Ženy Charty 77

Zina Freundová První díl cyklu Ženy Charty 77 je věnován Zině Freundové, která prohlášení Charty 77 podepsala v roce 1976. Následovalo vyloučení ze studia těsně před jeho ukončením a řada nekvalifikovaných profesí: bývalá studentka perštiny myla schody a pracovala jako servírka. Patřila k nejaktivnějším postavám českého disentu. Společně s Janem Rumlem obhospodařovala distribuční síť INFOCHU (informace o Chartě) a byla členkou VONSU (Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných). V dokumentu Terezy Svěrákové uvidíme i Jan Rumla a Petrušku Šustrovou. Drahomíra Šinoglová Druhý díl cyklu Ženy Charty 77 je věnován osudu v mnoha ohledech netypickému. Režisérka Alena Hynková v něm zúročila své setkání s Drahomírou Šinoglovou, ženou žijící v malé zapadlé obci poblíž Znojma. Jediným "proviněním" Drahomíry Šinoglové bylo poslouchání rozhlasové stanice Svobodná Evropa, která ji a jejího manžela přivedla na myšlenku půjčit si od spisovatele Pavla Kohouta knihy, které nesměly vycházet. Tento čin manželů Šinoglových měl dalekosáhlé následky... Příběh Drahomíry Šinoglové se v určitých momentech prolíná s příběhem Věry Roubalové, jíž bude věnován následující díl cyklu. Věra Roubalová Ve třetím díle cyklu Ženy Charty 77 máme možnost poznat Věru Roubalovou, která Chartu podepsala v roce 1977 společně se svým manželem. Žena s židovskými kořeny, která vychovala čtyři děti a která se dnes zabývá psychoterapií a prací s uprchlíky, s námi sdílí nejintimnější a zlomové okamžiky svého života v dokumentu Olgy Sommerové. Anna Šabatová "Charta byla geniální v tom, že měla hrozně jednoduché principy, schopnost se domlouvat. Za celých třináct let nedošlo k žádnému rozkolu, byly tam zastoupeny všechny základní myslitelné proudy politické, ale i kulturní a generační," říká Anna Šabatová, které je věnován čtvrtý díl cyklu Ženy Charty 77. Manželka Petra Uhla, která se stala mluvčí Charty v roce 1986, popisuje svůj postoj k životním událostem, které byly důsledkem její odvážné volby. Dozvíme se také podrobnosti o vydávání INFOCHU - časopisu informujícího o Chartě 77, mimo jiné prostřednictvím unikátních archivních záběrů. Režie se tentokrát ujala Marie Šandová. Libuše Šilhánová Pátý díl cyklu Ženy Charty 77 představí Libuši Šilhánovou, která Chartu podepsala v prosinci 1976 společně se svým manželem. Následoval bezpočet groteskních i dramatických situací při domovních prohlídkách a také nutnost naučit se uživit rodinu manuální profesí. Jako pletařka však nakonec získala velkou zručnost... V dokumentu Aleny Hynkové uvidíme také Jiřinu Šiklovou a Věňka Šilhána. Tereza Boučková Šestý díl cyklu Ženy Charty 77 je věnován Tereze Boučkové, spisovatelce, která začala publikovat po revoluci a svojí prvotinou Indiánský běh se zařadila mezi výrazné osobnosti české literatury. Dceru Pavla Kohouta zpočátku politika vůbec nezajímala. Zajímalo ji divadlo, lyžování a hudba. Narazila však kvůli svému otci - nevzali ji na gymnázium, ani na DAMU, a tak se vydala na disidentskou dráhu, aby měla problémy kvůli sobě, a ne kvůli někomu jinému. Tereza Boučková v dokumentu Kamily Vondrové o době před revolucí říká: "Ta doba mi dala důletou věc: pocit, že mám svůj život ve svých rukou a že jsem jako člověk uspěla sama před sebou." Kamila Bendová Kamila Bendová, portrétovaná osobnost ze sedmého dílu cyklu Ženy Charty 77, nechtěla v mládí mít děti, aby se mohla plně věnovat matematice. Matematičkou se stala, ale s Václavem Bendou navzdory svým předsevzetím založila početnou rodinu - nyní je dokonce patnáctinásobnou babičkou. Oporou celé rodině během disidentského života byla víra. Kamila Bendová v dokumentu Dagmar Smržové odkrývá další aspekty života v disentu a také života v dlouholetém pevném manželství. Alena Kumprechtová Osmý díl cyklu Ženy Charty 77 je věnován Aleně Kumprechtové, která se do prostředí disentu dostala díky svému sňatku s jedním z prvních signatářů Charty 77 Martinem Paloušem. Sama Chartu podepsala až v roce 1984 a vystřídala řadu nekvalifikovaných profesí. Musela čelit vydírání STB, která ji nutila podepsat spolupráci pod pohrůžkou, že její syn bude umístěn do dětského domova... V dokumentu Terezy Svěrákové uslyšíme i názory zmíněného syna Jakuba. Jana Hlavsová Devátý díl cyklu Ženy Charty 77 je věnován Janě Hlavsové, matce dvou dětí a vdově po Mejlovi Hlavsovi - zakladateli legendární skupiny The Plastic People of the Universe. Proces s touto skupinou byl v roce 1976 podnětem k sepsání Charty 77. Obraz života Jany Hlavsové v tomto díle dokreslují i výpovědi její matky Dany Němcové a její dcery Madlenky Hlavsové. Režie dokumentu o životě ženy, která vyrostla v prostředí undergroundu a Chartu podepsala ve svých dvaceti letech, se ujala mladá dokumentaristka Olga Špátová. Zdena Tominová Poslední díl cyklu Ženy Charty 77 je věnován Zdeně Tominové, jedné z nejvýraznějších postav československého disentu. Žena, která byla mluvčí Charty 77 v roce 1979 a musela se vyrovnávat s emigrací do Velké Británie, bilancuje v dokumentu Aleny Hynkové životní ztráty a nálezy související s jejím vnitřně nepokřiveným postojem. Životní příběh Zdeny Tominové zahlédneme zároveň i z úhlu pohledu jejího syna Marka.