Bílý oleandr

Skvělé drama
Tohle drama mě oslovilo svým příběhem i   hereckými výkony, hlavně mladá Lohman se tu   ukázala jako talentovaná herečka. Pfeiffer se   na takové filmy hodí a zbytek ženského   hereckého ambsáblu jim ostudu taky nedělá.   Trochu smutné rodinné drama ale je zakončeno na   pozitivní notu. Knihu jsem nečetla ale film se   myslím povedl dobře.

Příběh, který se může stát každému, ale   ne každý má matku, která ho ovládá až za   hranice únosnosti. A ne každý má sílu se z   takového vlivu vymanit a žít svůj život. Je   to hodně dobrý film s výbornými hereckými   výkony.

Z nenápadného námětu se postupně klube   poutavý příběh. Dospívající Astrid mění   prostředí ve kterých žije skoro jako na   běžícím pásu a to jen díky své   "podařené" matičce, kterou   mimořádně dobře ztvárnila Michelle Pfeiffer.   Její role trochu vyčnívá nad všechny ostatní   a dává věci do pohybu. A není se taky čemu   divit, když zatvrzelá, podezíravá a   manipulující matka se za všech okolností   snaží Astrid přeměnit k obrazu svému. O to   horší je, že si vůbec neuvědomuje, že jí   tím jen a jen škodí. I když konec nějakou tu   naději přeci jen slibuje. A to je dobře,   poněvadž kdo jiný než vlastní matka by měl   dceři rozumět lépe?

á
Výborné psychologické drama z výbornejma   herečkama.Hlavně se mi líbila mladá Alison   Lohman ta to zahrála brávurně,všechny ty její   životní proměny.Si nedokážu představit   život vedle tak ambiciozní a manipulátorské   matky.Určitě zajímavej snímek kterej stojí za   to vidět.Za mě 8:)

V Bílém oleandru hrají prim ženy a nutno   říci, že otěže drží velmi pevně.   Filmařům se podařilo s pomocí jediné postavy   skloubit různé rodiny a tedy i různé životní   peripetie relativně velkého množství postav.   Každá má něco do sebe, každá má co   nabídnout, ale přesto se snímku daří   soustředit se na zajímavě vykreslený vztah   matka-dcera. Promíchání nedůvěry,   bezradnosti, lásky a nenávisti čiší z   každého záběru ve vězení.
Osobně mě film   zcela pohltil a nepustil až do závěrečných   titulků, takže vřele doporučuji nenechat si   ujít.

Nenápadný, ale přitom velmi zajímavý snímek,   který má svou hloubku. Po herecké stránce mu   vévodí především ženy a jsou vskutku   výborné, těžko říct, která z nich je   lepší - Michelle Pfeiffer, Robin Wright Penn,   Renée Zellweger... A mladá Alison Lohman, které   jsem si poprvé všiml v seriálu Pasadena, tam   rozhodně taky není jen do počtu, ale   rovnocennou partnerkou. Trochu v ústraní   zůstali tentokrát muži, ale nutno říct, že k   tomu neměli dost prostoru, v tom příběhu jim   režisér svěřil jen okrajové role.

životní příběh dívky, která je díky   manipulativní/milující/nevyrovnané matce   vytržena z běžného života a dospívá v   pěstounských rodinách a po polepšovnách. Je   to příběh o hledání - hledání hranice mezi   dobrem a zlem - a hlavně o hledání sama sebe.   Přestože se v příběhu objevují výrazné   známé tváře, všechno se opírá o výkon   Alison Lohman, která je na první pohled   panenkou, ale na druhý...myslím, že to zvládla   na jedničku.

Tohle je případ, kdy je snímek zábavný a   přitom není úplně hloupý. Pro mě osobně   byly nejzajímavější části, kdy se Astrid   setkává ve vězení se svou matkou a postupně   se ukazuje, že ta úžasná žena nebyla silná,   jak se o ní všichní včetně Astrid domnívali,   ale zatvrzelá vůči svému okolí a nevšímavá   vůči své vlastní dceři, které se snažila   vnutit svou prapodivnou životní filosofii bez   ohledu na to, že jí tím velmi škodila.   Mezitím se Astrid stěhuje mezi různými   pěstounskými rodinami (na které její matka   žárlí a snaží se svou dceru proti nim   poštvat a ještě víc jí stěžujejejí už tak   dost složitou situaci)a postupně si uvědomuje,   jaká její matka ve skutečnosti je.

Docela dobrý film, plno hvězd. Má hloubku.   Popisuje příběh dívky, která putuje z jedné   rodiny do druhé, protože je její matka   zavřená. Líbil se mi.

Typický slaďák pro něžné pohlaví.   Milovníci telenovel se při něm mohou zasnít,   poplakat si i s ulehčením si oddychnout když   všechno dobře dopadne.