Aguire, bič Boží

Werner Herzog a Klaus Kinski,   snad nejskvělejší   spolupráce herce a   režiséra. I když prý měli   mezi sebou různé rozmíšky,   při náročnosti filmů a   hlavně prodtředí   natáčení se Klausovi   nedivím. Pamatuji, jak jsem   byl nadšený i z Fitzcaralda   a Cobra Verde. Úžasné.

Neuvěřitelný případ   nesnášenlivosti mezi hercem   v hlavní roli a režisérem   filmu, které vyustí v něco   neuvěřitelně temného.   Ačkoliv film není takto   srovnatelný, tak já jej   považuji za velmi podobnou   atmosféru s Apocylpsou od   Coppoly. Ta temnota, to   šilenství, loď na dlouhé   řece, odyssea, oligarchie.   Všechno to tam je a je to   neskutečné. Herzog v   životní formě.

Zakletý démon Klaus Kinski   si buduje své nelegální,   vorové království, a za   zvuků peruánského pralesa,   hukotu Amazonky, svištění   šípů a děsivého ticha,   řezaného transcendentní   hudbou i šokujícími   vtípky, představuje v   dlouhých záběrech ukázku   koloběhu zkázy mocných...   Apocalypse 1560

Aguire, bič Boží
Patří mezi 501 filmů,   které musíte vidět.
Klaus Kinski je herec,   který dokáže utáhnout   celý film jen a jen   vlastními silama. Ve snímku   Aguirre, der Zorn Gottes to   zase jen dokazuje. Podobně   jako ve   "Fitzcarraldu" nebo   "Woyszekovi", i zde   ztvárnil postavu tak trochu   víc vyšinutou (vlastně já   si jeho jako herce nedokážu   představit jako někoho   seriózního). Kromě   famózního výkonu je zde   další obdivuhodná složka -   prales. Amazonský deštný   les je opravdu nádherný a v   Aguire, bič Boží je velmi   důležitou složkou děje.
O co nám zde celou dobu   vlastně jde? Sledujeme   proměnu jednoho šílence v   ještě většího šílence.   Příběh ubíhá velmi   pomalu, místy se zde ani nic   neděje a jediné co nás   zajímá je vlastně ten   blázen Kinski. Ale to je   vlastně podstata všech   snímků, které jsem s ním   viděl.
Další   užitečností je, že   připomene, jak španělští   conquistadoři přišli do   Jižní Ameriky a začali si   zde dělat úplně co chtěli,   bez ohledu na původní   obyvatelstvo, bez ohledu na   nic, jen ve vlastním   prospěchu, jako by se to   španělům v dnešní době   nějakým způsobem   vrátilo...

Zvlástní, pomalu   ubíhající film, ktery ale   dokonale vylicuje jednu z   mnoha výprav španelů do   nitra Jizní Ameriky.

Vysněné Eldorado
Dlouho jsem se na tento   snímek těšil a opět bylo   chybou, že jsem si v hlavě   utvořil vlastní verzi jak by   měl film vypadat. Vadilo mě   pomalé aš nudné tempo,   čekal jsem více napětí a   možná i akce. Nakonec 60%   dávám hlavně za   démonického Klause Kinskiho,   drsnou přírodu, kameru,   zvuky, barvy a hudbu.   Pozoruhodné dílo které mě,   ale na 100% nenaplnilo...