Martin Frič, klasik českého filmu

Vcelku nenápadný plakát zval hosty letošního MFF v Karlových Varech ke zhlédnutí nového celovečerního dokumentu režiséra Zdeňka Zelenky o Martinu Fričovi, klasikovi českého filmu. Je to životní příběh tvůrce nezapomenutelných prvorepublikových a protektorátních filmů. Reprízy jeho filmů vítají diváci s nadšením. Martin Frič natočil celkem osmdesát sedm celovečerních snímků a Česká televize chce uvedením tohoto dokumentu vzdát hold vynikajícímu režisérovi. „Bylo mi čtrnáct let, a protože moje rodina byla během srpnových událostí v zahraničí, toulal jsem se sám ulicemi, které byly přeplněny sovětskými okupačními vojsky. Při těchto toulkách jsem se ocitl v ulici Na příkopě, kde jsem si mezi mnohými vylepenými vzkazy a letáky přečetl z jednoho malinkatého papírku prostý, ručně psaný text: „26. srpna 1968 zemřel český filmový režisér Martin Frič. Odešel, aby u toho nebyl. Čest jeho památce!“, vypráví režisér dokumentu Zdeněk Zelenka. Mezi klíčové okamžiky, které nejen režiséra Friče, ale i jiné tvůrce té doby vedly k neustálým úvahám, jak na změny reagovat, patřily rozkvět českého filmu ve třicátých letech, nacistická okupace, znárodnění kinematografie po 2. světové válce, únorové události, padesátá léta, uvolněnost let šedesátých a konec nadějí v podobě 21. srpna 1968. To byla doba, ve které Martin Frič natočil svých osmdesát sedm celovečerních filmů, nejvíce ze všech českých režisérů. „Tenkrát mě tato zpráva nechala vcelku chladným,“ pokračuje režisér Zelenka, „děly se přece daleko dramatičtější věci. Po mnoha letech jsem si ale na ručně psaný papírek vzpomněl mnohokráte, a to při čtení nejrůznějších rozhovorů s lidmi, kteří s tímto klasikem české filmové režie spolupracovali. Nezávisle na sobě vyprávěli jednu a tutéž historku: svědčila o jediném, Martin Frič neunesl další zlom dějin, kterých už zažil v životě několik, a způsobem velice netradičním opustil dobrovolně tento svět. Na další dějinné zvraty neměl sílu, věk, už u toho prostě nechtěl být. Neméně podstatnou roli hrál fakt, že se ve městech a vesnicích republiky objevila vojska národa, ve kterém měl mnoho osobních přátel.“ „Je těžké vybírat jeden nebo dva z jeho filmů“, říká Zdeněk Zelenka. „Dá se ale říci, že patřím k té většině, kterou si získal filmem Kristián. Je to kultivovaný zábavný lidový film, s ohromujícími hereckými výkony, jakýsi vzor lidové komedie. Martin Frič točil Kristiána ve čtyřicátých letech a já si jen říkám, kolik projevil vkusu, intelektu, když dokázal pojetím i střihovou skladbou točit tak moderně.“ Kdo byl Martin Frič Po studiích na nižší reálce a uměleckoprůmyslové škole se začal ve svých šestnácti letech věnovat divadlu. Účinkoval v kabaretu Červená sedma, v Revoluční scéně, v divadle Rokoko. Bylo mu dvacet let, když se díky úspěšnému návrhu plakátu k filmu Dáma s malou nožkou, dostal do světa filmu. Nejprve kreslil reklamy, maloval stavby, pracoval v laboratořích, psal scénáře, hrál malé role. Jeho režijním debutem se stal Páter Vojtěch. Adaptace populárního románu Jana Klecandy v titulní roli s Karlem Lamačem sklidila nečekaný úspěch i v zahraničí. Patří k režisérům, jehož filmy mají příznivce i mezi nejmladší generací. Je podepsaný pod slavnými pamětnickými filmy Kristián, Hotel Modrá hvězda, Roztomilý člověk, Prstýnek či Hej rup s Voskovcem a Werichem, ale i pod epopejí Císařův pekař, Pekařův císař, pod pohádkou Dařbuján a Pandrhola nebo snímky Král králů a Hvězda zvaná Pelyněk. Zemřel 26. srpna 1968, vědomě se otrávil alkoholem. Bylo mu šedesát šest let. Text: Iveta Kováčová Převzato z týdeníku ČT+ (server České televize)