Herecký kníže z Kampy

Kamera zabírá kouzelnou Kampu a podmanivý hlas vypráví o místech, které vidíme. Zde bydlel Werich a tady zase Jiří Trnka. A na místech bývalých hrčířských trhů, bydlí třetí z velkých uměleckých kouzelníků herec Eduard Kohout. Kamera nám zabírá Karlův most se starými plynovými lucernami, Čertovku, a už nahlížíme do oken mistra. Pomalu kráčíme po schodech až k bytu Mistra Kohouta. A pan Kohout vypráví - vypráví o všech věcech které jej obklopují. O obraze který sám přemaloval, portrét ve tvaru kohouta, různé masky, a jediný diplom s podpisem prezidenta SVobody. A hlavně fotky z představení. Pak nás zavede na terasu, kde Mistr čerpá sílu do života. Na dohled má Národní divadlo. Do děje vstupuje Ladislav Pešek, jakožto postava z Julie aneb snář. Oba herci vzpomínají na toto představení, které režíroval Frejka. Ze záznamu zní monolog Hamleta v podání Eduarda Kohouta. Oba herci mezitím prohlížejí fotografie. Hlavně z divadla. Život je sen - opět úryvek ze hry, poté Král Oidipus (záznam z představení), Pešek mu potom ukazuje postavy a Kohout recituje monology z oněch her. Mistr vzpomíná na to jak byl Hilarem poslán do Berlína, aby se naučil chování opice do hry francouzského dramatika René Fouche a postupně přejde do vzpomínek na Hilara. Na výborného režiséra. A kohout je pobídnut, aby povyprávěl historky o Hilarovi. Nakonec dojde i na film - ukázka z filmu Turbína z roku 1941. Dialog s František Smolíkem v roli císařského rady. 1943 - Štastnou cestu, zde jako záletný muž. Poté Žena na rozcestí z roku 1937, v roli nespokojeného zbohatlíka, který opouští ženu. Naposled oba vzpomínají na Goetthovu hru, ve které i Němci provedly škrty v monolozích, které jim vadily. Při pohledu na obrazy Benátek probíhá monolog v podání Eduarda Kohouta. Ladisla Pešek přitom pomalu odchází. A na Karlově mostě potká Mistr Bohouše Záhorského. Jde na představení do Národního divadla. Na závěr jde představení: Ze života hmyzu. Manicfilmdat volně podle dokumentu