývala okultismem a malířstvím. V časech střídání fašistického režimu se stalinským kultem osobnosti se této společensky izolované komunitě podařilo vytvořit neobvyklou oázu duchovní svobody. Děj filmu se začíná v roce 1939, kdy duchovní vůdce teozofů vyřkne na smrtelném lůžku tři hrozivá proroctví…
Seminář italského filmu 2003

Autor/Zdroj: /

Polský tvůrce Lech Majewski (též Lech J. Majewski) je všestranný umělec. Působí nejen jako filmař, ale i jako spisovatel, malíř a hudebník. V roce 1981 emigroval do ciziny, kde se posléze prosadil. Ve snímku Angelus se vrací do rodného kraje v Horním Slezsku, ke kořenům, z nichž vzešel. Zvláštní vyprávění ve formě bizarní komedie se odehrává v hornickém městečku Janově a vychází z historických skutečností. Od třicátých do padesátých let tu působila okultistická skupina prostých horníků, kteří se později proslavili svými naivistickými obrázky. Prostřednictvím vypravěče, mladíka Rudolfa/Angeluse, nahlíží Majewski za pomoci osobité poetiky (v níž jsou klíčové naivní obrázky Teofila Ociepky, Erwina Sówky a dalších) na bolestné kapitoly novodobých polských dějin. Krátkou zmínkou o dělení Polska se přenáší do druhé světové války a posléze do období komunistického teroru. - Sedmičlenná komunita janovských horníků, které vede rázovitý filozof Teofil, se pokouší odvrátit světovou katastrofu, již před svou smrtí předpověděl tajuplný zakladatel sekty, Mistr. Zničující paprsek vyslaný na Zemi z planety Saturn může podle jejich výpočtů zastavit pouze „přečistý mladík“ Angelus. Zdali se mu to nakonec podaří, ponechává režisér bez odpovědi. Magii a naivní umění - dva v jistém smyslu extrémní póly - využil Majewski jako nástroje ke groteskní stylizaci. Jeho hrdinové rozhodně nejsou a nemají být realistickými figurami (představují je ostatně neherci). Stejně jako oni jsou stylizovány doba a historické události. Klíčové okamžiky polských dějin slouží především k vyjádření obecného pocitu absurdity. Podobně absurdní, jako je Angelusovo čekání na záhubný paprsek, je v Majewského pojetí každá ideologie, jež selhává, jakmile se ocitne tváří přírodním zákonitostem vesmíru. – V obraze i v hudební složce film těží z naivistické poetiky, což podtrhuje i užití slezského dialektu (odrážejícího se i v českých titulcích). Důležitou roli má využití různých nápisů či hesel.
-pp-, Filmový přehled 2003/6

Autor/Zdroj: -pp-/Filmový přehled