Otec Juan

Na poli telenovel jednoznačný bavorák. Jinými slovy hodně slušně koukatelná blbost, u které se dobře učí španělsky. Koukatelné je to díky postavám, které nejsou tak černobílé, jak tomu ve většině případech bývá; scénáři, který není napsán tak imbecilně, jak je zvykem; a v prvé řadě upřímně zajímavému a chytlavému ději, ve kterém hraje romantika teprve až druhé housle (za dobrých 60 dílů si hlavní protagonisté tak třikrát čtyřikrát dají hubičku), zatímco v popředí sledujeme vývoj existence divnýho řádu, který se zabývá příchodem jakéhosi poutníka, co má spasit svět, nevysvětlených vražd, a podobných rozkošností. Nelogičností je v tom hafo a akční scény jsou přinejlepším úsměvné, ale sere pes. Vypíná se u toho dobře a zcela vážně mě zajímá, co se stane v dalším díle. A unikátní setting venkovského městečka v padesátých letech taky notně přidává na přitažlivosti. Poznámka od boku: Pro španělský humor asi začínám mít slabost.